Z dolů do trezorů (21.–23. října 2026)

Tak se jmenovala letošní podzimní odborná exkurze, během níž studenti a doktorandi Katedry historie FF OU poznávali (zapomenuté) průmyslové dědictví středních Čech.

První den exkurze patřil Kladnu, jehož podobu, obdobně jako v případě Ostravy, zásadně ovlivnil rozvoj těžby uhlí a hutnictví. Naší první zastávkou bylo Muzeum věžáků Kladno, kde jsme se seznámili s unikátní architekturou kladenských věžových domů, které navrhl jeden z nejvýznamnějších československých architektů Josef Havlíček (1899–1961). Jeho cílem bylo vytvořit prostředí, v němž by obyvatelé tvořili jednu komunitu. Proto byla například vstupní hala koncipována jako hotelové lobby, které mělo sloužit k přijímání návštěv a vzájemnému setkávání obyvatel. Zajímavostí je, že každý dům měl vlastní atomový kryt pro 200 osob a kladenské věžové domy byly jako první v Československu vybaveny stropním vytápěním.

Pod vedením dr. Závodné jsme následně podnikli terénní urbánní průzkum bývalého areálu hutě Poldi v Kladně, během něhož nás prostřednictvím dochovaných průmyslových staveb a pozůstatků někdejších provozů seznámila s historií kladenského hutnictví i s osobnostmi, které stály u jeho rozvoje, jako byli Vojtěch Lanna starší, Gottfried Bacher či Karl Wittgenstein. Pro mnohé bylo překvapením, jaká spojitost existuje mezi rodinou Wittgensteinů a slavným americkým seriálem M*A*S*H.

Zatímco na Ostravsku máme legendu o Keltičkovi, na Kladensku je objev uhlí spojen s krtkem. Proto jsme nemohli vynechat návštěvu Hornického skanzenu Mayrau, který připomíná dvě století bohaté hornické historie Kladenska. Unikátem tzv. Mayrovky je parní těžní stroj firmy Ringhoffer, instalovaný v roce 1905, který je dodnes provozuschopný.

Druhý den exkurze nás zavedl přes Křivoklátsko do Příbrami a Jílového u Prahy. V příbramském Hornickém muzeu jsme díky poutavému, věcnému a zároveň zábavnému výkladu ředitele muzea dr. Josefa Velfla poznávali historii dobývání stříbrných rud a technické památky spojené s doly Vojtěch a Anna. Nechyběla ani 217 metrů dlouhá (úžasná) jízda důlním vláčkem Prokopskou štolou, která končí u ohlubně jámy Prokop, hluboké úctyhodných 1 597,6 metru. Jáma nebyla nikdy zasypána, takže kdyby se pod některým z účastníků exkurze propadla mříž, na kterou je možné vstoupit, čekal by ho pád do hloubky téměř 1 600 metrů...

Ze stříbrných dolů jsme se poté vydali za zlatem, konkrétně do štoly sv. Josefa nedaleko Jílového u Prahy. V letech 1280–1380 se v jílovském revíru vytěžilo přes 6,5 tuny zlata. Největší rozmach těžby nastal za vlády Karla IV., který díky jílovskému zlatu mohl financovat své stavební i politické projekty. Velké poděkování za poutavý výklad patří Mgr. Danielu Bezděkovi a Mgr. Daně Chmelíkové z Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.

Poslední zastávkou druhého dne byla prohlídka Velkopopovického pivovaru, který v roce 1875 založil František Ringhoffer. Lze říci, že největší zážitek nám připravil Olda. Asi si teď říkáte: Kdo je Olda? Olda je kozel a živý maskot Velkopopovického pivovaru. Od 70. let 20. století se v této roli vystřídalo celkem sedm Oldů. Aby se však kozel mohl stát takovým fenoménem, není to jen tak. Musí splňovat kritéria (především musí být majestátní) a projít specializovaným castingem.

Název exkurze zněl Z dolů do trezorů, a proto závěrečný den patřil České národní bance. Čekala nás návštěva bankovního trezoru, v němž se nachází expozice Lidé a peníze. K vidění je zde mimo jiné zlatá mince o hmotnosti 137 kilogramů a nominální hodnotě 100 000 000 Kč. Než jsme však do trezoru vstoupili, absolvovali jsme přednášku a návštěvu badatelny Archivu ČNB pod vedením dr. Jakuba Kunerta. Ten nám představil archivní dokumenty přibližující historii a významné milníky České národní banky i dalších finančních a bankovních institucí, které působily na území Čech, Moravy a Slezska od počátku 19. století.

Zveřejněno / aktualizováno: 06. 11. 2026