Uctění památky Petra Bezruče proběhlo ve spolupráci Slezského zemského muzea a Filozofické fakulty Ostravské univerzity

Ve dnech 2. září až 4. října 2019 se v Opavě pořádá již 62. ročník multižánrového uměleckého festivalu Bezručova Opava. V roce 2019 je festival zaměřen v rámci třicetiletého výročí od tzv. Sametové revoluce na propojení témat umění a svobody – na plakátu se tedy objevují slogany jako svoboda myšlení, svoboda projevu, svoboda pohybu, svoboda vyznání, svoboda umělecké tvorby či svoboda vědeckého bádání, která rovněž nemusí být samozřejmostí.

V rámci Bezručovy Opavy se pak každoročně koná vzpomínková pieta u hrobu básníka Petra Bezruče, která se letos uskutečnila v pátek 13. září na městském hřbitově v Opavě. Setkání uvedl Petr Rotrekl, organizátor Bezručovy Opavy, který předal slovo spoluorganizátorce a vedoucí Památníku Petra Bezruče Monice Szturcové, mimo jiné absolventce Filozofické fakulty OU a současné doktorandce Katedry české literatury a literární vědy. Ta uvedla hosta, jenž každoročně nad hrobem básníka přednese krátký projev – letos jím byl Roman Polách, odborný asistent na výše zmíněné katedře, člen Centra regionální studií, básník a kritik. V předchozích letech takto vystoupili například profesor FF OU Jan Malura, básník a literární historik Petr Hruška či nakladatel a básník Dan Jedlička.

Slavnostní řeč byla zaměřena právě na téma svobody projevu a účasti umění na sociálních a politických fenoménech soudobé společnosti. Dle autora projevu jsou Slezské písně i přes své stáří výtečnou ukázkou toho, že se básně nepíší jen pro „věčnost&Ldquo;, ale že jsou schopny intenzivního kontaktu s dobovými problémy. Dokážou komentovat, aniž by se z literatury stal pouze bezduchý služebný nástroj bez jakékoli umělecké a estetické ambice, jak tomu bylo v 50. letech či za tzv. normalizace. Roman Polách v proslovu zmínil současné básníky, kteří výborným způsobem provádějí syntézu tzv. angažovaného postoje vůči sociálně-kulturním problémům doby a zároveň neztrácí ze svého uměleckého horizontu ani vlastní individuální a intimní uchopení světa (Borzič, Škrob, Hruška, Nemček aj.). Nakonec řečník uctil památku Petra Bezruče, známého svou oblibou výletních hospod, láhvovým půllitrem beskydského Radegastu, který položil k mistrově hrobu, neboť věci všední chybí i na věčnosti (jak je to i s poezií), což návštěvníci i organizátoři piety s úsměvem kvitovali.

Vzpomínkové setkání otevřel a uzavřel několika písněmi chlapecký sbor Kosteráček vynikajícího opavského sbormistra Karla Kostery.


Uctění památky Petra Bezruče
Autor: Marcela Feretová
Copyright: SZM
Uctění památky Petra Bezruče
Autor: Marcela Feretová
Copyright: SZM
Uctění památky Petra Bezruče
Autor: Marcela Feretová
Copyright: SZM
Uctění památky Petra Bezruče
Autor: Marcela Feretová
Copyright: SZM
Uctění památky Petra Bezruče
Autor: Marcela Feretová
Copyright: SZM
Uctění památky Petra Bezruče
Autor: Marcela Feretová
Copyright: SZM
Uctění památky Petra Bezruče
Autor: Marcela Feretová
Copyright: SZM

Fotografie: SZM (Marcela Feretová)


Zveřejněno / aktualizováno: 23. 09. 2019