Knižní publikace členů katedry historie

Další knižní publikace na stránkách Centra HSD
Další knižní publikace na stránkách VIVARIA

Monografie
Slovníky a encyklopedie
Skripta
 
2021
2020
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2007
2006
2005
2004
2003
 

Slepička, Martin: Úcta k svatému Jeronýmovi v českém středověku. K 1600. výročí smrti církevního otce svatého Jeronýma. Ostrava: Repronis s.r.o., 2021. 235 s. ISBN 978-80-7329-464-9.
14,8 × 21 cm

Malá ukázka
Nelze si nevšimnout, že v autobiografickém líčení Vita Caroli vypráví Karel IV. o tom, jak jej benediktinský učenec Pierre de Rosieres často otcovsky „učil ze svatého Písma“. Není možno si ani představit, že by mladého chovance Karla v Paříži minimálně on neseznámil s osobností církevního otce sv. Jeronýma, který byl věhlasným překladatelem bible do latiny a primárním původcem Vulgáty. Je nejvýš pravděpodobné, že se Karel učil Písmu svatému i latině z takzvané pařížské verze Vulgáty, která se od 13. století stala běžným evropským standardem. Na francouzském dvoře jistě existoval nespočet latinských biblí. Pokud měl Karel možnost listovat opisy Vulgáty, patrně narazil na často připojený uvozující Jeronýmův biblický prolog „Frater Ambrosius…“, dopis sv. Jeronýma adresovaný sv. Paulinovi z Noly, jímž často začínaly středověké rukopisy biblí. V případě iluminovaných rukopisů pak na zpodobnění sv. Jeronýma na úvodním foliu. Karel IV. tak pravděpodobně musel učitele církve sv. Jeronýma dobře znát již v chlapeckých letech, kdy se na celý další život formovala jeho osobnost a upřímná zbožnost, kterou po celý život oplýval.

O autorovi ikona pdf 0,50 MB
Shrnutí ikona pdf 0,52 MB

 
 

Gracová, Blažena, Tomášek, Martin, Baarová, Barbara (eds.): Rok 1918 – jeho předpoklady, důsledky a význam v českých/československých a polských učebnicích / Rok 1918 – jego założenia, konsekwencje i znaczenie w czeskich/czechosłowackich i polskich podręcznikach szkolnych. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta 2020. 440 s. ISBN 978-80-7599-204-8
16,5 x 23,5 cm

Malá ukázka
Nahlížíme li tedy do učebnic zeměpisu (resp. vlastivědy), které byly napsány v posledních sto letech, pak v nich vidíme celé spektrum informací, které nejsou pouhým faktografic¬kým výčtem údajů o místopise, událostech, ale často mají emotivní náboj, který závisí hlavně na době, ve které dané učební texty vznikly. Učebnice zeměpisu nezřídka reflektují relativně aktuální dění ve společnosti, jehož příčiny vysvětlují žákům pohledem do historie, toto dění potvrzují daty (obrazový materiál, číselné přehledy) a zároveň nabízejí náhled do budoucnosti. My máme jedinečnou možnost komparace těchto učebních materiálů s komfortem nadhledu, který nám zajišťuje právě odstup až sta let od jejich vzniku. Můžeme mapovat tehdejší atmosféru ve společnosti, zjistit základní informace o autorech a zároveň se podívat, jak byla geograficky modelována – vzdělávána nová generace.

Obsah ikona pdf 0,06 MB
Resumé ikona pdf 0,17 MB

 
 

PUMPR, Pavel: Nižší klérus na Moravě v 18. století mezi stavem a profesí. Kariéry a sociálně-majetkové poměry kněží olomoucké diecéze v letech 1741–1783. Brno: Matice moravská 2020. 400 s. + 8 s. obr. příloh. ISBN 978-80-87709-27-6.
15,3 × 23 cm

Malá ukázka
O hospodářství se Christian Schober zajímal jak v praktické, tak i v teoretické rovině, což potvrzuje vlastnictví příslušné odborné literatury. Skladba knihovny kelečského faráře zároveň podává svědectví i o dalších sférách zájmu tohoto duchovního správce, které vedle obligátní teologie a právě dotčené ekonomie zahrnovaly studium jazyků, historii, mezinárodní politiku a vojenství. Pozornost věnovanou posledně zmíněnému okruhu dokumentují i farářem vlastněné obrazy s odpovídajícím tematickým zaměřením a souvisí s ním také Schoberova sbírka zbraní, v kontextu analyzovaného vzorku duchovních rovněž nejrozsáhlejší. Soubor zbraní přitom dokládá zálibu, která měla nejen stránku teoretickou (sběratelství), nýbrž i praktickou: medvědí trofej zdobící klerikovu domácnost naznačuje, že příroda Valašska poskytovala kelečskému faráři – stejně jako například olomouckému biskupu Troyerovi – vítanou příležitost věnovat se lovu.

