Stopa F. L. Čelakovského na ostravské slavistice
František Ladislav Čelakovský byl český básník národního obrození. Celým jeho dílem se prolíná obdiv a velká láska ke všemu slovanskému. Jako čerstvě jmenovaný profesor slavistiky na pražské univerzitě měl odvahu zveřejnit v Pražských novinách (1835) výhrůžku ruského cara Mikuláše I. porobeným Polákům, že pokusí-li se o revoluci, srovná Varšavu se zemí – a k článku připojil ještě doušku, že stejnými slovy mluvili před 400 lety s ruskými knížaty tatarští chánové...
Nepřekvapí, že hned poté byl Čelakovský z profesorského místa na nátlak Rusů odvolán. Brzy mu však bylo nabídnuto místo profesora slovanské literatury na univerzitě v polské Vratislavi. Působil tam až do roku 1849, kdy ho znovu povolali na univerzitu pražskou...
V roce 2002 uplynulo 150 let od Čelakovského úmrtí (zemřel ve věku 53 let!) i od vydání jeho kardinálního díla Mudrosloví národu slovanského a na katedře slavistiky FF OU se zrodil nápad oživit odkaz tohoto statečného Slovana, uchopit jeho myšlenku a nést ji dál.
Pod názvem Parémie národů slovanských jsme v roce 2002 vyhlásili první slovanskou paremiologickou konferenci a oslovili všechna evropská slavistická pracoviště. Zájem předčil naše očekávání – přihlásili se a přijeli slavisté západoevropští, jihoevropští i východoevropští. Největší zájem byl a zůstává ze slavistických pracovišť Polska (kupříkladu letos přijelo na naši konferenci 29 polských slavistů). Není divu, Poláci považují Čelakovského z důvodů, které jsem popsala, tak trochu za „svého“.
Od roku 2002 se konference s názvem Parémie národů slovanských konají na naší katedře jednou za dva roky a z každé vychází cenná kolektivní monografie. Letošní paremiologická konference (17.–18. září) byla nová tím, že poprvé přijeli i slavisté kašubští. Členka jejich delegace, paní Justyna Pomierska, představila první kašubský frazeologický slovník, jehož je autorkou. A poprvé přijela i celá skupina slavistů chorvatských z Rijeky a ze Zadaru, kteří hodlají podle našeho vzoru (viz naše publikace Západoslovanské paremiologické dědictví, 2010) začít zpracovávat jihoslovanské paremiologické dědictví. Velmi ráda vyhovím jejich žádosti a poskytnu jim konzultace i zkušenosti z naší sběratelské práce.
Jsem přesvědčena o tom, že F. L. Čelakovský by měl obrovskou radost z toho, že jsme jeho myšlenku po 150 letech uchopili a dále ji rozvíjíme... A my zase máme velkou radost z toho, že naše ostravská slavistika se stává centrem slavistických paremiologických bádání.
Zveřejněno / aktualizováno: 12. 03. 2017