Studentská vědecká konference KCL a KCJ 2021, část literární

Ve čtvrtek 4. března 2021 se konal další ročník ostravské studentské bohemistické konference. Kvůli epidemické situaci se sedmdesát dva účastníků nemohlo vidět osobně, proto zasedli ke svým počítačům a spustili MS Teams, kde se odehrávala část literární. Vyslechli tyto příspěvky:

Odborná porota rozhodla, že katedru bude na Studentské literárněvědné konferenci 2021 reprezentovat Kateřina Špundová.

Anotace příspěvků:

Alžběta Žákovčíková: Proměny příběhu o Tristramovi a Izaldě (úloha moře a lesa)

Příspěvek se zabývá proměnami tristanovské pověsti v historii, zkoumá její počátky v keltské slovesnosti i postupnou cestu z britských ostrovů na území pevninské Francie, odkud se dále šířila do střední Evropy. Největší důraz klade na staročeskou verzi ze 14. století, která je známá jako Tristram a Izalda. Stěžejními zkoumanými motivy díla jsou poté moře a les. Příspěvek neopomíjí ani moderní zpracování tristanovské látky, jako jsou filmy či divadelní zpracování, u kterých se zabývá novými interpretacemi a významovými posuny u zkoumaných motivů.

Klára Kantorová: Proměny pověsti o praotci Čechovi

Vybraná kapitola diplomové práce se zabývá proměnou pověsti o bájném praotci Čechovi v průběhu času a jejím současným vnímáním. První část je věnována srovnání pověsti v Kosmově, Dalimilově a Hájkově kronice. Následující část se zaměřuje na její zobrazení v literatuře a dalších uměleckých druzích. Největší pozornost je věnována verzi od Aloise Jiráska, která je v české společnosti všeobecně známá. Pověst také inspirovala české filmaře, autory divadelních her, výtvarníky, autory komiksů. Závěrečná část krátce zmíní její reflexi ve vybraných učebnicích českého jazyka a literatury.

Kateřina Špundová: Postava v zajetí vyprávění

Cílem příspěvku je pokus o vymezení literární postavy a její proměny na základě analýzy protagonisty a vypravěče románu Oty Filipa Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy (1973 německy, 1974 smz, 1975 exil, 1994 Čs. sp.). Zvláštní pozornost je věnována především jeho sepětí s Ostravou a existenci Lojzka v rodině, fotbalovém klubu a víru dějin. Vystoupení obsáhne také vstupní komparaci literárního Lojzka s jeho seriálovým ztvárněním.

Tereza Schrammová: Páralovo pojetí shakespearovské milenecké dvojice

Příspěvek se zabývá pojetím postav v díle Vladimíra Párala Romeo & Julie 2300, které je komparováno se Shakespearovým dramatem Romeo a Julie. Zaměřuje se na osobnostní charakteristiky protagonistů, přibližuje způsob, jakým autoři vykreslili dynamiku rozvíjejícího se vztahu. Cílem je konfrontovat přístupy obou autorů a zaměřit se na posun ve ztvárnění milenecké dvojice.

Filip Benke: Motiv tělesnosti v díle Marka Šindelky

Příspěvek se bude zaobírat variacemi a funkcemi motivu tělesnosti napříč celým básnickým i prozaickým dílem Marka Šindelky. Zvláštní pozornost bude věnována vlivu filozofie Michaela Foucalta na Šindelkova díla Mapa Anny a Únava materiálu (pojetí těla jako narativního prvku našeho života, pojetí těla jako mocenského nástroje, funkce těla v biopolitice atd.).

Zveřejněno / aktualizováno: 04. 03. 2021