Obsah ikona pdf 0,12 MB
Summary ikona pdf 0,16 MB

 
 

Janiš, Dalibor – Vrla, Radim a kol.: Hrady Zlínského kraje. Lukov: Spolek přátel hradu Lukova 2018. 335 s., ISBN 978-80-905794-4-6.
21 x 30 cm

Malá ukázka
Čeští panovníci počínaje Přemyslem Otakarem I. († 1230) a jeho bratrem, moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem († 1222) usilovali o kontrolu nad západním předhůřím Bílých Karpat a o účinnou obranu tohoto území. Proto zde patrně již od druhého desetiletí 13. století vznikala řada kamenných královských hradů – mezi nejstarší patří hrady Brumov a Buchlov. Důležitou roli na východním pomezí hrály také další hrady, které můžeme považovat velmi pravděpodobně za zeměpanská založení z doby kolem poloviny 13. století, a to Bánov, Zuvačov a pravděpodobně i Rýsov. Zuvačov leží při vyústění starohrozenkovského průsmyku. Mezi zeměpanská založení patří také hrad v Uherském Ostrohu a zaniklý hrad v Kunovicích. Podobně jako hrady měly moravsko-uherskou hranici zajišťovat dvě královská města založená po polovině 13. století – Uherské Hradiště a Uherský Brod. V druhém z nich se také nacházel královský hrad – zde můžeme hovořit o tzv. městském hradu, který se jako specifický typ opevněného sídla objevuje i v řadě jiných královských měst v českých zemích. Část nejstarších zeměpanských hradů byla zakládána na okrajích větších lesních komplexů, platí jak o zmiňovaném Buchlově ve Chřibech, tak i o Lukově, který leží na jižním okraji Hostýnských vrchů.

Obsah ikona pdf 0,74 MB
Resumé ikona pdf 0,99 MB

 
 

SAHEB, Jan: Kariéra ve víru válek s Osmanskou říší. Život nobilitovaného rytíře Jana Němčického z Němčic. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta 2017. 204 s. ISBN 978-80-7464-989-9.
21 x 15 cm

Malá ukázka
V pragmatickém nazírání na válku jako prostředek k vlastnímu obohacení a potažmo i případnému společenskému vzestupu Němčický (a s ním i celá výše vymezená sociální kategorie) souzní s názory o generaci mladšího válečníka, Jindřicha Michala Hýzrleho z Chodů (1575–1665). V myšlení tohoto šlechtice byla válka s Osmanskou říší prosta patetického přídechu boje křesťanských rytířů proti muslimům. V Turcích spatřovali Hýzrle stejně jako Němčický regulérního nepřítele, nelišícího se od jakékoliv nepřátelské žoldnéřské armády. V plné míře se to projevilo kupříkladu při Němčického dobrovolné účasti v kampani proti vojskům polských stavů v letech 1587–1588. V kontrastu s těmito postoji stojí např. myšlenkové světy rytířů Pavla Korky z Korkyně (1522–1593), či Václava Budovce z Budova (1551–1621), rovněž účastníků mnoha protitureckých kampaní v Uhrách. Zatímco Korka se odmítl účastnit tažení proti protestantům v Říši s poukazem, že by „...nerad proti křesťanúm chtěl před  sebe co bráti...“, pro Budovce představovali Turci v souladu s dobovou propagandou skutečné „...vylévače krve křesťanské nevinné...“. Uvedené teze, o jejichž oprávněnosti v souvislosti s osudy Jana Němčického z Němčic snad není potřeba příliš pochybovat, lze alespoň částečně verifikovat. Němčického myšlenkový svět se totiž zásadněji nelišil od nazírání jeho současníků z řad nižší šlechty. Pojítkem jim byla analogická hospodářská situace, účast na klientelských vztazích i mnohé další faktory.

Obsah ikona pdf 0,23 MB
Resumé ikona pdf 0,13 MB

 
 

KADLEC, Petr - KLADIWA, Pavel - GAWRECKI, Dan - POKLUDOVÁ, Andrea - POPELKA, Petr: Národnostní statistika v českých zemích 1880-1930. Mechanismy, problémy a důsledky národnostní klasifikace. II. díl. Praha: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta 2016. 440 s., ISBN 978-80-7422-551-2.
16 x 24 cm

