Knižní novinky katedry slavistiky

Seznamte se s aktuálními knižními novinkami katedry slavistiky, vydanými v letech 2017 a 2018. Kompletní seznam našich publikací (zejména monografií a slovníků) naleznete v sekci Publikační činnost.

Jelínek, I. V mirě avtorskoj pěsni i pěsěnnych proizvěděnij V. Vysockogo. Ostrava: Ostravská univerzita, 2019. 158 s. ISBN 978-80-7599-043-3.

Cílem této monografie je popsat ruskou autorskou píseň (vzdáleně příbuznou např. s českou folkovou písní) a nahlédnout do tvůrčí laboratoře ruského básníka, barda a herce Vladimíra Vysockého (1938-1980), jehož písňové dílo je nazíráno z hlediska intertextu, persvaze, psychohermeneutiky a zároveň je srovnáváno s tvorbou jeho současníků. V práci jsou rovněž představeny jiné umělecké formy zpívané poezie – zejm. bard-rock a rocková poezie. Základním interpretačním principem, na základě něhož je prováděna analýza básnických textů v kontextu života jejich autora, je přístup hermeneutický (gramatická a psychologická interpretace dle F. D. E. Schleiermachera, hermeneutický kruh v podání W. Diltheye, H.-G. Gadamera). Kniha rovněž nabízí kritický pohled na překlady písní V. Vysockého z pera M. Dvořáka, J. Moravcové a také I. Jelínka, autora monografie.

Kolberová, U. a kol. Řemeslo a řemeslník v jazycích a kultuře Slovanů / Rzemiosło i rzemieślnik w językach i kulturze Słowian. Ostrava: Ostravská univerzita, 2018. 288 s. ISBN 978-80-7599-020-4.

Hlavním cílem publikace je zachycení komplexního souboru relací vyskytujících se v lexikálním materiálu sémantické oblasti řemesel (klíčové pojmy: řemeslo, řemeslník), včetně v něm obsažených informací o mimojazykovém světě. Dále je to zjištění, jaká řemesla a v jaké míře se odrážejí ve slovanských jazycích a kultuře. Publikace se primárně zaměřuje na frazeologii slovanských jazyků, a proto neméně důležitým cílem je charakteristika a konfrontační analýza shromážděných frazeologických jednotek jako položek s kulturním obsahem a ustálenou vizí reality shodně s metodologií jazykového obrazu světa. Tato problematika je posléze rovněž nazírána z hlediska lexikologie, literární vědy (beletrie, ústní lidová slovesnost) a funkce v kontextu mediálního diskurzu. Publikace také přibližuje, jak na řemeslníky nazírá společnost ve vybraných slovanských zemích, zda je s nimi spojen pozitivní či negativní obraz, jaká řemesla se ustálila v jazycích a široce chápané kultuře Slovanů a zda jsou respondenti aktivními uživateli frazeologie, ve které se nachází prvek řemesla a zda znají význam takových obratů, neboť jedním ze základních pramenů frazeologismů byly v minulosti právě řemeslnické reálie.

Bogoczová, I. Polszczyzna za Olzą. Ostrava: Ostravská univerzita, 2018. 149 s. ISBN 978-80-7464-990-5.

Monografie obsahuje několik kapitol – dílčích textů spojených s problematikou jazykové situace v české části těšínského Slezska, popisuje specifika, kvalitu, podobu a status polštiny na zkoumaném území, stanoviska polských a českých jazykovědců na téma příslušnosti tohoto území k polskému či českému národnímu jazyku. Zmíněné kapitoly jsou aktualizovanou a doplněnou verzí jazykovědných studií publikovaných v období 2007–2017 v mezinárodních a zahraničních odborných časopisech a sbornících.

Raclavská, J. O przestrzeni, wodzie i kolorach w prozie Wiesława Adama Bergera (z wyborem jego nowel). Český Těšín: Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki w RC, 2017. 147 s. ISBN 978-80-270-3200-6.

