Z publikací Centra regionálních studií

Smyčková, Kateřina: Krátká věčnost. Vytržení z času v narativních textech od středověku na práh moderní doby. Dolní Břežany – Ostrava: Scriptorium – Ostravská univerzita, 2022.

Kniha se věnuje narativním inscenacím věčnosti v exemplech, legendách a dalších textech od středověku do 19. století. Jejím ústředním tématem je vytržení z času, tj. situace, kdy se smrtelný člověk dostane do jiného časového režimu (např. do nebe) a stráví tam zdánlivě krátký čas, v lidském světě však mezitím uplynou stovky let. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na základní typy těchto příběhů a analyzují dominantní motivy spojené s vytržením z času. První kapitola je věnována příběhu mnicha a ptáčka, v němž je vytržení z času ústřední zápletkou. Další příběhy reprezentují vytržení z času jiným způsobem a není v nich nejpodstatnější: svatba v nebi, vidění (visio), kouzelný svět a dlouhý spánek. Avšak všechny texty dokládají zvláštní vnímání času a věčnosti ve "starém režimu". Kniha navazuje na teoretické práce Reinharta Kosellecka a Aleidy Assmannové (starý časový režim) i na pojetí "dlouhého středověku" Jacquesa Le Goffa. Primárně vychází z bohemikálních pramenů, ale zahrnuje do svých otázek i širší evropský a mimoevropský kontext.

Hruška, Pavel – Málková, Iva – Malura, Jan – Motýl, Ivan – Polách, Roman – Rozehnalová, Ilona: Literární mapa Ostravy 1918–2018 (místa, události, osobnosti, instituce, texty). Ostrava: Ostravská univerzita – Antikvariát a klub Fiducia, 2022.

Tištěná Literární mapa Ostravy zachycuje místa, ulice, zaniklé čítárny, tiskárny, nakladatelství nebo knihkupectví, která se v Ostravě vyskytovala, ale i osobnosti a texty spojené s konkrétní adresou. Unikátní mapa ve zkratce, poučně i zábavně oživuje příběhy literárního života města v uplynulých sto letech. Potvrzuje i nově odhaluje, s čím se píšící obyvatelé města v průběhu jednoho století ztotožňovali sami, i to, jak je viděli ti, kteří do Ostravy přicházeli odjinud. Cílovou skupinou literární mapy je široká veřejnost. Mapa je spolu s Literárním slovník severovýchodní Moravy a českého Slezska 1918–2018 a katalogem výstavy Literární paměť regionu 1918–2018 (texty, osobnosti, místa) výstupem tříletého projektu NAKI II.

Rozhlasová zpráva o projektu

Literární mapa Ostravy 1918–2018 6,58 MB
Literární mapa Ostravy 1918–2018 - úvodní text 0,26 MB
Literární mapa Ostravy 1918–2018 - textová část 0,19 MB
Literární mapa Ostravy 1918–2018 - mapa 38,92 MB

Málková, Iva – Urbanová, Svatava (eds): Literární slovník severovýchodní Moravy a českého Slezska 1918–2018. Brno: Host, 2022.

Kniha představuje literární obraz regionu během jednoho století. Prostřednictvím lexikografických údajů zachycuje povahu a proměnu regionální literatury od vzniku Československa do konce druhého desetiletí 21. století. Autorská hesla v životopisných, výkladových a bibliografických částech sledují literární rysy oblasti. Upozorňují na zapomínané osobnosti, na okolnosti (historické, kulturní, náboženské, politické, národnostní, jazykové), které překryl čas, na společenství (časopisy, nakladatelství), která zanikla, ale i na trvající či rodící se literární charakter výlučného prostoru. Literární slovník je spolu s Literární mapou Ostravy 1918–2018 a katalogem výstavy Literární paměť regionu 1918–2018 výstupem tříletého projektu NAKI II.

Rozhlasová zpráva o projektu

Literárněhistorický obraz regionu (1918-2018). Přednáška Ivy Málkové a Jana Malury na Ústavu pro českou literaturu AV ČR)

Urbanová, Svatava: Konfigurace. Figury a figurace II. Prešov: Prešovská univerzita, 2021.

Prof. Svatava Urbanová vydává pokračování své úspěšné publikace Figury a figurace z roku 2010, která byla věnována knižním a literárním formám (zejména z oblasti literatury pro děti a mládež), jež v sobě spojují obrazovou a verbální složku. Tematické pokračování z roku 2021 nese hlavní název Konfigurace. Problematika vymezování obrázkových knih, alb, leporel, grafických románů a komiksů z hlediska vztahu obrazu a slova, obrázkového narativu, stejně jako problematika multimediálnosti a vizualizace nabývají na aktuálnosti u nás i v zahraničí. K danému tématu prof. Urbanová hovořila během února 2021 dvakrát také v pořadu Akcent na Českém rozhlasu Vltava. Vydání knižního titulu Konfigurace. Figury a figurace II. se ujala Prešovská univerzita, s níž prof. Urbanová dlouhodobě spolupracuje.

Rozhlasový pořad Akcent (16. února 2021)
Rozhlasový pořad Akcent (22. února 2021)

Recenze Olgy Kubeczkové v časopise Slovo a obraz v komunikaci s dětmi (1/2021, s. 44-45)
Recenze Veroniky Čigarské v časopise Bibiana (2/2022, s. 65-67)

Málková, Iva aj.: Literární paměť regionu 1918–2018 (texty, osobnosti, místa). Ostrava: Ostravská univerzita, 2021.

Kritický katalog stejnojmenné výstavy prezentované ve Slezském zemském muzeu v Opavě a v Knihovně města Ostravy je tvořen dílčími studiemi a rámován dvěma statěmi o individuální a kolektivní identitě. Studie sledují historicko-geografické vymezení regionu, jeho etnografickou pluralitu, jazykovou, národní a sociální identitu, s níž se v areálu severovýchodní Moravy a českého Slezska v průběhu sta let opakovaně setkáváme. Potřeba ztotožnit se s určitým místem, krajinou, oblastí neslábne, naopak nabývá na stále větším významu, region je spojován se sociálními náměty a postavami, které se mnohdy až stereotypně opakují, mnohdy jsou redukovány nebo ideologicky zneužívány, avšak staly se součástí individuální i kolektivní paměti. – Katalog je doplněn množstvím obrazového materiálu a úryvky ze sledovaných literárních děl.

Rozhovor s Ivou Málkovou o výstavě
Reportáž České televize o výstavě v Knihovně města Ostravy

Ivánek, Jakub – Malura, Jan (eds): Portraying Countryside in Central European Literature. Ostrava: Ostravská univerzita, 2021.

