Na semestr v Bulharsku

Mým původním přáním a plánem, jako studentky ruské filologie, bylo samozřejmě vycestovat do Ruska. Do Ruska, kde by člověk každodenně žil v prostředí živého jazyka, který studuje a snažil se v něm zdokonalovat a růst. Ale jak už to v životě bývá, osud to zařídil jinak. A tak jsem se najednou ocitla na semestrálním pobytu v krásném historickém bulharském městě Veliko Tarnovo. Jelikož původním plánem bylo Rusko, ale covidová situace to v tu chvíli neumožňovala, rozhodování, zda odjet do Bulharska nebo ne, bylo dost těžké. Na jedné straně stál strach ze všeho neznámého, nového, cizího, vědomí, že je mi „už“ 26 a třeba už na to nemám věk, a na druhé straně, že kdy jindy tohle zažít, když ne teď, a že mě to posune po všech možných stránkách a získám zkušenosti. Jsem velmi vděčná, že mé misky vah se nakonec přehouply k variantě odjet. Vyřizování dokumentů probíhalo v dosti zrychleném procesu, nicméně se mi dostalo obrovské pomoci a podpory od fakultní koordinátorky programu Erasmus+, paní inženýrky Gottwaldové, a katederní koordinátorky pro zahraniční mobility, paní docentky Nedomové, kterým tímto velice děkuji. Poděkování patří také panu doktoru Vilímkovi, který mi jako první vnukl myšlenku, odjet právě do Bulharska.

Mojí hostitelskou univerzitou se stala Univerzita sv. Cyrila a Metoděje ve Veliko Tarnovo. Pokud mám být upřímná, Tarnovská univerzita nepatří do žebříčku univerzit s nejmodernějším vybavením učeben a prostorů, ale tento, z mého pohledu, malý nedostatek kompenzují obrovskou vstřícností všech vyučujících na univerzitě, kteří byli velice milí a ochotni vždy pomoci a poradit. To byl jeden z faktorů, proč se mi na univerzitě moc líbilo. Mohla jsem si vybrat z široké nabídky předmětů pro studenty Erasmu, či předmětů s místními bulharskými studenty. Jako studentka rusistiky jsem si vybrala převážně všechny předměty, které probíhaly v ruském jazyce. Až na bulharský jazyk, ve kterém jsem byla naprostý začátečník. Do Bulharska jsem odjížděla totiž s naprosto nulovou znalostí jazyka. I to byl jeden z důvodů mých obav. Ale říkala jsem si, že bulharština od ruštiny není tak daleko a že budu v pohodě rozumět. Ale malinko jsem se mýlila. Hned při prvních minimálních interakcích s Bulhary jsem věděla, že to bude ještě náročný. Ale věřila jsem, že časem něco pochytím a vše půjde snáz. A taky, že ano! Nyní mám radost, že mám alespoň základy dalšího cizího jazyka, což se vždy počítá.

Sama univerzita leží na malebném kopci „Světa Gora“ odkud je nádherný výhled na celé město. Ať už se v tomto městě ocitnete na jakémkoliv místě, odevšad se budete moci kochat jedinečnými výhledy. Takže nic pro „nemilovníky“ kopců. Historická část města je proseta malebnými uličkami s různými obchůdky. Procházet se po nich pro mě byla vždy radost. V okolí je možné vyrazit na různé túry, či delší procházky a vždy objevíte něco nového. Samotné Bulharsko nabízí nesčetné množství cestovatelských a turistických cílů. Pyšní se krásnými horami a přírodou, za což je, z mého pohledu, Bulharsko velmi podceňované. Během svého pobytu jsem navštívila například město Plovdiv, či přímořské město Varna. Některé cestovatelské plány se mi bohužel nepodařilo uskutečnit, ale o to víc jsem si proto nyní jistá, že jsem v Bulharsku nebyla naposledy a vždy pro mne bude radost moci se tam vrátit. Poznala jsem tam mnoho skvělých lidí, se kterými jsem doteď v kontaktu, protože mít kamarády, nebo známé v různých koutech světa, je nádherný.

Takže pokud právě váháte nad tím, zda v rámci vysokoškolského studia někam vycestovat, věřte, že to bude stát za to, ať už to bude právě Veliko Tarnovo v Bulharsku, či jiný kout světa. Získáte tím nesčetné množství zkušeností, přátel, zážitků a znalostí, ze kterých budete stoprocentně čerpat po zbytek života.

Tímto bych ještě jednou ráda poděkovala Ostravské univerzitě za finanční podporu a obrovskou příležitost. Díky tomu jsem získala zkušenosti a obohatila tak svůj život, za což nepřestanu být vděčná.

Kateřina Sylvestrová
Ruská filologie – Ruština pro překlad

Zveřejněno / aktualizováno: 17. 02. 2022