Ostravští slavisté v Praze

Dvoudenní slavistické exkurze v Praze se ve dnech 2. a 3. prosince 2015 zúčastnila třicetičlenná skupina studentů OU.

Náplní prvního dne byla komentovaná prohlídka Slovanské knihovny v budově Klementina, kde jsme se měli možnost seznámit jak s historií, tak s fungováním jedné z největších a nejvýznamnějších slavistických knihoven v Evropě. Dozvěděli jsme se, že Slovanská knihovna je od roku 1924 samostatným odborem Národní knihovny ČR a její sbírky čítají více než 800 000 položek světové slavistické literatury. Lze zde najít historické, filologické, politologické dokumenty, periodika, mapy, plakáty, obrazové a umělecké materiály a řady sbírek speciálních dokumentů. Jde o nejhodnotnější a nejúplnější přístupný knihovnický fond v České republice. Měli jsme možnost prohlédnout si interiéry knihovny, které slouží k pořádání kulturních akcí, seminářů, konferencí, výstav aj. Nahlédli jsme také do sálu studovny, v němž se nachází rozsáhlá příruční knihovna referenční literatury a volný výběr z asi 20 000 svazků.

Po rozloučení se Slovanskou knihovnou jsme se přesunuli na největší pražské pohřebiště, Olšanské hřbitovy. Ty se staly díky své rozloze větší než 50 hektarů, a počtu pohřbených, jež se přibližuje 2 000 000, největším hřbitovem v České republice. Zde je kromě běžných občanů pohřbeno i mnoho významných osobností společenského a kulturního života. Naše kroky směřovaly do jeho pravoslavné části, jejíž dominantou je Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky. Zde se pravidelně konají pravoslavné pohřební obřady, ale i typické nedělní bohoslužby. Měli jsme štěstí prohlédnout si nejen interiér pravoslavného chrámu, ale i kryptu, kde jsou dodnes uloženy ostatky významných osobností, které se zasloužily o propagaci slovanské kultury na českém území. Byli jimi například Karel Kramář s manželkou Naděždou Nikolajevnou, satirik Arkadij Averčenko, satirik Ivan Lapšin a další. Poblíž Chrámu jsme položili květy na hrob předního ruského lexikografa a redaktora rusko-českých slovníků, Leontije Vasiljeviče Kopeckého, poté jsme se zastavili u hrobu matky spisovatele Nabokova, bratra divadelníka a kulturního činitele Němiroviče-Dančenka a spousty dalších. Na Židovském hřbitově jsme nemohli vynechat hroby významných osobností české literatury, například Franze Kafky, Jiřího Ortena či Oty Pavla. U každého z nich jsme se zastavili a připomněli si jejich nejvýznamnější literární díla.

Následující den náš společný program zahájila přednáška paní doktorky Krejčířové ve Slovanském ústavu AV ČR, která nás seznámila s činností jeho lexikografického oddělení. Paní doktorka nás ve seznámila se všemi dosud vydanými rusko-českými a česko-ruskými slovníky, které byly do dnešního dne vydány pod záštitou AV ČR. Většinu jsme navíc měli volně přístupnou k nahlédnutí. Věřím, že držet v rukách rusko-český slovník z roku 1805 je dnes již velkou vzácností. Mimo jiné jsme se dozvěděli o vznikajícím elektronickém rusko-českém slovníku, který je v současné době zveřejněn v testovacím režimu na internetových stránkách Slovanského ústavu AV ČR.

Druhým příspěvkem byla přednáška paní doktorky Haškové na téma ruské emigrace v meziválečném Československu. Příspěvek byl opět velmi poutavě doplněn prohlídkou knih, které na toto téma vydal SÚ AV ČR.

Dva dny v předvánoční Praze utekly jako voda a přišel čas vrátit se zpět do Ostravy. Byl to bezpochyby smysluplně strávený čas!