Tématem čtvrtého prostorového sympozia, jež se uskutečnilo (vzhledem k protipandemickým opatřením online) ve dnech 23.–24. března 2021, se stal Venkov. Charakter sympozia i podoba následující knihy se však tentokrát proměnily. Oproti předešlým, spíš interdisciplinárně zaměřeným ročníkům, kde převažovali čeští badatelé (a knihy byly publikovány v češtině), se sympozium o venkovu soustředilo na oblast historie literatury, avšak v mezinárodním, respektive středoevropském kontextu. Sympozia se zúčastnili a následně do monografie přispěli badatelé z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Ve svých příspěvcích se zabývali různými vývojovými fázemi a tématy národních literatur, aby postihli, jak byl v daném období, respektive v žánrech, charakteristických pro danou dobu, venkov nahlížen. Sympozium i následná kniha (vydaná počátkem listopadu 2021) byly podpořeny Visegradským fondem v rámci projektu „Portraying Countryside in Central European Literature“.

Obsah 0,08 MB
Recenze knihy v časopise Slovenská literatura 2,53 MB

Křenková, Zuzana – Říhová, Vladislava – Čadilová, Michaela (eds): Sochy a města – Morava. Výtvarné umění v veřejném prostoru 1945–1989. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2020.

Výpravná kniha, na níž se studií i přípravou moravskoslezské části katalogu podílel člen CERES Jakub Ivánek, sleduje umění v architektuře a veřejném prostoru v období 2. poloviny 20. století. Úvodní syntetické kapitoly mají celorepublikový přesah – věnují se dokumentaci umění ve veřejném prostoru, politické kontrole, systému financování a schvalování děl a jejich současné ochraně. Další texty se soustředí na jednotlivé regiony, významná umělecká centra a osobnosti. Katalogová část s fotografiemi vybraných děl obsahuje 505 hesel rozdělených podle současných krajů. Publikace je opatřena bibliografií a jmenným rejstříkem usnadňujícím vyhledávání.

Malura, Jan – Ivánek, Jakub: Horo krásná, spanilá! Poutní písně na Moravě (1600–1850). Brno: Host, 2019.

Kniha se zaměřuje na fenomén náboženských poutí na území Moravy a někdejšího rakouského, dnes českého Slezska v období baroka s přesahem do poloviny 19. století. Sleduje zejména literární texty, které v rámci poutí vznikaly. Edičně zpřístupňuje a bohatě komentuje 75 vybraných poutních písní z kramářských tisků, kancionálů a poutních příruček. Neomezuje se přitom pouze na proslulá moravská a slezská místa (Křtiny, Svatý Kopeček, Hostýn, Vranov ad.), ale postihuje i ta méně známá (např. Rychnov na Moravě, Prašivá, Jalubí) a představuje také významný fenomén přeshraničních poutí (Mariazell, Čenstochová, Šaštín ad.). Kromě ediční části, komponované podle jednotlivých lokalit, obsahuje kniha úvodní studii, která vnímá poutní písně v širších kulturněhistorických souvislostech. Bohatá obrazová příloha přináší reprodukce dobových tisků, grafik i současné fotografie poutních míst. Závěrečný katalog registruje celkem 897 písňových textů.

Informativní článek o knize
Reportáž České televize
Recenze Matouše Jalušky v časopise Česká literatura
Recenze Marie Hanzelkové pro e*forum

Recenze Marie Škarpové v časopise Slovo a smysl
Recenze Markéty Skořepové v časopise Opera historica
Recenze Ivy Bydžovské v časopise Acta Musei Nationalis Pragae

Další recenze a zprávy

• Jaroslav David in Acta onomastica 62, 2021, č. 1, s. 198–200.
• Alena Volná in Slezský sborník 117, 2019, č. 2, s. 141.
• Poutě à la baroko, Instinkt 18, 2019, č. 8 (srpen), s. 84.

Ivánek, Jakub – Malura, Jan – Olšovský, Jaromír – Schenková, Marie – Szturcová, Monika: Pod ochranu tvou se utíkáme. Kult Panny Marie Čenstochovské v českém Slezsku a na Moravě / Pod twoją obronę uciekamy się. Kult Matki Boskiej Częstochowskiej na Śląsku Czeskim i na Morawach. Częstochowa – Ostrava: Uniwersytet Humanistyczno-Przyrodniczy im. Jana Długosza w Częstochowie – Ostravská univerzita, 2019.

Kniha se zabývá jedním z klíčových fenoménů kulturní a duchovní paměti polského národa, obrazem Černé Madony Čenstochovské, a to z perspektivy jeho reflexe v českém prostředí. První část publikace zaujímá rozsáhlá studie, jež se zabývá propagací kultu Panny Marie Čenstochovské na Moravě a v českém Slezsku, zejména na základě vizuálních a literárních pramenů, ale také v širším kontextu barokního poutnictví. Druhá část knihy je rozměrným katalogem 46 vizuálních pramenů a 57 písní s plně editovanými a komentovanými texty. Většina z těchto pramenů byla zveřejněna poprvé. Kniha je výsledkem mezioborového projektu založeného na dlouholetém archivním, muzejním i terénním výzkumu. Vydání je dvojjazyčné (česky a polsky).

Recenze: Vladimír Maňas in Těšínsko 64, 2021, č. 2, s. 137–139.

Urbanová, Svatava – Dokoupil, Lumír – Ivánek, Jakub – Pumpr, Pavel (eds): Valašsko – historie a kultura II. Obživa. Ostrava: OU, 2019.

Reprezentativní kolektivní monografie o historii a kultuře regionu Valašska, která navazuje na první knihu stejného názvu, vydanou na FF OU roku 2014. Oproti úvodnímu, obecněji zaměřenému svazku, se druhý díl věnuje zvlášť obživě, respektive způsobům obstarávání obživy na Valašsku v různých historických údobích i stravě Valachů v minulosti a současnosti. Publikace obsahuje 36 studií odborníků zastupujících pět vědních disciplín (etnografie, historie, jazykověda, literární historie a dějiny umění). Jejich pracovní verze byly proneseny na vědecké konferenci uspořádané v roce 2018 tehdy ještě Valašským, dnes již Národním muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ve spolupráci s FF OU. Knihu doplňuje bohatá obrazová příloha a disk DVD s dokumentárním filmem Říkejte mi strýcu od Aleše a Víta Smrčkových, který představuje tradiční způsob svážky dřeva na pěších saních ve vyprávění pamětníka z Velkých Karlovic.

Informativní článek o knize

Šavrdová, Dolores - Šavrda, Jaromír: Vydržať! Dopisy z vězení. Ed. Iva Málková. Praha: Pulchra, 2019.

Kniha zahrnuje vzájemnou korespondenci mezi Jaromírem Šavrdou a jeho manželkou Dolores z let 1978–1984, kdy byl Jaromír opakovaně vězněn za vydávání samizdatové literatury. Dopisy představují dva jedince spojené neokoralým milostným vztahem, ale už i podstatnou životní zkušeností. Zachycují snahu o uchování svobody slova, současně obavy z cenzury, která by mohla zprávu pro toho druhého zadržet. Odhalují strasti, jimž museli manželé, občansky aktivní jedinci, za normalizace čelit. V čase internace se Jaromíru Šavrdovi stávají manželčiny listy jediným kontaktem s vnějším okolím. Omezený prostor vazební věznice, vězeňských nemocnic i vězení proměňují stránky dopisů, plochu korespondenčních lístků a pohlednic ve virtuální svět, v němž mohou manželé prožívat – byť od sebe odděleni – pocity spříznění, okamžiky blízkosti, milosti. Současně dávají poznat tíhu osamění a nesnadnost vzdorovat psychickým zkouškám a nervové zátěži souvisejícími s odloučením. Kniha obsahuje Kaleidoskop vybraných dat a událostí zachycujících "neznormalizovaného" Jaromíra Šavrdu v časech "normalizace" a studii Síla slova, víra ve slovo.

