Language policy in the Czech Republic in the context of the situation in Slavic-speaking territories

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Bogoczová, I. Language policy in the Czech Republic in the context of the situation in Slavic-speaking territories. Ostrava: Ostravská univerzita, 2021. 88 s. ISBN 978-80-7599-226-0.

The language does not perform merely a communicative function; it is also an instrument through which various differences – ethnic, ideological (e.g. religious), political, cultural or civilizational – are manifested. Language is an instrument which makes an individual aware of their own uniqueness (self-reflection) and of the different nature of a foreign speech community. In other words, language performs the functions of consolidation and delimitation. Besides the internal, systemic processes that operate within a language and cause it to change, language is also clearly influenced by external, extra-linguistic factors.

The aim of this monograph is to provide a basic description of how contemporary Slavic languages – especially their standard varieties – function as codes for public communication across society. Although the discussion encompasses aspects of the broader context of language policy in Slavic-speaking territories, its main focus is on the specific features of the situation in the Czech national language. The study attempts to characterize Czech linguists’ attitudes to the standard Czech language and to other important varieties of Czech.

The present publication consists of 11 chapters which deal with partial topics: The triad: language – nation – state; Language status; Language planning; Standardization; The Czech linguistic situation; Czech language policy; Reflections on the Czech linguistic situation; The linguistic norm and attitudes to it; The standard language norm – wanted and unwanted; The linguistic norm and written/spoken language; For the sake of correctness and purity.

Jazyková politika České republiky v kontextu situace na slovanském území

Jazyk plní nejen komunikační funkci; je nástrojem manifestace etnické, ideologické (např. náboženské), politické, kulturní či civilizační odlišnosti mluvčích jednoho jazyka od mluvčích jiných jazyků. Jazyk je nástrojem reflexe a prezentace vlastní osobnosti. Kromě vnitřních, systémových procesů, které v něm probíhají a které ho mění, je nepochybně ovlivňován i vnějšími, mimojazykovými faktory.

Smyslem publikace je prezentovat základní obraz způsobu fungování současných slovanských jazyků, zejména jejich spisovných variet, v roli kódů celospolečenské veřejné komunikace. Výklad, přestože odkazuje na širší slovanský kontext jazykové politiky, směřuje ke specifikům situace českého národního jazyka. Snaží se ukázat vztah české odborné veřejnosti k českému spisovnému jazyku i k jiným důležitým varietám češtiny.

Práce se skládá z 11 kapitol, které se zabývají dílčími tématy: Triáda: jazyk – národ – stát; Status jazyka; Plánování jazyka; Standardizace; Česká jazyková situace; Česká jazyková politika; Reflexe české jazykové situace; Jazyková norma a vztah k ní; Spisovná norma – chtěná i nechtěná; Norma a forma jazyka; V zájmu správnosti a čistoty.

Publikaci lze koupit nebo objednat v Univerzitním knihkupectví.

Požádat o bezplatný recenzní výtisk 0,12 MB

Zveřejněno / aktualizováno: 01. 02. 2021