Aktuální výzkumné projekty CHSD
Environmentální historie přeshraničních řek ve východní a střední Evropě za studené války
Grantová agentura České republiky
Registrační číslo projektu: GA24-11526S
Realizace: 2024–2026
Název projektu: Environmentální historie přeshraničních řek ve východní a střední Evropě za studené války
Akronym: ETRECE
Shrnutí projektu:
Přeshraniční povodí, která sdílejí dvě nebo více zemí středovýchodní Evropy, zažívala za komunismu rostoucí obavy z nedostatku vody. Přestože existuje rozsáhlý zájem environmentálně zaměřených společenských a humanitních věd o studium konkrétních „ožehavých“ případů, jako je například soustava přehrad Gabčíkovo-Nagymaros, vědecká komunita ví jen málo o tom, jak byly otázky přeshraničních řek – především znečištění, regulace a využívání – diskutovány a koordinovány v komunistické východní a střední Evropě. Tento projekt se soustředí na problematiku přeshraničních řek v okolí Československa. Zaměřuje se na Odru (společnou s Polskem) a Dunaj (společný s Maďarskem) a analyzuje politicko-vědecké i popularizační diskurzy. Projekt předpokládá, že během státního socialismu se vyvinula specifická ekologická dichotomie východní a střední Evropy, v níž „oficiální“ vědecké a politické diskurzy vytvářely silně paralelní realitu bez ohledu na skutečnou ekologickou situaci. Paradoxně se aktéři politicko-vědeckých diskusí v komunismu opakovaně snažili o začlenění ochranářských teorií, z nichž mnohé byly na Západě mainstreamem odmítány.
Postupný růst „neoficiálních“ ekologických hnutí zdola proto usnadnil „oficiální“ dialog, který se o to naopak snažil a otevřel se novým ekologickým směrům. Tato obousměrná dynamika nakonec odstranila propast mezi ideologicky představovanou ekologickou realitou a skutečnou ekologickou situací. Cílem projektu je přinést nové poznatky o tom, proč a jak byly preshraniční říční problémy mezi Československem, Polskem a Maďarskem formovány v době komunismu různými skupinami aktérů, o tom, jaké byly vztahy mezi člověkem a přírodou v komunistické společnosti, jaká byla jejich specifika v regionu středovýchodní Evropy a jak se lišily od svých protějšků na Západě.
Tým:
Viktor Pál (PhD, 2015; doc., 2021) je vedoucím výzkumným pracovníkem na Ostravské univerzitě a hlavním řešitele projektu. Publikoval vědecké články v předních časopisech, jako jsou Environmental History, Environment and History, Global Environment, Journal of Contemporary History a další, editoval publikace nakladatelství Routledge a White Horse Press. Pál je rovněž autorem knihy Technology and the Environment in State-Socialist Hungary (2017).
Výzkumní pracovníci
Lukáš Patera pracuje ve Slovenském báňském muzeu a na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě dokončuje doktorskou práci „Těžba železné rudy ve spišsko-gemerské oblasti v procesu industrializace (1871–1914)“.
Renata Popelková působí jako odborná asistentka na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. Specializuje se na geoinformatiku. Ve svém výzkumu se zaměřuje na historický vývoj krajiny, historické využití půdy a prostorové a časové změny v krajině (v 19. a 20. století). Je autorkou řady studií v prestižních časopisech (např. Applied Geography, Journal of Maps) a spoluautorkou knihy Černá nebo zelená země. Industrializace a proměny krajiny Ostravsko-karvinského revíru v 19. a 20. století (2016).
Marcin Szymański působí jako odborný asistent na katedře nejnovějších dějin Polska na Lodžské univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na hospodářské a environmentální dějiny Polska dvacátého století. Je autorem knih „Łódzka elektrownia i gazownia do 1939 roku“ (2016); „Polskie piwo. Biografia“ (2018); je rovněž spoluautorem knihy „Wielki przemysł, wielka cisza. Łódzkie zakłady przemysłowe 1945–2000“ (2020).
Michaela Závodná působí jako odborná asistentka na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Specializuje se na hospodářské dějiny, zejména na dějiny městské dopravy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na ekonomické, historické, prostorové a sociální souvislosti vývoje městské dopravy od 19. do 21. století. Publikovala řadu studií v odborných časopisech (např. Historica, Město a dějiny) a je autorkou knihy „Koleje a město. Problematika městské železniční dopravy ve vybraných moravských a slezských městech v letech 1850–1914“ (2016). Je držitelkou prestižní Ceny Josefa Pekaře za nejlepší monografii autora do 35 let.
Agata Zysiak, je historická socioložka, která pracuje jako výzkumná pracovnice v RECETu a jako odborná asistentka na Institutu sociologie Univerzity v Lodži v Polsku. Její nejnovější kniha „Omezování privilegií: Mobilita v rámci vysokoškolského vzdělávání v socialistickém Polsku“ (2023) se zabývá bojem studentů první generace s neochotou studovat na vysokých školách. Její výzkum se zaměřuje na sociální mobilitu, modernizační sny a státní socialismus. V RECETu se zabývá narativy průmyslového kolapsu a konceptem socialistického občanství.
Zveřejněno / aktualizováno: 13. 05. 2024