Informativní článek o knize

Petr Bezruč – bard prvý, co promluvil. Ostrava: Ostravská univerzita, 2018. ISBN 978-80-7599-004-4

Publikace přináší příspěvky z konference Petr Bezruč – bard prvy, co promluvil, pořádané v rámci festivalu Bezručova Opava Slezským zemským muzeem – Památníkem Petra Bezruče a katedrou české literatury a literární vědy FF OU. Příspěvky se soustřeďuji zvláště na druhy život básníka a jeho díla, týkají se jeho reflexe, vlivu ve výtvarném uměni, hudbě, divadelnictví a cizojazyčných literaturách, edice Slezských písní, bezručian v paměťových institucích a vlivu na společnost z hlediska historického a jazykového.

Více informací

Urbanová, Svatava: S holokaustem za zády. Téma holokaustu v české a překladové literatuře pro děti a mládež vydávané po roce 1989. Ostrava: FF OU, 2018.

Monografie S holokaustem za zády s podtitulem Téma holokaustu v české a překladové literatuře pro děti a mládež vydávané po roce 1989 zprostředkovává sociokulturní vhled do problematiky současné české a překladové knižní produkce. Přibližují více než padesát knih, které jsou zahrnovány do okruhu literatury pro děti a mládež, nebo se staly četbou mladých čtenářů. Na knižním trhu se objevují knihy v četných tvarových a hodnotových modifikacích (od autentických deníků židovských dětí, vzpomínkových rekonstrukcí, variant společenské prózy až po obrázkové narativy a komiksy), různí se genezí a zejména kvalitou zpracování. Záměrem není jen snaha vnést přehled do vydávaných děl, která jsou zároveň interpretována, ale upozornit na nevyhnutelnost kritických přístupů. Tematika může vyvolávat silné emoce, avšak masová medializace a knižní nadprodukce mnohdy parazitují na lidské bolesti, neštěstí a jinakosti.

Recenze Romana Polácha pro časopis Tvar 0,27 MB
Recenze Viery Žemberové pro časopis Studia slavica 2,64 MB

Recenze Danuty Muchové v časopise Česká literatura
S holokaustem za zády na rozhlas.cz

Další recenze a zprávy:

• Markéta Andričíková in Litikon 3, 2018, č. 2, s. 410–412.

Svoboda, Jiří: Toulky po ztracených krajinách. Ostrava: FF OU, 2018.

Literární historik Jiří Svoboda se ve vzpomínkové knize vyrovnává se svou životní dráhou, časem dětství a se studiem v Olomouci na Univerzitě Palackého, se svými učiteli, prof. Králíkem, prof. Fischerem a dalšími. Současně se zamýšlí nad historickým časem, především nad dobou po druhé světové válce. Vrací se do krajin, v nichž rád pobýval, do rodného Místku a do Olomouce. V neposlední řadě se věnuje létům, která prožil na Pedagogické fakultě v Ostravě a na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kolegům a přátelům z těchto let. Jde o pokus tyto „ztracené krajiny“ znovu objevit a přispět aspoň nepatrně k poznání historie naší univerzity.

Málková, Iva: Jaromír Šavrda. Tvůrce v zástupu i v opozici. Praha: Pulchra, 2017.

Kniha představuje Jaromíra Šavrdu (1931–1988), ostravského básníka, prozaika, novináře, vydavatele samizdatové edice Libri prohibiti, disidenta a politického vězně. Z hlediska literárního kontextu nahlíží autorka do Šavrdova dětství a mládí ve 40. a 50. letech 20. století, kdy se utvářel jeho vztah k literatuře a vznikaly první rýmované verše. Věnuje se 60. letům, kdy Šavrda po úspěchu knihy Půjdeš, nevrátíš se začíná působit jako svobodný umělec a profesionální spisovatel, pracuje jako nakladatelský redaktor a novinář v krajském deníku Nová Svoboda. Autorka vychází z archivních materiálů a poprvé předkládá doklady o zázemí samizdatové edice Libri prohibiti, kterou Šavrda založil a vedl od 80. let do své smrti. Kniha rovněž rekonstruuje okolnosti spojené se soudy, vazbou a opakovaným vězněním Jaromíra Šavrdy (v letech 1978–1981, respektive 1982–1984). V závěrečných kapitolách knihy Iva Málková analyzuje Šavrdovu tvorbu, která vychází v samizdatu a v exilu. Představuje Šavrdu také jako usilovného zastánce svobody projevu, který je po návratu z druhého věznění stále pod dozorem StB, přesto nadále opisuje a rozšiřuje své knihy a texty druhých a zapojuje se i do práce československého disentu.

Recenze Petry Loučové v časopise Česká literatura (2/2019, s. 244-251)

Ivánek, Jakub – Urbanová, Svatava: Lumír Čmerda – (nejen) reliéfy a ilustrace. Ostrava: FF OU, 2017.

Kniha představuje dílo výtvarníka Lumíra Čmerdy, jednoho z českých umělců generace 60. let 20. století. V 50. letech studoval na Husově bohoslovecké fakultě a domníval se, že se stane farářem Církve československé husitské. Výtvarníkem se  stal až později jako autodidakt, když mu tehdejší poměry neumožnily dále kráčet cestou duchovního. Zanícením pro tvorbu se rychle zdokonaloval a během 60. let dosáhl významných úspěchů doma i v zahraničí. V 60. letech se stal členem prestižní ostravské Tvůrčí skupiny Kontrast, a později dokonce členem Svazu československých výtvarných umělců. Předložená kniha si vzala za úkol představit, jak se Čmerdova tvorba vyvíjela v průběhu doby, od 60. let 20. století do současnosti. Soustředí se přednostně na ony dvě oblasti, kterým se Čmerda věnoval především – realizace pro architekturu (zejména reliéfy) a ilustrace pro knihy. Na dvě odborné studie tohoto zaměření navazuji soupisy těchto realizací a ilustrací. Tu a tam se předložené texty dotýkají obecnějších otázek stylu. Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, který se snaží ilustrovat pokud možno vše, o čem texty hovoří. Představení autora, jeho celkové tvorby a životních peripetií najde čtenář v úvodní části knihy – v malém kalendáriu a rozsáhlejším rozhovoru. Přítomen je samozřejmě i soupis realizovaných výstav autora, zastoupení jeho díla ve sbírkách a získaná ocenění.

