Významní polští (etno)lingvisté na slavistice

Dne 28. ledna 2014 měla katedra slavistiky FF OU jedinečnou příležitost hostit dva přední polské jazykovědce, slavisty, folkloristy a etnolingvisty. Na pozvání ostravských slavistů zavítal do Ostravy prof. dr hab. Jerzy Bartmiński a prof. dr hab. Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska, reprezentující nejvýznamnější badatelské centrum jazykového obrazu světa v Polsku, tedy Univerzitu Marie Curie Skłodowské v Lublinu. Oba lingvisté vystoupili v rámci komponovaného bloku přednášek věnovaných problematice kognitivní lingvistiky, jazykového obrazu světa a stereotypů v jazyce.

Profesor Jerzy Bartmiński se ve své přednášce Językowy obraz świata i sposoby jego badania. O programie etnolingwistyki kognitywnej zaměřil především na klíčové pojmy teorie jazykového obrazu světa a metodolgii výzkumů, jaké nabízí kognitivní (etno)lingvistika, a to jak v polském, tak v evropském (světovém) kontextu. Prof. Bartmiński zdůraznil zejména hledisko subjektivní narace a specifika verbalizované interpretace skutečnosti. Vyjma typických ukázek práce v bádání jazykového obrazu světa, např. na materiálu frazeologizmů a přísloví, poukázal prof. Bartmiński také na možnosti zkoumání neologizmů ve sféře pojmenování užitkových předmětů, institucí, jevů nebo dokonce pojmů spojených s měnící se společností.

Úvodní teze v další části přednáškového bloku dále rozvinula profesorka Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska ve svém vystoupení Rekonstrukcja obrazu świata w »Słowniku stereotypów i symboli ludowych«. V něm prof. Niebrzegowska-Bartmińska posluchače seznámila především s praktickým využitím výzkumů jazykového obrazu světa na materiálu lidové slovesnosti. Představila koncepci a metodologii Slovníku stereotypů a lidových symbolů, jehož cílem je, slovy autorky, „pokus o rekonstrukci tradičního obrazu světa a člověka“. Základními zdroji Slovníku..., který začal vycházet v roce 1996 a celkem bude čítat 7 svazků, je materiál polských lidových textů 19. a 20. století, k němuž vědci přistupují s ohledem na jazykový systém (tzn. etymologii, sémantické a slovotvorné deriváty, frazeologizmy), užití v konkrétních textech a etnografické aspekty.

Zájem a široké možnosti teoretického a praktického využití etnolingvistických metod ve vědecké práci dokládá fakt, že přednášek se kromě pracovníků, studentů a doktorandů katedry slavistiky zúčastnili také zástupci katedry českého jazyka a historie. Vše nasvědčuje tomu, že spolupráce ostravských slavistů s oběma profesory a lublinským etnolingvistickým centrem bude pokračovat i v budoucnu.

Významní polští (etno)lingvisté na slavistice
Významní polští (etno)lingvisté na slavistice
Významní polští (etno)lingvisté na slavistice
Významní polští (etno)lingvisté na slavistice
Významní polští (etno)lingvisté na slavistice
Významní polští (etno)lingvisté na slavistice

Zveřejněno / aktualizováno: 12. 03. 2017