Závěrem mi dovolte jménem studentů poděkovat za organizaci Slavistické exkurze doc. Janu Vorlovi a Dr. Igoru Jelínkovi z katedry slavistiky FF OU. Poděkování patří také pracovníkům Slovanské knihovny a Slovanského ústavu AV ČR, kteří se nám po dobu exkurze velmi ochotně věnovali, a nemalé poděkování za finanční podporu patří také Filozofické fakultě Ostravské univerzitě. Děkujeme!

Za studenty

Bc. Jana Melčáková
studentka NMgr. studijního oboru
Ruština pro překladatelskou praxi

Sál studovny ve Slovanské knihovně

Slavisté u hrobu L. V. Kopeckého

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky v pravoslavné části Olšanského hřbitova

Slavistická exkurze (Praha, 2.-3. prosince 2015)

Úvodem

Na začátku prosince 2015 se uskutečnila slavistická exkurze v Praze, kterou si mohli studenti bakalářských i magisterských studijních oborů zvolit z nabídky povinně volitelných předmětů. Program exkurze byl rozvržen do dvou dní a účast byla v letošním roce velmi vysoká – 25 studentů a 2 zástupci katedry slavistiky OU.

První den jsme společně navštívili Slovanskou knihovnu, která se nachází v prostorách Národní knihovny ČR. Prohlídka knihovny byla doprovázena zajímavým výkladem o jejím vzniku a fungování, měli jsme možnost nahlédnout také do studovny, která je svým interiérem ohromující a musí v každém z nás nutně vyvolávat pocity touhy po novém poznání a vzdělávání. Obohaceni o nové vědomosti jsme se pak společně vydali na Olšanské hřbitovy. Protože se jednalo o exkurzi slavistickou, naším hlavním cílem byla pravoslavná část hřbitova. Zde jsme navštívili chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky, v jehož kryptě je pohřben Karel Kramář se svou ženou, historik Ivan Lapšin či satirik Arkadij Averčenko. Zastavili jsme se rovněž u hrobů některých významných osobností, mj. filologa Leontije Kopeckého či Jeleny Nabokovové, matky spisovatele Vladimíra Nabokova. Následovala návštěva Nového židovského hřbitova na Olšanech s jednotlivými zastávkami u hrobů Franze Kafky, Oty Pavla či Jiřího Ortena. Vzhledem k časové tísni se nám nepodařilo najít hrob Arnošta Lustiga, takže tento úkol zůstává výzvou pro účastníky slovanské exkurze v příštím roce.

Druhý den byl věnován dvěma zajímavým přednáškám dr. Krejčířové a dr. Haškové ve Slovanském ústavu AV. První přednáška se týkala problematiky lexikografie. Během vyčerpávajícího výkladu jsme mohli nahlédnout do slovníků starých i novějších a také se  seznámit s novou verzí rusko-české elektronické slovníkové databáze, na jejíž finální podobě se v současné době stále pracuje. Druhá přednáška byla zaměřena na problematiku ruské emigrace v meziválečném Československu a doplněna řadou publikací, které v souvislosti s tímto tématem Slovanský ústav vydal.

Níže v textu si můžete přečíst příspěvky účastníků exkurze a jejich dojmy, názory, pocity atp. Pokud o slavistické exkurzi uvažujete a nejste si jisti, může vám to pomoci se rozhodnout. Jejich komentáře k exkurzi berte jako důkazy místo slibů.

Texty studentů

Na programu druhého dne exkurze byly 2 přednášky ve Slovanském ústavu Akadamie věd ČR. První se týkala slovníků, druhá ruské emigrace. První přednáška (paní doktorky Krejčířové) o slovnících byla velmi přínosná. Historii lexikografie doplnila přednášející o ukázky mnoha překladových slovníků (včetně prvního). Přednáška byla zakončena ukázkou současné práce Slovanského ústavu – elektronické verzi rusko-české slovníkové databázi. Dříve jsem si nedokázala představit, jak slovník vzniká, kolik se na tvorbě podílí lidí a jak je tvorba časově náročná. Přednáška byla pro mě velmi zajímavá.

