OU > O univerzitě > Struktura univerzity > Fakulty a ústavy > Filozofická fakulta > Součásti fakulty > Katedry > Katedra slavistiky > Věda a výzkum

Ostravská univerzita

Via cordis: Ars interpretationis hermeneuticae

MIKULÁŠEK, M. Via cordis: Ars interpretationis hermeneuticae. Spis OU č. 234/2011. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2011.
198 str. ISBN 978-80-7368-938-4.

Kniha „Via cordis“. Ars interpretationis hermeneuticae. Duchovědné paradigma literární hermeneutiky navazující na práci Hledání „duše“ díla v umění interpretace. Genologicko-hermeneutická anamnéza „vnitřní formy“ artefaktu a mytopoidních forem narace (OU, Ostrava 2004) sumarizuje autorovo poznávání procesu umění interpretace slovesného artefaktu. Ve čtyřech myšlenkově a tematicky provázaných částech práce autor akcentuje hledání novodobého vědního paradigmatu umění interpretace, vidí ho na cestách prolínání kategorií ontologie, gnoseologie a teologie, konsilience kategorií racionality (logos echon s jeho integrálním intelektem), iracionality (logos alogos) a duchovědného aspektu (logos theotelés s jeho duchovním nosníkem poznání = kardiognósií a sofianitou), tj. korelace různých forem poznání. Dlouhodobá dominace v uměnovědě „disastrálníhpo ratia“, zaměřeného na exaktní zkoumání technologie, resp. morfologie slovesného díla („gramatika poezie“, „morfologická poetika“, pojetí umění jako „postupu“) byla totiž střídána už v průběhu 20. st. revitalizovanou koncepcí umění hermeneutické interpretace (H.G. Gadamer) vynořující se z minulosti v návaznosti na inspirace myšlení novoplatonismu, církevních Otců, estetiky epochy romantismu i „estetiky teologické“ s jejím etickým řádem hodnot. Právě hermeneutika jako genetické a duchovědné poznávání esence podstaty a „skrytého smyslu“ uměleckých jevů proměňuje potencialitu soudobého myšlení o literatuře a prolínáním kategorií ontologie, gnoseologie a teologie se v jejím exegetickém prostoru konstituuje novodobé vědní paradigma umění interpretace. „Poetická moudrost“ paradigmatu spájejícího kardiognósii s filokalií a sofianitou logu je vkladem slovanských myslitelů do sféry „poetické teologie“, je svědectvím afinity duchovního světa Východu a Západu v oblasti vědy o umění, spojnicí harmonizující „mysl a srdce“ interpreta. Dané sofiologické integrum je „klenbovým svorníkem“ „architektonické“ schopnosti rozumu (noosféry) a sféry ducha (pneumatosféry), „božské imaginace“, oduševňující lidské i vesmírné bytí.: v tomto smyslu je gnoseologickou páteří metodologie hermeneutické interpretace uměleckých forem, substanciální součástí „mravní astronomie“ (Hemsterhuis a Novalis) - transendentního nosníku a zdroje poznání duchovního vývoje lidstva. Vedle hledání vědního paradigmatu umění interpretace autor knihy usiluje o odkrytí korelace „vnitřní“ a „vnější“ formy artefaktu a zvl. provázanosti různých druhů umění - umění slovesného, sochařství, umění výtvarného i hudebního, snaží se nalézt jejich tvůrčí spojnici, postihnout specifičnost jejich výpovědi o vnitřním světě tvůrce. Pojednání je doprovázeno nejen uměnovědnými sentencemi z oblasti slovesnosti, ale i dotvořeno obrazovými materiály zvl. z oblasti sochařství (z dílny A. Rodina [+ jeho teoretické názory] i C. Claudelové, reflektující její lidské drama). Široce jsou citovány práce filosofů (od nejstarších dob až po současnost, od Platóna, Aristotela, Plótína, Aurelia Augustina aj. - po Merleau-Pontyho, Gadamera, Dubského aj.), uměnovědců (mj. 20. st., Huyghe aj.), estetiků (mj. i představitelů „estetiky teologické“ - Florenskij, Tresmontant, Špidlík, Altrichter aj.) i literárních vědců (O. Fischer, V. Černý aj.). Součástí práce jsou obrazové přílohy z dílny A. Rodina a C. Claudelové, soupis odborné literatury předmětu, resumé v češtině, ruštině, angličtině a také jmenný rejstřík.


Zveřejněno / aktualizováno: 12. 03. 2017

facebook
social hub