Stopa F. L. Čelakovského na ostravské slavistice

František Ladislav Čelakovský byl český básník národního obrození. Celým jeho dílem se prolíná obdiv a velká láska ke všemu slovanskému. Jako čerstvě jmenovaný profesor slavistiky na pražské univerzitě měl odvahu zveřejnit v Pražských novinách (1835) výhrůžku ruského cara Mikuláše I. porobeným Polákům, že pokusí-li se o revoluci, srovná Varšavu se zemí – a k článku připojil ještě doušku, že stejnými slovy mluvili před 400 lety s ruskými knížaty tatarští chánové...

Nepřekvapí, že hned poté byl Čelakovský z profesorského místa na nátlak Rusů odvolán. Brzy mu však bylo nabídnuto místo profesora slovanské literatury na univerzitě v polské Vratislavi. Působil tam až do roku 1849, kdy ho znovu povolali na univerzitu pražskou...

V roce 2002 uplynulo 150 let od Čelakovského úmrtí (zemřel ve věku 53 let!) i od vydání jeho kardinálního díla Mudrosloví národu slovanského a na katedře slavistiky FF OU se zrodil nápad oživit odkaz tohoto statečného Slovana, uchopit jeho myšlenku a nést ji dál.

Pod názvem Parémie národů slovanských jsme v roce 2002 vyhlásili první slovanskou paremiologickou konferenci a oslovili všechna evropská slavistická pracoviště. Zájem předčil naše očekávání – přihlásili se a přijeli slavisté západoevropští, jihoevropští i východoevropští. Největší zájem byl a zůstává ze slavistických pracovišť Polska (kupříkladu letos přijelo na naši konferenci 29 polských slavistů). Není divu, Poláci považují Čelakovského z důvodů, které jsem popsala, tak trochu za „svého“.

Od roku 2002 se konference s názvem Parémie národů slovanských konají na naší katedře jednou za dva roky a z každé vychází cenná kolektivní monografie. Letošní paremiologická konference (17.–18. září) byla nová tím, že poprvé přijeli i slavisté kašubští. Členka jejich delegace, paní Justyna Pomierska, představila první kašubský frazeologický slovník, jehož je autorkou. A poprvé přijela i celá skupina slavistů chorvatských z Rijeky a ze Zadaru, kteří hodlají podle našeho vzoru (viz naše publikace Západoslovanské paremiologické dědictví, 2010) začít zpracovávat jihoslovanské paremiologické dědictví. Velmi ráda vyhovím jejich žádosti a poskytnu jim konzultace i zkušenosti z naší sběratelské práce.

Jsem přesvědčena o tom, že F. L. Čelakovský by měl obrovskou radost z toho, že jsme jeho myšlenku po 150 letech uchopili a dále ji rozvíjíme... A my zase máme velkou radost z toho, že naše ostravská slavistika se stává centrem slavistických paremiologických bádání.

Stopa F. L. Čelakovského na ostravské slavistice
Stopa F. L. Čelakovského na ostravské slavistice
Stopa F. L. Čelakovského na ostravské slavistice

Zveřejněno / aktualizováno: 12. 03. 2017