Andrea Denerová

Velký dojem na mě udělaly oba hřbitovy – pravoslavný a židovský. A to nejen svou rozlehlostí a monumentálností místa, nýbrž především možností být tak blízko významným a slavným osobnostem. Zároveň jsme se o nich dozvěděli zajímavé informace a mohli si prohlédnout místo jejich posledního odpočinku. Nemile mě ale překvapilo, jak zpustle některé z hrobů vypadají.

Markéta Mžiková

Na exkurzi na mě největší dojem udělaly Olšanské hřbitovy. Židovská část vypadala jako by se tam zastavil čas. V zimních měsících místo působí až děsivě, země, zdi, některé náhrobky a stromy jsou porostlé břečťanem. Naopak na jaře musí být procházka po hřbitovech, co se týče přírody, pěkným zážitkem. Zaskočila mě také monumentálnost některých náhrobních kamenů. Některé z nich byly co do velikosti a tvaru dosti přehnané a zvláštní. Je škoda, že jsme se nemohli na místě zdržet déle a projít hřbitovy celé. Ráda bych se sem ještě někdy vrátila.

Karolína Szajnová

Praha – «город сотни шпилей», jak je jí právem připisováno, nás přivítala s otevřenou náručí. Není novinkou, že má naše hlavní město co ukázat, ovšem má osoba se pozastaví nad dvěma jejími pamětihodnostmi. V prvním případě mě nadmíru uchvátila návštěva Olšanských hřbitovů, kde naše kroky směřovaly k hrobům významných ruských emigrantů a spisovatelů. Nevynechali jsme poslední místo odpočinku takových velikánů, kterými byli kupříkladu manželé Kramářovi, ruští spisovatelé Averčenko, Kondakov, prof. dr. Leontij Kopeckij, filozofové Sadovskij a Savickij, ze známých osobností to byly také Jelena Nabokovová či Natálie Tolstá. Naše další cesta se posléze ubírala směrem k Novému židovskému hřbitovu. Pobytí na tomto místě bylo pro mne něčím fascinujícím. Zhlédnout hroby českých Pánů spisovatelů jako Franze Kafky, Jiřího Ortena anebo Oty Pavla bylo vskutku silným okamžikem. Podruhé mne upoutala prohlídka Slovanské knihovny, zvláště studovna se starobylým krbem byla půvabná. Na závěr bych ráda dodala, že přednášky konané ve Slovanském ústavu Akademie věd na téma „slovníky“ a „ruská emigrace“ byly rovněž poutavé.

Adéla Kalíková

V úterý a ve středu 2. a 3. prosince jsme navštívili Prahu za účelem exkurze v Slovanské knihovně a Olšanských hřbitovech. Už v této době bylo naše hlavní město vánočně vyzdobené a na každého proudila vánoční atmosféra. Bylo ještě docela dlouho před největším shonem ohledně vánočního ruchu, ale i tak bylo očividné, že lidé žijí přípravou vánočních svátků. Nejdříve jsme navštívili Slovanskou knihovnu, ve které jsme vyslechli zajímavou přednášku o její historii, archivu, vystavených exemplářích, ale nejvíce nás zaujala část o možnostech meziknihovní výpůjční služby, díky které si můžeme z této knihovny půjčit velice snadno knihy i na dálku. Na Olšanských hřbitovech jsem byla poprvé a byla jsem velice překvapená, jakou velkou rozlohu zaujímají. Velice mě překvapilo číslování jednotlivých částí tohoto komplexu. Určitě nejenom mne ale i ostatní spolužáky nejvíce zaujala část židovského hřbitova, ve kterém jsme se pokoušeli najít místa posledního odpočinku významných představitelů historie naší kultury. Historie ruské emigrace se týkala i následující den přednáška p. Dany Haškové. Vyslechli jsme osudy ruských představitelů literatury, divadla či jiných oborů a odvětví a mohli jsme shlédnout některé vybrané exempláře, které byly k tomuto tématu napsané.