Reportáž České televize
Recenze Kristiny Procházkové pro časopis Tvořivá dramatika (3/2018, s. 34-35)
Recenze Slavomíra Capka pro časopis O dieťati, jazyku, literatúre. Časopis pro otázky rozvíjené komunikačnej a literárnej kompetencie (2/2018, s. 92-97)
Recenze Zdeňka Kovalčíka pro časopis Český zápas (5/2018, s. 1, 3)

Špačková, Eva – Šťastná, Marie – Ivánek, Jakub: Univerzita a umění. Umělecká díla ve veřejném prostoru VŠB-TUO / Art on Campus. The Public Art Collection at VŠB-TUO. Ostrava: VŠB-TUO, 2017.

Tématem knihy, jež vznikla ve spolupráci badatelů Vysoké školy báňské – Technické univerzity (VŠB-TUO) a Filozofické fakulty Ostravské univerzity, je sbírka uměleckých děl VŠB-TUO. Tyto výtvarné objekty v minulosti buď vznikly přímo v rámci architektury, nebo byly do ní dodatečně zapojeny a jsou dnes vnímány jako její součást. Kniha proto začíná kapitolou o architektonickém vývoji univerzitního areálu. Po ní následuje kapitola hovořící obecně o významu a vývoji umění pro veřejný prostor. Samostatná pozornost je věnována také designovým objektům, jejichž umělecký potenciál se snoubí s praktickým hlediskem. Ústřední část knihy zaujímají kapitoly zabývající se konkrétními vybranými díly v rámci dnešního kampusu VŠB-TUO – jejich podobou, historií, zapojením do architektury a významem pro areál a univerzitní prostředí jako takové. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha v podobě současných i historických fotografií, mapy univerzitního areálu a biogramy autorů blíže popisovaných děl i architektury kampusu. Kniha vyšla dvojjazyčně – veškeré texty jsou v češtině i angličtině.

Plná verze dostupná online 8,29 MB

Recenze Petra Kašinga v bulletinu Krásná Ostrava (2/2018, s. 14–15)

Tomášek, Martin: Krajiny tvořené slovy. K topologii české literatury devatenáctého století. Praha - Ostrava: Dokořán - OU, 2016.

Ve zkoumání vztahu člověka k prostoru se kniha zaměřuje především na krajinu, v naprosté většině na krajinu devatenáctého století, kdy se krajinopisné umění rodí a kdy na poli romantismu, realismu a raného modernismu dosahuje svého největšího rozmachu. Teoretický úvod nabízí zamyšlení nad smyslovou percepcí světa, podstatou literárního zobrazení prostoru a nad fenoménem literární krajiny. Na něj navazuje část literárněhistorická, jež přibližuje vývoj krajinopisu od počátků národního obrození a z této perspektivy sleduje záměry konkrétních tvůrců i dobové tendence. Autorskou snahou je nejen nastolení aspektu krajiny jako podstatného hlediska při literárněvědném výkladu, ale i pokus o reinterpretaci některých kanonických děl a připomenutí textů obecně méně známých či zcela neznámých, jež přesto patří do „krajiny české literatury“, mj. díky pozoruhodné práci s literárním prostorem.

Recenze Mariána Kamenčíka v odborném periodiku Litikon. Časopis pre výskum literatúry 1/2014 0,84 MB

Malura Jan - Tomášek Martin (eds): Příroda vs. industriál. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Ostrava: FF OU, 2016. ISBN 978-80-7464-864-9

Kolektivní monografie vzešlá ze stejnojmenného sympozia, které se odehrálo 10.-11. září 2015, je po Městu a Krajině již třetí z cyklu mezioborových sympozijních publikací reflektujících vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Tentokrát se kniha věnuje aspektům uměleckého vnímání industriální krajiny či periferie a snaží se jít zároveň ke kořenům a stopovat počátky zájmu o tyto fenomény. Předmětem zájmu jsou Ostrava a Ostravsko (např. v české a německé regionální literatuře či ve fotografiích Viktora Koláře), severní Čechy (reflexe prózy Josefa Jedličky, ale též oficiální komunistické propagandy při bourání Mostu), své místo tu mají Kladno Bohumila Hrabala, souvislosti urbanismu a životního prostředí i toponyma Bohumína a Karviné. Hovoří o proměnách postojů k průmyslové krajině, od prvotního oceňování po moderní negování. Kapitoly se věnují strojům a továrnám v konfrontaci s přírodním a lidským světem, zobrazením průmyslových zón i ustupujících krajin, stejně jako vizím kvetoucích či skomírajících měst.

Více informací
Recenze

Śladami Polaków na czeskim/austriackim Śląsku - Stopami Poláků v českém/rakouském Slezsku. Częstochowa: Fundacja "Silva Rerum Polonarum", 2016.

Publikace, navazující na stejnojmennou konferenci, která se  uskutečnila v Petrovicích u karviné na podzim 2015, je složena ze čtyř hlavních částí - Historického nástinu, který knihu uvádí přehledem česko-polských vztahů na vymezeném území od středověku do 20. století, a tří dalších kapitol pojmenovaných podle typu česko-polského střetávání jako Polské vlivy, Poláci v českém/rakouském Slezsku a na severní Moravě a Česko-polský prostor. Česky a polsky psané studie zahrnují široké spektrum vědních oborů (historie, literární věda, muzikologie, jazykověda, dějiny umění a architektury, divadlo, etnografie) a jsou doplněny obsáhlými anglickými abstrakty. Knihu vydala nadace „Silva rerum Polonarum“ ve spolupráci s Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky a Filozofickou fakultou Ostravské univerzity.

Více informací

Urbanová, Svatava: Współrzędne czasu i miejsc. Bohemica Posnaniensia 15. Poznań 2016.

Monografie Souřadnice času a míst se vyrovnává s problematikou „nového regionalismu“, jenž reaguje na pohyby v současné společnosti. Vychází z výrazných změn ve vztahu k tradici a kulturním hodnotám, zohledňuje podněty z oblasti paměťových studií (historických a kulturních), odkazuje na rovinu narativních myšlenkových prekonceptů (slovesný folklor, hornická pohádka a pověst), na mytizaci a demytizaci (P. Motýl), těží ze zvýšeného zájmu o reprezentaci prostoru, krajiny a místa v současné vědě. Po teoretické části soustřeďuje svou pozornost na texty vztahující se k literatuře spojené s českým Slezskem a severní Moravou. Do centru pozornosti se dostávají interpretace básnických a prozaických děl spojených s individuální, národní a kolektivní pamětí, pozornost se soustřeďuje na tematicko-obsahové vymezení a děje, které se mohly odehrávat nezávisle na sobě na analogických místech a ve shodném čase (např. od Sv. Pekárka, E. Tvrdé, P. Čichoně, O. Filipa). Nechybí reflexe konkrétních míst s mytizačním gestem (B. Trojak), se zpřítomnělou pamětí a vzpomínkou (P. Hruška, J. Balabán), zohledňují se refigurace směrem k ironii a parodii (M. Stoniš). Ve škále literárních žánrů nechybí ani krimi-thriller (N. Rywiková) nebo grafický román - komiks Alois Nebel.