Malá ukázka
Ani řádné relace neposkytují zcela objektivní a úplný obraz o sčítání lidu. Jako by z něj téměř „vypadla“ jedna důležitá složka: aktivity českých nacionalistů. Zprávy okresních hejtmanů se o nich zmiňují výjimečně, a pokud vůbec, tak jen okrajově. To byl případ uvedených relací od hejtmanů z Kadaně, Trutnova a Šumperka. Bylo by iluzorní se domnívat, že čeští nacionalisté byli jen pasivními diváky sčítací akce, jejíž význam si velmi dobře uvědomovali a veřejně zdůrazňovali. Stranou rozhodně nestáli. Nezohledníme-li udání a informace o aktivitách českých nacionalistů původem od německých a polských národních aktivistů, které je nutné brát často přinejmenším s rezervou, potvrzují aktivní účast v době před prvorepublikovými cenzy i během nich sami čeští nacionalisté. Na rozdíl od minulosti se v meziválečném období zprávy o jejich činnosti během sčítání lidu téměř vytratily z veřejného prostoru. Patřičné doklady lze však nalézt jednak v interní komunikaci v rámci organizačních struktur aktivistů, jednak ve stížnostech českých nacionalistů podávaných k úřadům státní správy, popř. českým politickým elitám.

Obsah ikona pdf 0,49 MB
Summary ikona pdf 0,54 MB

 
 

KLADIWA, Pavel - GAWRECKI, Dan - KADLEC, Petr - POKLUDOVÁ, Andrea - POPELKA, Petr: Národnostní statistika v českých zemích 1880-1930. Mechanismy, problémy a důsledky národnostní klasifikace. I. díl. Praha: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta 2016. 307 s., ISBN 978-80-7422-550-5.
16 x 24 cm

Malá ukázka
Jak se na základě domácí i zahraniční zkušenosti ukazuje, základem „zdravého“ a smysluplného rozvoje orální historie je udržování odpovídajcí rovnováhy mezi teoreticko-metodologickým zázemím (včetně eticko-právních aspektů) a badatelskou praxí. Řada teoreticko-metodologických diskusí a tázání se po „smyslu konání“ může být podnětná, neměla by ovšem přerůst do stadia pouhého „řečnického cvičení“. Stejně tak i přemíra praxe, například v podobě masového „sběru“ rozhovorů hromaděných, archivovaných a digitalizovaných bez hlubšího smyslu, případně pak natočení (rádoby) „unikátních“ interview a snaha o jejich bezprostřední medializaci a propagaci přináší v krátkodobé perspektivě možná oslnivé výsledky; v dlouhodobé perspektivě jsou však oba extrémy diskutabilní. Otřepané rčení o permanentním a především aktivním hledání „zlaté střední cesty“ mezi „teorií a praxí“ je na místě.

Obsah ikona pdf 0,04 MB

 
 

MÜCKE, Pavel - BRYCHTA, Martin (eds.): Na hranicích mezi minulostí a přítomností: Současné perspektivy orální historie. Praha - Ostrava: Česká asociace orální historie - Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta 2016. 292 s., ISBN 978-80-7464-880-9.
15 x 21 cm

Malá ukázka
Jak se na základě domácí i zahraniční zkušenosti ukazuje, základem „zdravého“ a smysluplného rozvoje orální historie je udržování odpovídajcí rovnováhy mezi teoreticko-metodologickým zázemím (včetně eticko-právních aspektů) a badatelskou praxí. Řada teoreticko-metodologických diskusí a tázání se po „smyslu konání“ může být podnětná, neměla by ovšem přerůst do stadia pouhého „řečnického cvičení“. Stejně tak i přemíra praxe, například v podobě masového „sběru“ rozhovorů hromaděných, archivovaných a digitalizovaných bez hlubšího smyslu, případně pak natočení (rádoby) „unikátních“ interview a snaha o jejich bezprostřední medializaci a propagaci přináší v krátkodobé perspektivě možná oslnivé výsledky; v dlouhodobé perspektivě jsou však oba extrémy diskutabilní. Otřepané rčení o permanentním a především aktivním hledání „zlaté střední cesty“ mezi „teorií a praxí“ je na místě.

Obsah ikona pdf 0,04 MB
Summary ikona pdf 0,05 MB

 
 

GRACOVÁ, Blažena, TOMÁŠEK, Martin (eds.): Obraz období „socialismu“ v českých a polských učebnicích. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta 2016. 436 s., ISBN 978-80-7464-854-0.
17 x 24 cm

Malá ukázka
Nad rovností a nerovností před zákonem se zamýšlejí žáci po přečtení citací z dobové učebnice pro hospodářské školy (Naše trestní právo postupuje přísněji proti zbytkům kapitalistické třídy a mírněji proti osobám vedoucím řádný život pracujícího člověka.) a z projevu Alexeje Čepičky v roce 1949 (Některým advokátům otrnulo a vystupují na straně obviněných, zatímco jejich úkolem je podporovat žalobu.) Na základě studia odborné literatury, internetových zdrojů a osobních rozhovorů s pamětníky pak zjišťují, jakými způsoby KSČ bojovala se zbytky kapitalistické třídy.