Toto knižní vydání výběru povídek Wiesława Adama Bergera s komentářem je jednou z důležitých iniciativ směřujících k odhalování polských stop za hranicemi Polska. Autor, který zemřel roku 1998, a dlouhá leta bydlel v Ostravě, se nedočkal za života souborného vydání svých děl. Mnohá z nich existují pouze ve strojopisech. Próza W. A. Bergera je zajímavým jevem z mnoha důvodů – jedním z nich je osobnost autora a jeho životní osudy. Biografické prvky, které se prolínají celou Bergerovou tvorbou, nejsou pouze záznamem individuálních prožitků, ale prezentují osudy všech obyvatel Těšínska.

Mrhačová, E. a kol. Východoslovanská přísloví a pořekadla v pohledu od češtiny. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017. 168 s. ISBN 978-80-7464-958-5.

Přísloví a pořekadla, samostatné mikrotexty znakové povahy, spadají do frazeologie v  širším smyslu slova. Jako plody lidové slovesnosti představují zobecnělou životní zkušenost, lidovou moudrost našich předků. Mnohé mají velmi starobylý původ. Pokud jde o lexikální zásobu přísloví a pořekadel východoslovanských jazyků, v mnohém se podobá slovní zásobě západoslovanských přísloví a pořekadel (viz naše publikace Eva Mrhačová a kolektiv, Západoslovanské paremiologické dědictví, Ostrava 2010), tj. obsahuje pojmy z oblasti lidského života od narození do smrti, a vedle toho velkou skupinu biblismů a slavných výroků. Proti západoslovanským příslovím a pořekadlům jsme u východoslovanských zaznamenali tři další významné vlastnosti: l. rozsáhlý počet zooapelativ, 2. vysoký stupeň synonymizace velké části přísloví a pořekadel a 3. velkou tendenci ztvárňovat přísloví a pořekadla do rýmů.

Vorel, J. a kol. Ruská a polská literární esejistika konce 19. a počátku 20. stol. v komparativním pojetí. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017. 285 s. ISBN 978-80-7464-944-8.

Cílem kolektivní monografie je prezentace a komparativní zkoumání literární esejistiky významných představitelů ruské a polské literatury konce 19. a počátku 20. století a seznámení odborné veřejnosti prostřednictvím analýz a překladů vybraných textů s dominantami ruského a polského esteticko-filozofického myšlení tohoto období. Pozornost bude věnována esteticko-filozofickým koncepcím následujících autorů: V. Brjusov, F. Sologub, A. Bělyj, N. Berďajev, Z. Przesmycki „Miriam“, S. Przybyszewski, B. Schulz aj.). Důraz je, vedle hledání paralel v esteticko-filozofických koncepcích těchto tvůrčích osobností, kladen i na dílčí proměny jejich estetiky. Autoři sledují evoluci názorů zmíněných tvůrčích osobností na moderní umění od obhajoby čistých uměleckých hodnot ke snahám o překonání ryze dekadentních postojů směrem k integrálnějšímu – teurgickému uchopování problematiky.

Szałaśny, P. Czechy i Czesi w polskojęzycznych nowych mediach. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017. 124 s. ISBN 978-80-7464-955-4.

Tato práce je věnována jazykovému obrazu Česka a Čechů tvořenému polskojazyčnými médii. Text tvoří čtyři kapitoly. První je teoretická, druhá a třetí jsou věnované analýze jazykového obrazu světa na základě konkrétních příkladů, poslední pojednává o výsledcích dotazníkového průzkumu. V souladu s výsledky výzkumu JOS je Česko vnímáno uživateli Internetu jako sousedský stát s prozápadní orientací, přátelský, ateistický, Češi jsou vnímáni jako veselí a vlídní lidé. Milují pivo a nezdravé jídlo. Mají také typické účesy a oblečení. Negativními asociacemi jsou konformismus a zbabělost, tedy vlastnosti vycházející zejména z historických událostí.

Zveřejněno / aktualizováno: 11. 07. 2019