Ostravská univerzita používá na svých webových stránkách soubory cookies i další analytické nástroje. Rozumím

OU > O univerzitě > Struktura univerzity > Fakulty a ústavy > Filozofická fakulta > Součásti fakulty > Katedry > Katedra české literatury a literární vědy > Ze života katedry > Projekty / akce / konference

Ostravská univerzita

  • Obrázek

Studentská vědecká konference katedry české literatury a literární vědy a katedry českého jazyka

Katedra české literatury a literární vědy spolu s katedrou českého jazyka vás zvou na

STUDENTSKOU VĚDECKOU KONFERENCI


kdy: čtvrtek 21. února 2019, literární část: 9.00, jazyková část: 12.00
kde: Centrum Pant, Čs. legií 22


Program literární části:
Wolowczyk Paulina České a polské barokní drama s vánoční tématikou (pokus o komparaci)
Příspěvek se zabývá polskými a českými barokními hrami s vánoční tematikou se zaměřením na jejich komparaci. Pojednává o žánrové charakteristice české a polské tvorby s ohledem na prostředí, v němž vznikaly jednotlivé hry. Hlavní těžiště spočívá v analýze a interpretaci jejich prvků, zejména postav pastýřů, scény poklony v jeslích a písní objevujících se v obou národních literaturách.

Walachová VeronikaDům jako idylické a antiidylické místo (ve třech „románových kronikách“)
S toposem domu bývá v umělecké literatuře spojena obvykle představa idylična (dům jako místo hrdinova zrození, prožívání dětství, dům jako útočiště, jako domov-místo pozdějšího návratu apod.), avšak někdy mohou mít hrdinové ke svým domům ambivalentní vztah, nebo mohou být domy dokonce hrdiny vnímány až negativně (dům jako vězení). V některých novějších dílech české literatury jsou domy často tematizovány jako svědkové dějin: například v románu Cejch Zdeňka Šmída, v románu Černý domeček Stanislava Komárka nebo v povídce Jiřího Hájíčka Vesnickej román. Referát se zaměřuje na topos domu v uvedených třech vybraných prózách a ukazuje jeho proměny, kdy přestává být místem idylickým a stává se místem antiidylickým, anebo opačně.

Chaleplis VasiliosPoezie Petra Motýla v kontextu poezie 90. let 20. století
Příspěvek se věnuje stavu poezie 90. let a literatury obecně. Snaží se stručně definovat prostředí, ve kterém se česká poezie nacházela, a pojmenovat tendence, které provázely zrod mladé básnické generace 90. let, jejíž součástí je i jeho protagonista Petr Motýl. Obsahuje také typologii mladých básníku, o kterou se opírá v interpretaci Motýlových básní. V poetické tvorbě autora se rovněž soustředí na prostor básní a silné sepětí s regionem.

Stach PetrObraznost vody v prózách Anny Bolavé
Příspěvek představí kapitolu z bakalářské práce, která se zabývá analýzou motivů vody v románech Anny Bolavé. Motivy vody jsou porovnávány s podobami obrazů v eseji Gastona Bachelarda Voda a sny. Rámec analýzy tvoří archetypální kritika Northropa Frye z práce Anatomie kritiky. Příspěvek je zaměřen na spojení motivů vody a smrti.

Zveřejněno / aktualizováno: 15. 02. 2019

facebook
rss
social hub