Obsah ikona pdf 0,08 MB
Úvod ikona pdf 0,05 MB
Wstęp ikona pdf 0,08 MB
Shrnutí, Streszczenie, Summary ikona pdf 0,18 MB

 
 
Black or Green Land? Industrialisation and Landscape Changes of the Ostrava-Karviná Mining District in the 19th and 20th Century.

POPELKA, Petr, POPELKOVÁ, Renata, MULKOVÁ, Monika: Black or Green Land? Industrialisation and Landscape Changes of the Ostrava-Karviná Mining District in the 19th and 20th Century. Ostrava: University of Ostrava, 2016. 191 s. + mapy. ISBN 978-80-7464-823-6.
17 x 24 cm

Malá ukázka
At the beginning of the industrialisation process in the 1830s, the local landscape was used for agriculture in an intensive way and in all its parts which was possible thanks to the good soil quality. The agricultural use of the landscape corresponded to the needs of the traditional society where the priority was to secure plenty of food. Agricultural land occupied more than 75% of the area belonging to the Ostrava-Karviná mining district while the highest share of the agricultural land was registered in the Karviná part (77.5%) and the lowest in the Petřvald part (71.5%) of the coalfield. As far as the structure of agricultural land is concerned, arable land prevailed significantly in the subject area. Arable land was complemented with meadows and pastures whose size was not negligible. Compared to the data applicable on the whole of the Czech Republic, the landscape of the Ostrava-Karviná mining district had a higher share of arable land (65% of the total area) prior to the industrialisation process. On the other hand, the extent of pastures and meadows was slightly lower here (10.4%) compared to the remaining Czech Lands (17.6%). According to the information from the pricing operates, usual varieties of grain crops and potatoes were grown here. In the eastern part of the studied area also sugar beet, cabbage and from fodder crop clover were grown. Data about developed farm animal breeding, mainly sheep, confirm the statement about intensive agriculture use of the region.

Content ikona pdf 0,08 MB
Conclusions ikona pdf 0,14 MB

 
 
Šlechticův žid, žid šlechticem. Židovské elity a židovská šlechta v novověku a v moderní době. Nobilitas in Historia moderna, Tomus VI.

Spyra, Janusz – Zářický, Aleš – Županič, Jan (ed.): Šlechticův žid, žid šlechticem. Židovské elity a židovská šlechta v novověku a v moderní době. Nobilitas in Historia moderna, Tomus VI. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě – Częstochowa: Akademia im. Jana Długosza w Częstochowie, 2015. ISBN 978-80-7464-730-7 (Ostravská univerzita v Ostravě), ISBN 978-83-7455-439-8 (AJD Częstochowa). 287 s.

Malá ukázka
Pro méně početnou, ale o to ctižádostivější skupinu židů byl však svět šlechty vzorem, který se vyplatilo následovat, resp. o něj usilovat. Nepřímo se tím ve své studii Šlechtické aspirace frankistických neofytů a skutečnost zabývá Jan Doktór. V ní se věnuje analýze hnutí a doktríny Jakuba Franka z Korolewky (1726–1791), který vystupoval jako třetí mesiáš (po Šabtajovi Cvi a Baruchu Rusovi) a hlásal nezbytnost spojení všech náboženství pocházejících od Abraháma: judaismu, islámu a křesťanství. Důsledkem jeho působení byla masová konverze jeho stoupenců ke katolické víře. Někteří z konvertitů pak byli buď ihned, nebo později povýšeni do šlechtického stavu. Po křtu chodili frankisté ve šlechtickém oděvu a šlechtická kultura pro ně byla důležitá, ačkoliv si v tajnosti uchovávali především vlastní víru („přijali kontuš, ale ne víru“). Fascinace polskou šlechtou se velmi neobvykle projevila v obraze spásy, jak ji hlásal Frank. Ten tvrdil, že duchovní spáse musí předcházet nobilitace a že má spočívat v převrácení společenské hierarchie. Frankisté měli zaujmout místo šlechty a stát se novými „pány“, šlechta měla zaujmout místo židů.

Obsah ikona pdf 0,05 MB
Summary ikona pdf 0,14 MB
Zusammenfassung ikona pdf 0,14 MB

 
 
Šlechticem z moci úřední. Udílení šlechtických titulů v českých zemích 1705-1780.

BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udílení šlechtických titulů v českých zemích 1705-1780. Nobilitas in historia moderna. Tomus 7. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2015. 488 s. ISBN 978-80-7464-461-0.
17 x 24 cm

Malá ukázka
Nejtypičtější a současně nejčastější způsob zisku šlechtictví pomocí panovnického privilegia bylo přirozeně jeho udělení suverénním panovníkem. Obecně platilo, že právo povyšovat do šlechtického stavu a udělovat šlechtické tituly, přídomky a erby a vydávat nobilitační listiny (Adelsbriefe, Standeserhöhungen) či pouhá erbovní privilegia (Wappenbriefe) pro fyzické i právnické osoby patřilo mezi nezpochybnitelné výsady suverénního panovníka. S uplatňováním tohoto výseku regálních práv se setkáme u řady evropských monarchií. V rámci Svaté říše římské až do jejího zániku roku 1806 představoval prvořadou nobilitační autoritu volený římský král, resp. císař, als Quelle aller Gnaden – jak bylo s oblibou uváděno v říšské právnické literatuře pozdního 18. století. V českých zemích byly šlechtické tituly a jiné šlechtické atributy udíleny z české královské moci, a to až do vzniku rakouské císařské hodnosti roku 1804.

Obsah ikona pdf 0,21 MB
Zusammenfassung ikona pdf 0,23 MB
Úvod ikona pdf 0,34 MB
Závěr ikona pdf 0,30 MB
Errata ikona pdf 0,07 MB

 
 
Ústav Edvarda Beneše v letech 1950 - 1964

CARBOL, Pavel: Ústav Edvarda Beneše v letech 1950 - 1964. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2014. 282 s. ISBN 978-80-7464-495-5.
17 x 24 cm

Malá ukázka
Myšlenka na vytvoření exilového centra pro uchování a rozvoj československých demokratických tradic pochází z období první poloviny roku 1948. Iniciátorem, který celý proces příprav Ústavu započal, byl osobně prezident Edvard Beneš. On sám a někteří jeho spolupracovníci měli již dvě zkušenosti s pobytem v exilu. V roce 1948 však starší, unavený a nemocný prezident věděl, že úsilí o obnovu demokratického Československa již nebude jeho osobní záležitostí. Jeho maximální důvěru a pověření pro založení Ústavu získal Jaromír Smutný, který byl dlouholetým prezidentovým důvěrníkem a spolupracovníkem již z dob první světové války. Benešovi šlo zejména o odkaz československých demokratických tradic, které tvořili a reprezentovali spolu s T. G. Masarykem. Plány na vznik zamýšleného budoucího exilového centra našly inspiraci v Ústavu T. G. Masaryka. Prezident Masaryk totiž na sklonku svého života vymyslel způsob, jak uchovat své ideové dědictví. Pro Masaryka totiž byla myšlenka vědecké instituce spojené s jeho vlastním jménem průkopnickou aktivitou vzhledem k absenci dlouhodobých československých tradic.

Obsah ikona pdf 0,03 MB
Summary ikona pdf 0,03 MB
Závěr ikona pdf 0,05 MB

 
 
Vzájemný obraz souseda v polských a českých školních učebnicích

GRACOVÁ, Blažena, LABISCHOVÁ, Denisa, SZYMECZEK, Józef (eds.): Vzájemný obraz souseda v polských a českých školních učebnicích. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. 228 s., ISBN 978-80-7464-502-0.
17 x 24 cm

Malá ukázka
„Czesi to naród uległy, przedsiębiorczy, wykształcony, spokojny, ma poczucie humoru, nie lubi Polaków, głównie za Zaolzie.“
„Film i literatura czeska fascynuje.“
„Czesi są solidni, nieufni, zdystansowani, potrafią śmiać się z siebie, są demonstrującymi swoją pogardę dla religii ateistami, zadufani w sobie, tchórzliwi i posiadający niskie poczucie humoru narodowego“.
„Czesi są według mnie niezmiernie radosnym narodem, który po gromadnym piciu piwa raczej bierze się do śpiewania niż bitki. Poza tym młodzi Czesi, których znam są bardzo alternatywni, wielu z nich planuje jakieś dalekie podróże, słucha dziwnej muzyki.“

Obsah ikona pdf 0,05 MB
Úvodem ikona pdf 0,18 MB
Resumé ikona pdf 0,05 MB
O autorech ikona pdf 0,05 MB

 
 
Zrod moderní dopravy

POPELKA, P.: Zrod moderní dopravy. Modernizace dopravní infrastruktury v Rakouském Slezsku do vypuknutí první světové války. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013. 311 s., ISBN 978-80-7464-384-2.
17 x 24 cm