Recenze
Recenze doc. Libora Martinka

Urbanová, Svatava - Holaňová, Šárka - Tkačíková, Denisa: Bibliografie literatury pro děti a mládež českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. vydání (rozšířené a upravené). Ostrava: FF OU 2015.

Přehled knižní kultury v oblasti literatury pro děti a mládež v regionu českého Slezska a severovýchodní Moravy (první vydání z roku 2000 neslo název Literatura pro děti a mládež Slezska a severní Moravy) je obohacen o tvorbu a recepci posledních patnácti let a je značně rozšířen o další zdroje. Po vývojovém přehledu, který je periodizován a žánrově rozlišen, se uvádějí v abecedním řazení autor a nakladatelství, zveřejňují se bibliografické údaje a odkazy na kritické reflexe. Unikátnost příručky spočívá mj. ve vazbě na regionální folklorní slovesnost, která si prodlužuje životnost právě prostřednictvím literatury určené dětem.

Více informací

Czajkowski, Krzysztof - Malura, Jan - Spyra, Janusz (red.): Historik a literát v provincii / Historyk i pisarz na prowincji. Ostrava: OU, 2015. ISBN 978-80-7464-793-2.

Publikace je výstupem dvou konferencí zaměřených na osobnost historika a literáta na provincii. První část tvoří texty, které se dotýkají různých problémů utváření profese odborného historika v provincii v průběhu 18. a 19. století. Druhou část publikace tvoří literárněhistorické příspěvky o regionálně působících literátech (z českých autorů se referuje např. o Třanovském, Bezruči, Lysohorském, Filipovi, Šavrdovi). Vsazují tuto problematiku do široké perspektivy a reflektují ji na ploše různých historických období z různých hledisek, např. z pohledu kulturní identity regionů a paměti míst. Publikace přináší nové poznatky k danému tématu, analyzuje změny postojů zkoumané skupiny směrem k centru a otevírá k němu mezinárodní a interdisciplinární diskuzi.

Obsah 0,05 MB

Jakub Ivánek: Ostravské sochy. Databáze uměleckých děl v architektuře a veřejném prostoru města Ostravy. Ostrava: Fiducia – Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu – Jakub Ivánek, 2015.

Databáze Ostravské sochy se snaží představit pokud možno úplný pohled na uměleckou výzdobu města Ostravy v současnosti i historii. Zájemce v ní tedy najde hesla děl existujících i zaniklých. Přítomny jsou realizace v exteriéru i interiéru významných budov města. Ostravské sochy zahrnují nejen práce sochařské (plastiky, reliéfy), ale též mozaiky, sgrafita, vitráže, nástěnné malby ad. Volně dostupná databáze se snaží popularizovat umění a upozornit na jeho důležitost v rámci městského inventáře, prostoru, v němž žijeme a který tato díla kultivují, ale také chce poskytnout základní informace o zařazených dílech, jež bude možno dále zužitkovat v odborném výzkumu. Již samo zachycení jednotlivých objektů může mít zásadní význam pro budoucí paměť města i jeho současné vnímání, které by ideálně mělo vést ke kultivaci veřejného prostoru. Projekt vzešel z dlouhodobější dokumentace uměleckých děl v terénu, archivech i literatuře, kterou prováděl pracovník Centra regionálních studií FF OU Jakub Ivánek, autor všech hesel. Databáze je provozována kulturním klubem Fiducia.

Více informací
Rozhlasový pořad
Televizní reportáž
Rozhovor

Urbanová, Svatava - Dokoupil, Lumír - Ivánek, Jakub - Kadlec, Petr (eds): Valašsko - historie a kultura. Ostrava - Rožnov pod Radhoštěm: FF OU - Valašské muzeum v přírodě, 2014. ISBN 978-80-7464-499-3.

Kolektivní monografie je věnovaná Valašsku v nových perspektivách několika vědeckých disciplín. Kniha obsahuje 45 textů rozdělených do 6 oddílů podle oborů, jejichž perspektivou je region Valašska nahlížen - etnografie, historie, jazykověda, literární věda, architektura a valašská krajina (poslední oddíl vznikl tematickým vytčením jednoho z předních specifik sledovaného regionu a spojením optiky několika disciplín jako pomyslné završení knihy). Bohatý obrazový doprovod sestává nejen z věcných ilustrací jednotlivých textů, ale také z unikátních starých krajinářských fotografií diskutovaného regionu ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.

Více informací

Ivánek, Jakub - Smolka, Zdeněk (red.): Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. vydání (upravené a rozšířené). Ostrava: FF OU, 2013. ISBN 978-80-7464-385-9.

Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy je aktualizované a výrazně rozšířené vydání původní regionální encyklopedie z roku 2005 (Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy). Přináší hesla kulturních a historických fenoménů z historie i současnosti regionu - hesla výkladová (celkový přehled vývoje regionu, souhrnná hesla tematických oblastí), hesla institucí, věcná hesla i hesla osobností. Encyklopedie zahrnuje oblast historie, literatury psané česky, německy a polsky, výtvarného umění, architektury, hudby, demografie, folkloristiky, divadelnictví, jazykovědy, rozhlasu, televize a žurnalistiky.

Více informací

Plná verze dostupná online - svazek I. 6,76 MB
Plná verze dostupná online - svazek II. 6,78 MB

Malura, Jan - Tomášek, Martin (eds): Krajina. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Ostrava: FF OU, 2012. ISBN 978-80-7464-176-3.

Kolektivní monografie je mezioborová. Kniha je uvozena pohledy estetika Karla Stibrala, dále se objevují studie antropologa a kulturního geografa Přemysla Máchy, kunsthistorika Petra Tomáška a historika architektury Martina Strakoše; literárněvědné uvažování o fenoménu krajiny, jež v knize převažuje, našlo svá ohniska v oblasti starší české literatury, v rámci realismu jako uměleckého směru a zobrazovací metody nebo v šířeji pojatém regionálním záběru. Úvod obsahuje přehled dosavadního domácího humanitně zaměřeného bádání o krajině, v závěru jsou hledány souvislosti mezi představenými aspekty a jednotlivými autorskými přístupy. Vedle sebe se zde mj. ocitají autoři barokní, Zeyer, Klostermann a Rais s Josefem Knapem, Květou Legátovou či Garym Snyderem, nechybí obrazy industriálního Ostravska, které sousedí s horskou krajinou reprezentovanou Beskydy a Jeseníky.

Více informací

Malura, Jan - Tomášek, Martin (eds): Město. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Ostrava: FF OU, 2011. ISBN 978-80-7368-996-4.

