Můj Erasmus v Estonsku

Celé své studium, ať už na vysoké škole nebo i na střední, jsem byla přesvědčena, že studijní pobyt v zahraničí rozhodně podstoupím. Každopádně musím přiznat, že jakmile se v září 2025 objevil deadline odevzdání přihlášek, začala jsem trochu panikařit a přehodnocovat. Říkala jsem si: „V Ostravě jsem už zajetá, líbí se mi tu, mám tu kamarády a teď bych tohle všechno měla opustit a vypravit se do země, kde jsem nikdy nebyla?“. Myslím, že chvíli jsem se i přesvědčila, že nikam nepojedu, ale rozhodla jsem se pro to udělat alespoň to minimum – dojít si za fakultní koordinátorkou zahraničních mobilit, Ing. Ladou Gottwaldovou. Z naší schůzky jsem odcházela nadšená, nejen ona, ale celé mé okolí mě přesvědčilo o tom, že když ta možnost je, tak jet mám. A já jsem moc ráda, že jsem poslechla.

Netuším proč, ale do Estonska mě to vždycky táhlo. Byla to pro mě taková skrytá zemička na severovýchodě Evropy a chtěla jsem zjistit, co se tam vlastně děje. Pustila jsem se do výběrového řízení, posléze do otravné administrativy, kterou si každý Erasmák musí bohužel projít. Rozhodla jsem se do Estonska cestovat ekologicky – autobusem. Jestli bych ostatním tohle rozhodnutí doporučila, těžko říct. Člověk dostane o něco větší stipendium výměnou za 24hodinovou cestu, nejprve z Ostravy do Varšavy a poté přímo z Varšavy do Tallinnu. Zážitek to rozhodně je, ale musím říct, že i když cesta byla dlouhá, byla bezproblémová.

Říkali mi to všichni a napíšu to i zde – do Estonska je lepší vyjet v letním semestru. Ano, uvítá vás -20 °C, ale tyto teploty nevydrží dlouho. Tu největší šokovou terapii si odbudete na začátku a pak už je jen a jen tepleji.

Já byla ubytována na kolejích Karu 17, kde jsem byla spokojená. Nacházejí se 5 minut pěšky od univerzity a je to nejlevnější dostupné ubytování, perfektní poměr cena-výkon. Hlavně je to dobré místo pro poznávání nových lidí, jelikož je Karu vyhrazeno jen pro Erasmáky – tudíž nespočet návštěv a večírků.

Samotnou univerzitu mohu taky doporučit – velmi příjemní vyučující a skvělé studijní prostory. Jelikož jsem bydlela ve sdíleném pokoji se spolubydlící, měla jsem problém soustředit se na studium, ale to vyřešila obří třípatrová studovna, kterou jsem často navštěvovala.

Celkově si Estonsko vybudovalo speciální místo v mém srdci. Myslím, že s kamarády jsme ho procestovali řádně – ať už univerzitní město Tartu, letní lokalita s plážemi Pärnu nebo největší ostrov Estonska Saaremaa; ale nechyběly ani Helsinky, Riga a Vilnius! Tallinn sám o sobě je velmi příjemné město – není moc velké, je útulné, všude se dá prakticky dojít pěší chůzí a pokud ne, pro rezidenty města je MHD zadarmo. Co na Tallinnu uchvátilo nejvíc mě, byly nejhezčí západy slunce, které jsem kdy viděla. Ty mi moc chybí. A samozřejmě v červnu – pozoruhodné bílé noci, které možná trochu narušily můj spánkový režim :).

Vyjet na Erasmus bylo asi to nejlepší rozhodnutí, které jsem v poslední době učinila. Z Estonska jsem odjížděla já, ale rozhodně odvážnější, houževnatější a otevřenější. Nic vás nenaučí samostatnosti víc, než když odjedete sami do cizí země. A poslední věc, co dodám: má ruština se o hodně zlepšila, jelikož jsem ji začala aktivně užívat!

Ema Gojtková
3. ročník bakalářského studia
Anglická filologie – Ruská filologie se zaměřením na vzdělávání

Zveřejněno / aktualizováno: 11. 09. 2026