Malá ukázka
Silniční robota související s výstavbou nových silnic jistě přispívala k celkovému přetěžování poddaných, ačkoliv zřejmě nepředstavovala jejich hlavní břímě. Zvláště v období válečných událostí (např. za slezských válek či za války sedmileté) byli poddaní často povinováni řadou zásobovacích jízd a mnoho z nich nebylo schopno splnit předepsanou potažní robotu pro ztrátu koní či tažného dobytka. Ve válečném čase proto budování silnic úplně ustávalo, nepočítáme-li vynucené budování provizorních mostů v případě, kdy byly původní zničeny, nebo potřebovala-li některá válčící strana bezpečný přechod přes řeku. Dodnes se nám dochovala např. petice zástupců pozemkových vrchností z Těšínska, kteří se snažili pro sebe i pro své poddané získat úlevy ze stanovené silniční konkurence související s výstavbou erární silnice z Frýdku do Těšína, a to z důvodu celkového válečného poničení a ztráty velkého množství tažného dobytka.

Obsah ikona pdf 0,05 MB
Závěry ikona pdf 0,09 MB
Summary ikona pdf 0,09 MB

 
 
Lidé poddanských měst Frýdku a Místku na sklonku tradiční společnosti (1700-1850)

LIPOVSKI, Radek: Lidé poddanských měst Frýdku a Místku na sklonku tradiční společnosti (1700-1850). Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2013. 495 s. ISBN 978-80-7464-194-7.
17 x 24 cm

Malá ukázka
Ukázka z pozůstalosti Johanna Fausta je zajímavá z více hledisek. Kusů oděvů bylo daleko více, barvy byly pestřejší a objevily se zajímavé doplňky. Především bylo vyjmenováno celkem pět kamizolek (kazajek) v různých barvách, kromě zelené a modré také dvě červené, z toho jedna dokonce s portami (lemovkami), jež byla oceněna na hodně vysokou hodnotu. Ostatní kamizolky měly cenu řádově v krejcarech, z čehož je patrné, jak velký význam měla kvalita dochovaného šatstva na odhadní cenu. Dále se v pozůstalosti zachovaly dvoje nohavice, jedny manšestrové a druhé kožené ve žluté barvě. Zde strašák biedermeieru vystoupil hezky na povrch. Boty byly pravděpodobně střevíce podobného tvaru, jako bylo zobrazeno na kvaších, v případě huněných bot se mohlo jednat o papuče ve stylu tradičních krpců. Zajímavým doplňkem byly šnole (něm. Schnalle), tzn. přezky. Výraz „tumpachové“ znamenal mosazné, popř. měděné. Velice důležitý doplněk muže v dané době a po celé 19. stol. představovala vycházková hůlka, v tomto případě dvakrát tzv. španihelka (něm. Spanisches Rohr), jednou pobitá stříbrem, a proto velmi drahá. Slovo „kabudrok“ představovalo kabát (něm. Kaputrock).

Obsah ikona pdf 0,07 MB
Summary / Zusammenfassung / Streszczenie ikona pdf 0,14 MB
Seznam zpracovaných pozůstalostí ikona pdf 0,12 MB

 
 
Ideální panovník českého středověku. Kulturně-historická skica z dějin středověkého myšlení

ANTONÍN, Robert: Ideální panovník českého středověku. Kulturně-historická skica z dějin středověkého myšlení. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 675 s. ISBN 978-80-7422-239-9.
14,5 x 20,5 cm

Malá ukázka
Vedle toho vymezuje Smil svůj ideál panovnické moci z druhé, negativní strany pomocí špatných rad, jejichž nositeli jsou přirozeně dravci jako liška, vlk a medvěd, dále pak nečistá svině, s hloupostí dodnes spojovaná husa, zbabělý zajíc, ale též, což je v určitém ohledu překvapující, i věrní služebníci člověka pes a kůň. Většina špatných rad je přitom spojena s nezřízeným požitkářstvím a zahálkou, propojenou s přílišnými kratochvílemi, mezi nimiž jsou jmenovány i lov a rytířské klání. K zahálce, nezměrnému pití a jídlu nabádá lva vlk i husa, jež zdůrazňuje: „...ač jest tobě píle,/ proježděj se z kratochvíle/ ...vína flašku měj vždy s sebou“, liška naopak odmítne dát králi rady, podle ní si má dělat, co chce.

Anotace ikona pdf 0,02 MB
Obsah ikona pdf 0,44 MB

 
 
Changes in European Consciousness within the Context of Education.