Zuzana Juchelková

Exkurze, konaná ve dnech 2.–3. 12. v Praze, byla pro mě zajímavým zážitkem, jelikož navštívit Slovanskou knihovnu či Olšanské hřbitovy se člověku nepoštěstí každý den. Obě navštívená místa hodnotím jako zajímavá a poučná, jelikož jsem se dozvěděla spoustu informací, které jsem předtím nevěděla. Při návštěvě Olšanských hřbitovů mě nejvíce zaujal pravoslavný Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky, jehož interiér byl opravdu velmi působivý a rovněž odlišný od chrámů, na které jsme běžně zvyklí u nás. Také výklad pana doktora Jelínka byl pro mě přínosný, jelikož jsem se dozvěděla informace o velké části ruských osobností, které jsou na hřbitově pohřbeny. Nejzajímavějším zážitkem pro mě byla přednáška paní doktorky Dany Haškové o ruské emigraci, ačkoli přednáška paní doktorky Ivety Krejčířové o slovnících nebyla o nic horší. Myslím, že její práce na tvorbě elektronického slovníku je velmi přínosná, jak pro nás, pro studenty, tak rovněž pro veřejnost. Obě paní byly navíc velmi milé a ochotné odpovídat nám na jakékoli naše dotazy. Návštěvy Prahy nelituji, na exkurzi bych jela klidně také příští rok.

Veronika Pagáčová

Jako první jsme na naši slavistické exkurzi navštívili Slovanskou knihovnu, která je součástí Národní knihovny v Praze. Nachází se v centru Prahy, poblíž Vltavy a Karlova mostu v areálu zvané Klementinum. Slovanská knihovna zabírá celé vrchní patro Národní knihovny. Vznikla v roce 1924 a obsahuje přibližně 800 000 svazků knihovních dokumentů, sbírku map, plakátů, obrazových a uměleckých materiálů a řadu sbírek speciálních dokumentů. Díky svému obsahu patří mezi největší a nejvýznamnější slavistické knihovny v Evropě. Knihovnou nás provázela paní správkyně, která v knihovně pracuje již několik desítek let. Vyprávěla nám o zajímavé historii Slovanské knihovny a způsobech, jak se různé exempláře dostaly do sbírky Národní knihovny. Spoustu z nich například darovali pozůstalí příbuzní imigrantů. Po prohlídce Slovanské knihovny jsme si ještě mohli prohlédnout studovnu, která se nachází v přízemí Národní knihovny. Překvapila nás hlavně svou velikostí a obrovskými kachlovými kamny. Celkově působila zvláštně uklidňujícím dojmem a vypadala, jakoby se v ní zastavil čas.