Kolektivní monografie sedmnácti českých, slovenských a polských autorů a autorek se zabývá městským prostorem v literatuře a výtvarném umění, přitom se rovněž přihlíží k sociálně-kulturním kontextům. Reflektuje teoretická východiska zkoumání prostoru, studuje rozmanité způsoby konstrukce prostoru v literárním textu i žánry a toposy městské literatury. Především se zabývá konkrétními historickými reprezentacemi města zejména v  raném novověku a v období 19. a 20. století. K dalším tématům knihy patří např.: vizuální kultura středověkého města, metafory města, specifičnost městského tématu ve slovenské literární kultuře, obrazy maloměsta i velkoměsta v moderní české próze, proměny Ostravy v díle Jana Balabána, urbánní prostor jako reprezentace revolučních společenských vizí.

Více informací

Málková, Iva (ed.): Vícehlasí. Korespondence Viléma Závady. Olomouc: Votobia, 2007. ISBN 978-80-7220-299-7.

Edice vzájemné korespondence Viléma Závady s Františkem Halasem, Jaroslavem Seifertem, Vladimírem Holanem a Františkem Hrubínem je výjimečná tím, že poprvé představuje dopisy z básníkovy pozůstalosti , které jsou k dispozici v Literárním archivu Památníku národního písemnictví . Zahrnují texty mnoha známých osobností, jakými jsou F. X. Šalda, F. Laichter, O. Štorch- Marien, B. Fučík, J. Fučíková, J. Kopta, J. Čep, J. Kotohryz, A. C. Nor, Z. Kalista, V. Renč, J. Knap, O. Mikulášek, J. Skácel, L. Kundera, J. Zábrana, I. Diviš, A. Brousek, P. Skarlant, V. Martínek, O. Martínková, A.M. Píša, M. Píšová, A. Sivek, Z. Sivková, O. Králík.

Málková, Iva: Osobnost a dílo Viléma Závady v bibliografických datech. Olomouc: Votobia, 2006.

Publikace představuje osobnost a tvorbu Viléma Závady tak, jak ji poznáváme z bibliografických dat. Sleduje autorovy básně, články, kritiky, stati, jak je otiskoval v novinách a časopisech. Bibliografie shromažďuje také výbory z jeho veršů, jím pořízené překlady, publikace, které uspořádal nebo doprovodil předmluvou či slovem. Zaznamenává také nejdůležitější texty o Vilému Závadovi. Bibliografická data ukazují, že bychom měli osobnost a tvorbu Viléma Závady vykládat podstatně dynamičtěji, a napovídá, že Závadova tvorba vznikala a byla ve skutečnosti vnímána v jiných kontextech, než jak to známe z učebnic.

Dokoupil, Lumír - Myška, Milan - Svoboda, Jiří a kolektiv: Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2. Ostrava: OU, 2005.

Rozhovor

Kosek, Pavel – Malura, Jan (eds.): Čistý plamen lásky. Výběr z písní pobělohorských exulantů ze Slezska. Brno – Ostrava: Host – Ostravská univerzita v Ostravě, 2004. ISBN 80-7042-660-8.

Edice duchovních písní poprvé zpřístupňuje tvorbu tří výrazných osobností - Adama Plintovice, Kašpara Motěšického a Jana Liberdy, představitele exulantských autorů. Pocházeli z těšínského Slezska, které bylo ve své době centrem evangelického literárního života, později emigrovali na Slovensko nebo do německých zemí. Otištěné texty umožňují sledovat proměny české nekatolické poezie mezi léty 1660-1740, přitom některé jsou mezi evangelíky živé dodnes. Knižní vydání je opatřeno úvodní studií s mnohostranným rozborem tvorby všech tří autorů, nechybí komentáře a vysvětlivky a katalog písní, v němž jsou obsaženy prameny a předlohy textů.

Recenze:
Nešpor, Z. R.: Religio. Revue pro religionistiku 13, 2005, č. 1, s. 169–172. ISSN 1210-3640.
Škarpová, M.: Česká literatura, 2004, roč. 52, č. 6, s. 856–861. ISSN 0009-0468.
Kvapil, J.: Acta Comeniana. Internationale Revue für Studien über J. A. Comenius und Ideengeschichte der Frühen Neuzeit, 2007, č. 20–21 (44–45), s. 313–317. ISSN 0231-5955.
Viktora, V.: Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien, 2007, roč. 18, č. 1–2, s. 161–163. ISSN 1210-9029.
Newerkla, S. M.: Wiener Slavistisches Jahrbuch, 2004, roč. 50, s. 311–313. ISBN 978-3-447-06811-6.
Palacká, M.: Studia Comeniana et Historica, 2004, roč. 34, č. 71–72, s. 272–274. ISSN 0323-2220.
Kolářová, J.: Tvar, 2004, č. 20, s. 2. ISSN 0862-657X.
Titéra, S.: Tvar, 2004, č. 20, s. 2. ISSN 0862-657X.
Marešová, M. M.: Lidové noviny, č. 210, 8.  9. 2004, s. 19. ISSN 1213-1385.
Linka, J.: Literární noviny, č. 38, 13. 9. 2004. ISSN 1210-0021.

Málková, Iva: Hledání Viléma Závady. Tvůrčí cesty zvláště po roce 1945. Olomouc: Votobia, 2003.

V analytických a interpretačních kapitolách monografie se konkretizuje tvůrčí cesta Viléma Závady zejména po roce 1945. Kniha je rozdělena do tří částí - „Hledání v metatextech“ se věnuje především ohlasům Závadovy tvorby; „Hledání autorské poetiky“ se soustřeďuje na pásmo a motivickou výstavbu, genezi a významové proměny světla jako motivu, tématu a symbolu v prvních šesti sbírkách autora; „Hledání výkladů“ se zaměřuje na Závadův existenční zápas a jeho podoby v literárním životě 40.-80. let 20. století.

Recenze:
Žemberová, V. Slovenská literatúra, 2004, č. 4, s. 325–327. ISSN 0037-6973
jp (Poláček, J.). Souřadnice míst. Lidové noviny, 2004, č. 18, s. 25. ISSN 0862-5921
Poslední, P. Nové pojetí literárního regionu. Český jazyk a literatura, 2004/2005, č. 2, s. 99–100. ISSN 0009-0786
Żura, A. Svatava Urbanová, Iva Málková, Souřadnice míst. Bohemistyka, 2005, č. 4, s. 288–290. ISSN 1642-9893
Zarek, J. Kraina pamieci w nowej czeskiej i polskiej literaturze slaskiego pogranicza. Bohemistyka, 2008, č. 1/4, s. 105–115. ISSN 1642-9893

Urbanová, S. – Málková, I.: Souřadnice míst. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Ústav pro regionální studia – Šenov u Ostravy: Tilia, 2003. ISBN 80-7042-632-2, 80-86101-80-0.