LABISCHOVÁ, Denisa - GRACOVÁ, Blažena - ZÁDRAPOVÁ, Lenka: Changes in European Consciousness within the Context of Education. Ostrava: University of Ostrava, 2013. 194 s. ISBN 978-80-7464-312-5.
17,5 x 25 cm

Malá ukázka
The history of Europe is characterised by the blending of cultures, mutual enrichment as well as tragic conflicts. The image of the “other“, whether positive or negative, frequently shaped mutual coexistence in multi-ethnic Europe. It exerted a significant influence upon the region of Central Europe, where the borders of countries never corresponded to areas inhabited by homogenous national communities. History is always a narrative about past events. This story is influenced not only by the availability of historic sources, but also by the historian, who invests both collective experience as well as individually idiosyncratic views, values and attitudes shaped by the social and ethnic environment. We cannot give up “our own“ history, which co-creates the national identity; however, we should attempt to understand the view of shared history held by “the other“. It is useful to know how “we“ are perceived by others and to realise that our image of others may also be stereotypical.

Introduction ikona pdf 0,09 MB
Table of Contents ikona pdf 0,05 MB
Zusammenfassung ikona pdf 0,10 MB
Summary ikona pdf 0,09 MB
Resumé ikona pdf 0,10 MB

 
 
Hans Kudlich (1823-1914)

KLADIWA, Pavel - POKLUDOVÁ, Andrea: Hans Kudlich (1823-1914). Cesta života a mýtu. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2012. 376 s. ISBN 978-80-7464-159-6.
17 x 24 cm

Malá ukázka
Snad vlivem toho, že Hans Kudlich zažil svou chvilku slávy již ve čtyřiadvaceti letech (v roce 1848 podal na říšském sněmu návrh na zrušení roboty a poddanství), v pětadvaceti byl okolnostmi donucen emigrovat a do vlasti se už nikdy natrvalo nevrátil, začal jeho „život po životě“ ještě za jeho života. Reflexe jeho činů a názorů očima současníků i pozdějších generací ukazuje zcela jednoznačně, že tato složitá, v jistém smyslu přímo rozporuplná osobnost nabízí různé výkladové možnosti.

Obsah ikona pdf 0,33 MB
Resümee ikona pdf 0,43 MB

 
 
Muž, se kterým se doba snažila držet krok

PAVELČÍKOVÁ, N.: Rudolf Gudrich. Muž, se kterým se doba snažila držet krok. Ostrava: Statutární město Opava, 2007. 87 s. ISBN 978-80-7225-240-4.
17 x 24 cm

Malá ukázka
Dětství malého Rudolfa bylo šťastné, byť provázené řadou povinností, spojených s výpomocí otci v pekárně. Měl na starosti zejména roznášku pečiva po vesnici i do okolních obcí. Obecnou školu začal navštěvovat v rodné vesnici. Později považoval za velké štěstí, že se tu už v útlém věku setkal se vzácným člověkem, jenž formoval jeho charakter i další osud snad ještě významněji než rodičovská výchova. Byl to známý hrabyňský farář Jan Böhm, český vlastenec a lidumil, jenž si získával děti i dospělé svou laskavostí a moudrostí. R. Gudrich pak často vzpomínal, jak s ním jako mladý hoch chodíval k pramenům říčky Hrabyňky, kde jej pan farář učil poznávat přírodu, milovat rodný kraj a jeho lid.

 
 
Člověk v Ostravě v XIX. století

Myška, Milan - Zářický, Aleš [Eds]: Člověk v Ostravě v XIX. století. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2007. 256 s. ISBN 978-80-7368-215-6.
22 x 30 cm

Malá ukázka
Její vnučka však v pamětech napsala: V manželství to, jak se říká, klapalo, ačkoliv v domácnosti měla asi větší slovo bábinka, byla totiž značně panovačná. Byla však výborná kuchařka a hospodyně. Položila základní kámen Národního domu v Ostravě a říkali jí Zlatá koruna země české. Jedná se samozřejmě o subjektivní vyjádření autorky, ale i z něj je patrné, že její babička musela být velice silnou ženou. Zajímavé je, že vnučka se obdivně vyjadřuje k jejím schopnostem coby hospodyně, ale její samostatnost mimo toto pole hodnotí spíše negativně.

Anotace ikona pdf 0,09 MB

 
 
Vilém Jičinský

MYŠKA, Milan: Vilém Jičinský. Životní příběh českého montanisty v ostravsko-karvinském revíru. Osobnosti Slezska. Sv. V. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 147 s. ISBN 80-7368-204-4.
14,5 x 20,5 cm

Malá ukázka
Šance dětí z českých rodin získat vyšší vzdělání byla velmi malá. Nelze se proto divit, že to byla právě školská otázka, která se stávala vytrvale zdrojem nacionálních sporů a konfliktů a naplňovala část společenských aktivit také našeho protagonisty - Viléma Jičinského. Až do počátku dvacátého století nebyla v Moravské Ostravě jediná profesionální kulturní instituce. Čas od času sem sice zavítaly české nebo německé divadelní kočovné společnosti, ale, jak napsal František Sokol Tůma, "nebylo vnímavosti a potřeby choditi do tyátru".