Petra Friedlová

Při zápisu předmětů na portále se mi v nabídce B předmětů zobrazila slavistická exkurze. Když jsem viděla, že za absolvování tohoto předmětu dostanu 5 B kreditů, nechtělo se mi tomu věřit. Říkala jsem si, že to asi nebude jen tak, že to bude asi nějaká delší a náročnější exkurze. Nicméně mi to nedalo a předmět jsem si zapsala, protože kdo by odolal 5 B kreditům? V průběhu října jsme se dozvěděli, že se exkurze uskuteční až na přelomu listopadu a prosince. Moje první myšlenka byla: „Super, to bude už pořádná kosa a na výletování po Praze to bude opravdu ideální!“. Další informace jsme dostávali tzv. po kapkách a popravdě jsem byla vždy skeptičtější a skeptičtější. Prohlídka Slovanské knihovny? Ok, moc nečtu, ale knihovnu si ráda prošmejdím. Olšanské hřbitovy?! To snad ne! Hřbitovy nemám moc v oblibě a chodím tam jen z donucení, ale dobře, kvůli těm 5 B kreditům se překonám. S blížícím se odjezdem se mi do Prahy chtělo čím dál tím méně, nicméně svou účast jsem již závazně potvrdila, ubytování bylo zařízené, lístky na vlak byly koupené, nebylo cesty zpět a tak jsem se ani nenadála, a už jsem seděla ve vlaku směr Praha hlavní nádraží. Už cesta vlakem naznačovala, že to zase až taková nuda nebude. Se spolužačkou jsme v podstatě celou cestu proklábosily a k tomu nás ještě bavili spolucestující (např. paní v chodbičce popisující své zdravotní potíže lékaři a mladík v bílém tričku politý kávou). Protože jsme s Marťou nechtěly spěchat, do Prahy jsme jely o den dříve. Bylo to také proto, abychom měly čas na svůj program a nebylo to jen o té studijní povinnosti. V pondělí večer jsme si koupily lístky do bytového divadla na představení Helverova noc. V bytovém divadlu jsem nikdy nebyla a neuměla jsem si ho ani představit, ale bylo to opravdu výborné. V úterý nás už čekal společný program – prohlídka Slovanské knihovny a Olšany. Pro některé bylo už dobrodružství se jen dostavit na sraz před knihovnou, takže vřele doporučuji si předem alespoň trošku nastudovat mapu a místo setkání. Knihovna byla zajímavá, naše paní průvodkyně byla velmi milá, vstřícná a hlavně moc dobře věděla, o čem mluví a bylo vidět, že je to člověk na správném místě. Po knihovně jsme se hromadně vydali na již zmíněné Olšanské hřbitovy, na které jsem se vůbec netěšila. Nicméně už po chvíli jsem zjistila, že to až taková hrůza nebude. Pan doktor Jelínek si pro nás připravil úvodní řeč, kterou nás připravil na to, co nás čeká. A protože nás časově tlačila tma, dali jsme si „sprint mezi hroby s komentářem“. Pan doktor domluvil, že nás pustí do chrámu a do krypty, což bylo trošku strašidelné, ale velmi zajímavé a působící. Po „proběhnutí“ pravoslavné části jsme se svižným krokem vydali do židovské části, kde začalo to pravé dobrodružství. Hned při vstupu pan doktor Jelínek správce hřbitova informoval o tom, že víme, že se za chvíli hřbitov zavírá, ale že úplně přesně víme, kam jdeme, takže to bude rychlovka. Jenže rozdíl byl mezi tím, že jsme věděli, kam chceme jít a tím, že nevíme, kam máme jít. Nicméně pan doktor Jelínek byl připraven a předem se vybavil mapou hřbitova. Prvním cílem byl hrob Franze Kafky. Ten jsme poměrně snadno a bez problémů našli. Ale teď byla před námi výzva. Někde v urnové části by měl být Jiří Orten, ale nikdo nevěděl, kde přesně. A proto se naše skupina rozprchla a všichni hledali. Můj sportovní duch byl ve svém živlu, tyto výzvy prostě miluju. Dalším cílem byl hrob Oty Pavla, který byl dokonce značený šipkami. Další výzvou bylo najít Maxe Broda a Arnošta Lustiga. Broda jsme po menší pátrací akci našli, ale Lustig nám bohužel zůstal ukryt, neboť naše orientace v mapě a na hřbitově nebyla úplně nejlepší a hlavně bylo 15:58 a 16:00 se hřbitov zavíral. Věřte mi, že tam nikdo z nás nechtěl zůstat zamčený, i když jedna slečna konstatovala, že u zdi viděla lavičku. Druhý den exkurze už nebyl až tak dobrodružný a napínavý, ale zajímavý byl rozhodně. Vyslechnutí dvou přednášek ve Slovanském ústavu, které se týkaly i našich závěrečných prací, bylo přínosné a nabyté informace určitě zúročíme. Závěrem, exkurze byla dokonalá (až na toho Lustiga) a příště pojedu i bez kreditů.

Petra Miovská

Závěrem

Slavistickou exkurzi hodnotíme velmi pozitivně a doufáme, že se na dalším ročníku potkáme, užijeme si společně strávený čas a načerpáme přitom nové poznatky i vědomosti. Zároveň bychom chtěli poděkovat Dr. Jelínkovi a doc. Vorlovi za skvělou organizaci a čas, který nám během pobytu v Praze věnovali a také všem výše zmíněným přednášejícím, jejichž příspěvky se nám moc líbily.

Petra Miovská (učitelství pro SŠ RJ+ČJ)
Martina Hudečková (učitelství pro SŠ RJ+ČJ)

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022