Soubor deseti studií Svatavy Urbanové a dvou studií Ivy Málkové spojují témata domova, kulturní a citové krajiny, jež nosíme v sobě. Studie vycházejí z teoretických úvah o vazbách domova, krajiny, regionu. Hledají souvislosti mezi konkrétním místem a lidským osudem, mezi topikou a toposem, mezi místem a jím podmíněným významem. Vedle interpretačních sond do tvorby autorů, jejichž díla jsou jednoznačně spjata s územím Slezska a severní Moravy, se objevují výklady textů, které vykazují volnější vazbu na konkrétní místo. Kromě Želar Květy Legátové autorky interpretují i prózy Jana Balabána, Ivana Binara, Miroslava Stoniše, Jana Vraka. Do souboru je zahrnuta také studie Stesk jako paměť domova inspirovaná románem Milana Kundery La ignorancia (Nevědomost), kde se téma domova a exilu dostává do dalších významových konotací. Motiv domova nebo stesku po domově se tak stává výrazným formujícím prvkem, který organizuje jejich umělecký svět, pomáha v sebeuvědomění i zakotvení ve světě.

Obsah 0,13 MB

Recenze:
Žemberová, V. Slovenská literatúra, 2004, č. 4, s. 325–327. ISSN 0037-6973
jp (Poláček, J.). Souřadnice míst. Lidové noviny, 2004, č. 18, s. 25. ISSN 0862-5921
Poslední, P. Nové pojetí literárního regionu. Český jazyk a literatura, 2004/2005, č. 2, s. 99–100. ISSN 0009-0786
Żura, A. Svatava Urbanová, Iva Málková, Souřadnice míst. Bohemistyka, 2005, č. 4, s. 288–290. ISSN 1642-9893
Zarek, J. Kraina pamieci w nowej czeskiej i polskiej literaturze slaskiego pogranicza. Bohemistyka, 2008, č. 1/4, s. 105–115. ISSN 1642-9893

Smolka, Zdeněk: Básník mezi legendami, mýtem a realitou. Kapitoly z literatury o Petru Bezručovi. Šenov - Ostrava: Tilia - OU, 2002. ISBN 80-7042-608-X a 80-86101-52-5.

Monografie reflektuje dosavadní sekundární literaturu o Petru Bezručovi. Sleduje život autora a jeho díla v procesu recepce v různých historických obdobích s ohledem na centrální témata bezručovského bádání. Ukazuje literární i mimoliterární příčiny vzniku protichůdných konkretizací a interpretací Slezských písní.

Recenze:
Chrobák, J.: Básník mezi legendami, mýtem a realitou. Protimluv, 2002, roč. 1, č. 4, s. 30. ISSN 1802-0321.
Šajtar, D.: Bezručologie. Host, 2003, roč. 19, č. 4, Recenzní příloha s. xv–xvi. ISSN 1211-9938.
Pohanková, P.: Kdo se skrývá za maskou (aneb různé podoby P. Bezruče). Tvar, 2003, roč. 14, č. 8, s. 23. ISSN 0862-657 X.
Knězek, L.: Dvě bezručovské publikace. Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm, 2003, roč. 20, č. 1–3, s. 48, ISSN 1213-8371.

Svoboda, J.: Cesty a zastavení. Kapitoly z české literatury dvacátého století. Ostrava – Šenov: Ostravská univerzita – Tilia, 2002. ISBN 80-7042-603-9.

Soubor studií, které jsou tematickým i metodologickým řešením spojeny tak, že představují volně pojatý celek věnovaný klíčovým osobnostem české literatury 20. století. Na počátku je studie o Masarykově České otázce, po ní následují studie o A. Sovovi, F. X. Šaldovi, K. Čapkovi, A. Novákovi, F. Halasovi, F. Hrubínovi, J. Kolářovi a dalších. Z regionální tematiky zaujmou především studie o J. Čepovi „Prozaik mezi domovem a cizinou“ a J. Zogatovi „Stranou světa, ale v centru dění“. Literárně historická interpretace je v knize uplatňována se zaměřením na analýzu tzv. klíčových děl ve vývoji spisovatelovy tvorby, přičemž jsou sledovány vazby tvůrčích osobností na jejich literární kontext.

Obsah 0,14 MB

Málková, Iva - Urbanová, Svatava a kolektiv: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945-2000). Olomouc - Ostrava: Votobia - OU, 2001. ISBN 80-7042-597-0.

Literární slovník zahrnuje 284 abecedně řazených hesel, jež se vztahují k autorům, nakladatelstvím a časopisům participujícím na literárním životě regionu více než čtyř poválečných desetiletí, zahrnuje autory polské národnostní menšiny, překladatele, publicisty, textaře, dramatiky i autory, kteří píší v nářečí. V bibliografické části se usiluje o úplnost, protože vstupní premisou se stává přesvědčení, že nejen název nakladatelství, rok a místo působení, ale také ohlasy na vydaná literární díla vypovídají o přijetí této specifické kulturní oblasti.

Plná verze dostupná online 62,78 MB

Recenze:
Blažke, J. Slovník regionální literatury. Dostupné na: www.ceskaliteratura.cz/recenze, 26. 1. 2002.
Blahynka, M. Sympatický Literární slovník severní Moravy a Slezska. Haló noviny, 14. 2. 2002, s. 9.
Šajtar, D. Literární slovník severní Moravy a Slezska. Host, 2002, č. 3, Recenzní příloha, s. 14–15.
Sikora, W. Ostrawski słownik literacki. Głos ludu, 14. 2. 2002, s. 6.
Korzenny, J. Jeszcze o „Slowniku literackim“. Głos ludu, 23. 3. 2002, s. 5.
Motýl, I. Slovník podivného rovnostářství. Protimluv, 2002, č. 2, s. 33.
Novotný, V. Soft Tvar (89), Tvar, 2002, č. 13, s. 7.
Pavera, L. Z dění Společnosti Leopolda Vrly. Alternativa Plus, 2002, roč. 6, č. 1/2, s. 126–127.
ANKETA (názory Libora Knězka, Dagmar Bakalové, Libora Pavery, Drahomíra Šajtara). Alternativa Plus, 2002, roč. 6, č. 3, s. 109–110.
Stanislavová, Z. Dvakrát literárna veda z Moravy. Two Looks on Litery Scholarschip From Moravia. Slovak Review. Časopis pre výskum svetovej literatúry. A Reviw of World Literature Research, 2002, roč. 11, č. 1, s. 77–78.
Hora, P. K poznání literárního života severní Moravy a Slezska konce druhého tisíciletí. Aluze, 2002, č. 3, s. 123–124.
Janik, A. Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Bohemistyka, 2002, č. 4, s. 297-302.
Knězek, L. Literatura na Frenštátsku ve výzkumech Ostravské univerzity. Hlasy muzea archivu ve Frenštátu od Radhoštěm, 2002, č. 4, s. 68–69. ISSN 1210-1532
Jp (Slomek, J.). Literární slovník severní Moravy a Slezska. Lidové noviny, 2002, č. 98, s. 16.
Ns. Literární region v heslech. Ladění, 2001, č. 4, s. 29–30. ISSN 0862-5921
Pavera, L. „Literární Slezsko“ a jeho aktuální výzkum v Polsku. In: Sborník prací filozoficko-přírodovědné fakulty SU v Opavě, řada Literárněvědná, A4, 2002, s. 175-177. ISBN 80-7248-161-4, ISSN 1211-9164

Kosek, Pavel – Malura, Jan (eds.): Matěj Tanner: Hora Olivetská. Ostrava – Brno: Ostravská univerzita v Ostravě – Host, 2001. ISBN 80-7924-034-1.