 
 
Rothschildové a ti druzí

ZÁŘICKÝ, Aleš: Rothschildové a ti druzí. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2005. 200 s. ISBN 80-7368-062-9.
17 x 23 cm

Malá ukázka
U zrodu právě založeného "Dziedzického montánního těžířstva" (pravděpodobně se jednalo o právního nástupce Dziedzické montánní společnosti), jehož sídlem se stala Moravská Ostrava, stáli movití moravskoostravští měšťané Alois Hilf, Nathan Lichtenstern, Max Böhm, Gustav Fiedler, Hermann Fuchs a Adolf Straβmann. Prezidentem těžařské rady byl zvolen advokát Alois Hilf, viceprezidentem velkoobchodník s kůžemi a koženým zbožím Nathan Lichtenstern, řediteli byli jmenováni advokáti Gustav Fiedler a Hermann Fuchs, spolumajitel komanditní společnosti "Ostravská rafinérie minerálních olejů Dr. Max Böhm a spol." Max Böhm a ředitel a od roku 1903 významný akcionář "Moravsko-Ostravského pivovaru a sladovny, a. s., dříve Marcus Straβmann" Adolf Straβmann.

Resumé ikona pdf 0,10 MB

 
 
Ve stínu těžních věží

ZÁŘICKÝ, Aleš: Ve stínu těžních věží. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2004. 262 s. ISBN 80-7042-653-5.
17 x 24 cm

Malá ukázka
Na konci roku 1840 ovšem došlo v souvislosti s nadměrnými výdaji rakouského státu na zbrojení ke zhoršení stavu státních financí, což výrazně poškodilo řadu soukromých investorů. Geymüllerův bankovní ústav, který se také na těchto transakcích podílel, se dostal do finančních obtíží a Rothschildovi se tak naskytla možnost převzít železárny ve Vítkovicích zcela pod svou kontrolu.

 
 
Hukvaldské etudy

PAVELČÍKOVÁ, Nina (Ed.): Hukvaldské etudy. Sborník studií in memoriam profesora Miloně Dohnala (14. 6. 1924 - 30. 3. 2004). Ostrava: Ústav pro regionální studia a Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2004. 118 s. ISBN 80-7042-663-2
12 x 21 cm

Malá ukázka
Ladislav Hosák podotýká, že o Jindřichovi z Kytlic není známo nic kromě údajů z dvou citovaných listin z r. 1321 a 1327. Odpověď na otázku. zda máme k dispozici ještě i další sdělení o tomto hukvaldském vrchnostenském pánovi, vyznívá složitěji. Miloň Dohnal nevylučuje u Jindřicha tendenci ke kořistnickému "podnikání" prostřednictvím loupeží s odkazem na F. Linharta a B. Konečného. František Linhart podotýká, že se poslední zástavní držitelé Hukvald (vychází též z Kinterova omylu) proměnili v loupeživé rytíře, a to snad počínaje již Jindřichem z Kytlic.

Obsah ikona pdf 0,16 MB

 
 
Romové v českých zemích v letech 1945-1989

PAVELČÍKOVÁ, N..: Romové v českých zemích v letech 1945-1989 Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2004. 183 s. ISBN 80-86621-07-3.
20 x 29 cm

Malá ukázka
Jiným příkladem romské komunity, jejíž vývoj se odehrával za poměrně příznivých okolností, je severomoravské město Bílovec, resp. některé další obce v původním bíloveckém okrese. Na rozdíl od Kladna byl větší příliv Romů na území okresu zaznamenán až na počátku padesátých let. V březnu 1952 bylo v obvodu ONV Bílovec usídleno celkem 72 Romů, z toho 58 dospělých. Z nízkého počtu dětí lze usuzovat, že v této době probíhala první etapa hledání pracovních příležitostí, v jejímž rámci přicházeli zejména mladí muži, příp. i páry, představující vesměs neúplné nukleární rodiny.

 
 
Faustin Ens

MYŠKA, Milan: Faustin Ens. Životní příběh slezského intelektuála doby předbřeznové. Osobnosti Slezska. Sv. III. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003. 141 s. + obrazová příloha. ISBN 80-7042-631-4


14,5 x 20,5 cm

Malá ukázka
Francouzský přírodovědec Paul Gaimard při návštěvě Gymnazijního muzea v roce 1836 řekl Ensovi: "Vaše muzeum mne zajímá více než muzeum mnichovské nebo vídeňské. Co má Mnichov nebo Vídeň, máme v Paříži rovněž, a lepší. Ale co má Slezsko, ukazujete mi zde poprvé, a za to jsem Vám nekonečně vděčný."

 

Zveřejněno / aktualizováno: 19. 08. 2021