Vznikl popularizační web věnovaný spisovateli Vojtěchu Martínkovi

Při příležitosti 60. výročí úmrtí Vojtěcha Martínka (1887–1960), které připadlo na 25. duben 2020, se rozhodla Moravskoslezská vědecká knihovna (MSVK) připomenout život a dílo tohoto velkého spisovatele Ostravska projektem Deset tváří Vojtěcha Martínka. Odborným spolupracovníkem knihovny na tomto projektu se stalo právě Centrum regionálních studií FF OU. Kromě výstavy v prostorách knihovny, jubilejních listů a přednášek, jež budou brzy dostupné na youtube kanálu MSVK, vznikl především popularizační web věnovaný osobnosti Vojtěcha Martínka, který má za cíl především oživit jeho dílo mezi širší veřejností a studenty.

Na adrese www.vojtech-martinek.cz nalezne zájemce:

přehledný životopis spisovatele,
hesla jednotlivých knih s ukázkami i souhrnná hesla věnovaná básnické tvorbě, pohádkám, publicistice, literární historii či korespondenci Martínka s dalšími literáty,
interaktivní mapu s hesly míst v regionu širšího Ostravska, která souvisejí buď s životem, nebo s dílem Vojtěcha Martínka,
obsáhlou fotogalerii, pro kterou poskytl materiál zejména Památník Petra Bezruče při Slezském zemském muzeu v Opavě, jenž spravuje Martínkovu pozůstalost,
pracovní listy pro střední školy,
e-knihy ke stažení ad.

V rámci projektu vznikla i audiokniha všech pohádek Vojtěcha Martínka (dle edice O královně Života), kterou pro MSVK namluvila herečka Národního divadla moravskoslezského Anna Cónová.

Vojtěch Martínek ve svých románech věrně a autenticky zachytil růst průmyslové Ostravy i proměny lašského venkova, a to jak v historické perspektivě, tak ve své současnosti. V jeho díle najdeme tradici realistického vyprávění, silné ozvuky naturalismu, mytologizující tendence i psychologickou prózu. Pro dnešního čtenáře může být zajímavý jak realistickým ztvárněním našeho kraje (sociální proměny, multietnicita, obrazy verků, tj. vítkovických železáren, ostravských hald, dělnických kolonií, selských gruntů na periferii Ostravy, ale i upadající slávy soukenického Brušperka či nevlídného horského prostředí Beskyd), tak využitím lašského nářečí v promluvách postav většiny románů. Ostatně, i způsob výstavby děje a zápletky, který se vzpírá jakékoli předvídatelnosti, může být pro čtenáře lákadlem. K nejlepším a nejúspěšnějším Martínkovým knihám patří bezesporu jeho ostravská trilogie Černá země a selská trilogie Kamenný řád. Pro dnešního čtenáře však mohou být zajímavé i s laskavým humorem podané příběhy mladého učitele v románu Trojí cesta Blažeje Potěšila či psychologický román s ženskou hrdinkou těžce zkoušenou osudem Až na dno.

Zveřejněno / aktualizováno: 27. 11. 2020