Edice představuje knihu jezuity Matěje Tannera (1630-1692) o moravském poutním místě na  známé hoře Kotouč u Štramberku, kde se v období baroka konala hojně navštěvovaná procesí. Hora Olivetská líčí v první části historii vzniku štramberské pouti, zasvěcené utrpení Ježíše Krista, ale zaznamenává i řadu místních pověstí. Další části knihy pak přinášejí různorodé texty určené pro poutníky, kteří se vydávali po trase křížové cesty na vrchol hory. Otiskované modlitby, písně a rozjímání jsou ve většině případů pozoruhodnými literárními díly s typickými prostředky barokní poetiky. Edice je uvozena literárněhistorickým pojednáním, které posuzuje Tannerovu knihu v kontextu české kultury a literatury spojené s barokními poutěmi.

Recenze:
Maroušková, V. Studia Comeniana et historica, 2002, roč. 32, s. 159–160. ISSN 0323-2220.
Newerkla, S. M.: Wiener slavistisches Jahrbuch, 2002, roč. 48, s. 309–310. ISBN 978-3-447-06811-6.
Viktora, V.: Listy filologické, 2002, roč. 125, č. 3–4, s. 361–363. ISSN 0024-4457.
Hora, P.: Aluze, 2002, roč. 6, č. 2, s. 157–159. ISSN 1803-3784.
Linka, J.: Literární noviny, roč. 13, 6. 3. 2002, s. 9. ISSN 1210-0021.

Urbanová, S.: Region bez hranic. Sociologická sonda do vnímání literatury Ostravska. Olomouc: Votobia, 2001. ISBN:80-7198-469-8.

Publikace podává zevrubnou informaci o empirickém výzkumu s názvem "Chápání regionu a regionální tematiky ve Slezsku a na severní Moravě“, který se realizoval na jaře 1998. Zaměřuje se na recepční akt, vypovídá nejen o sociální realitě a proměnách v teoretických a vědeckých literárněvědných přístupech, ale také o posunu v reflexích pojmů regionální a celonárodní literatura, region a centrum, tradice a tradicionalita. Srovnávají se zde výsledky s tematicky podobně zaměřeným výzkumem z první poloviny 80. let, konstatují se změny ve východiscích a metodologii (včetně zvolené dotazníkové metody) a upozorňuje se na posílený význam masmédií, informativní a zábavné funkce, na decentralizační projevy a odlišné vnímání tradice a tradicionality.

Recenze:
Zelinský, M. O literatuře v regionu. Svoboda, 22. 6. 2001, s. 12.
Rosová, M. Region bez hranic. Listy Ostravské univerzity, září 2001, roč. 9, s. 15.
Zachová, A. Publikace v literárním regionalismu. Češtinář, 2001/2, roč. 12, č. 2, s. 63–64.

Kolektiv: Kapitoly z literárních dějin Slezska a severní Moravy. Ostrava: OU, 2000.

Kolektivní monografie je souborem literárněhistorických studií chronologicky řazených, které jsou věnovány regionální literatuře české oblastí Slezska a severní Moravy. Literatura je pojednávána ve vztahu k historii, jazyku, lidové slovesnosti či národnostním a náboženským tradicím. Přítomny jsou studie o období středověku, renesance, 19. a 20. století, zejména však o soudobé literatuře regionu - tedy literatuře 90. let 20. století.

Malura, Jan - Kosek, Pavel (eds): Jan Josef Božan: Slaviček rájský. Brno - Ostrava: Host - OU, 1999. ISBN 80-7042-528-8.

Edice je prvním pokusem o hlubší poznání a zpřístupnění kancionálu, který je znám pod názvem Slaviček rájský. Byl sestaven Janem Josefem Božanem, rodákem z Frýdku a později katolickým farářem v Chroustovicích, a vydán byl roku 1719. Patří k nejznámějším dílům české poezie vrcholného baroka, zaměřuje se na nejmladší vrstvu textů, mezi nimiž jsou skladby s typickými barokními tématy (písně vánoční, mariánské, o světcích cizích i domácích, o marnosti tohoto světa apod.) a s charakteristickými znaky dobového básnického stylu. Kromě toho jsou do edice zařazena prozaická rozjímání z kancionálu, která úzce souvisejí s vyspělým kazatelstvím českého baroka. Součástí je rovněž notová příloha několika písní.

Recenze:
Horáková, M.: Studia Comeniana et Historica, roč. 30, 2000, č. 63–64, s. 259–261. ISSN 0323-2220.
Newerkla, S. M.: Wiener slavistisches Jahrbuch, 2000, roč. 46, s. 337–338. ISBN 978-3-447-06811-6.
Zahajská, B.: Kritická Příloha Revolver Revue, 2000, č. 18, s. 84–85. ISSN 1211-118X.
Studnička, P.: Český jazyk a literatura, 1999–2000, č. 9–10, s. 256. ISSN 0009-0786.
Linka, J.: Literární noviny, 1999, č. 48, s. 8. ISSN 1210-0021.
Valášek, M.: Souvislosti, 1999, č. 3–4, s. 264–267. ISSN 0862-6928.

Svoboda, Jiří (red.): Region a jeho reflexe v literatuře. Ostrava: OU, 1997.

Soubor studií přednesených na mezinárodní vědecké konferenci o regionalismu a literatuře v regionu konané na FF OU 26.-27. listopadu 1997. Příznačná je oscilace mezi teorií o regionalismu a literárněhistorickými studiemi. Přítomny jsou nejen studie věnované regionu českého Slezska a severovýchodní Moravy, ale pozornost je věnována také jiným regionům v českých zemích, případně i v Polsku a na Slovensku. Autoři publikace považují zhodnocení literatury v regionech za předpoklad výkladu celonárodního literárního kontextu.

Svoboda, Jiří (red.): Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region. Ostrava: OU, 1997.

Soubor studií dokládá zvláštní postavení regionu českého Slezska a severovýchodní Moravy v rámci českých kulturních dějin. Pozornost je zaměřena na vývoj kulturní tradice regionu a jeho specifičnost. Historický aspekt se prolíná hledisky různých vědních oborů - jazykovědy, folkloristiky, literární vědy, kunsthistorie, muzikologie i teatrologie. Vývoj konkrétního prostoru sledují studie zaměřené na oblasti Těšínska, Opavska i širšího Ostravska (zahrnujícího též Frýdeckomístecko či Pobeskydí), které nesou každá svá další specifika. Časově je akcent položen na dobu od poloviny 19. století, kdy dynamika průmyslového vývoje přesunula těžiště regionu do Ostravy, do roku 1945. V kulturním ohledu je sledována jak polarizace regionální a celonárodní kultury, tak i snaha vytvářet v rámci regionu celonárodní hodnoty.