Týden humanitních věd 2024 na FF OU
Slavíme Světový den filozofie UNESCO týdnem plným přednášek, workshopů, výstav a dalších zajímavých akcí. Letošní téma připomíná výročí 300 let od narození německého filozofa Immanuela Kanta a je inspirováno jeho výrokem v textu Co je osvícenství.
Na všechny akce Týdne humanitních věd srdečně zveme studující, vyučující i širokou veřejnost.
18. – 22. listopadu 2024
Datum a čas:
18. listopadu v 17:30 – 18:30
Přednášející:
Místo:
budova E FF OU E209
Přednáška:
Jak na změnu k lepšímu já „osvíceněji“ (zbavení se zlozvyků, naučení se něčemu novému apod.) o něco chytřeji, strategičtěji
Anotace:
Známe to asi všichni. Chtěli jsme něco změnit v našem životě a dříve či později jsme se vrátili k původnímu ne moc dobrému či zdravému životu. Změnit se je někdy opravdu velmi náročné a síla vůle na to často nestačí. Co můžeme udělat proto, abychom zvýšili pravděpodobnost, že se změna podaří? Jak můžeme jít na změnu o něco „osvíceněji“?
Bio:
Aleš Neusar je psycholog a terapeut. Zabývá se mimo jiné změnou k lepšímu – zejména u lidí, kde se to dlouhodobě nedaří, a kde ne-změna decimuje život daného člověka či lidí. Aleš má soukromou psychologickou praxi a v současnosti působí také jako odborný asistent na Katedře psychologie Filozofické fakulty v Ostravské univerzity.
Více informací
Více informací
Datum a čas:
19. listopadu v 17:00
Přednášející:
Místo:
Ostravské muzeum (Masarykovo nám.)
Komentovaná prohlídka:
Výstava Od koně k vykřičníku, od znaku k logu
Anotace:
Výstavou Od koně k vykřičníku / Od znaku k logu, připravenou u příležitosti 100 let vzniku Velké Ostravy, vás provedou její autoři Jiří Brňovják a Vítězslav Vilímek z Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Výstava nabízí jedinečný pohled na minulost a vývoj ostravské heraldiky a symboliky, od tradičních znaků města a jednotlivých obvodů, až po současné logo města se třemi vykřičníky.
Vstupné na komentovanou prohlídku: v ceně vstupenky do muzea (70 Kč – plné / 50 Kč – snížené)
Více o výstavě
Vstupné na komentovanou prohlídku: v ceně vstupenky do muzea (70 Kč – plné / 50 Kč – snížené)
Více o výstavě
Bio:
Doc. Mgr. Jiří Brňovják, Ph.D. působí na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, je rovněž členem Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Dlouhodobě se zabývá šlechtou v raném novověku i moderních dějinách, dějinami habsburské monarchie i regionu. Mezi jeho zájmy patří také vybrané pomocné vědy historické (heraldika, sfragistika a diplomatika), dějiny správy a archivnictví. Svou odbornou pozornost se snaží orientovat rovněž na popularizaci prostřednictvím výstav a přednášek a kurzů pro širokou veřejnost.
Datum a čas:
19. listopadu v 15:30 – 16:30
Přednášející:
Místo:
budova E FF OU E308
Přednáška:
„Jako matematická pravda i pravda zločinu může být přijata, jen když je úplně dokázána.“ Osvícenská spravedlnost a dekriminalizace sebevraždy
Anotace:
V roce 1975 vydal francouzský filozof Michel Foucault knihu Dohlížet a trestat, v níž se věnoval otázkám prosazování a vykonávání spravedlnosti v minulosti a současnosti. Vystihl v ní významný osvícenský obrat v myšlení, který způsobil přechod ke zcela odlišnému systému spravedlnosti, jenž Foucault charakterizoval jako odložení starého inkvizičního modelu a přechod k modelu empirického zkoumání. Vznikl tak složitý propletenec vědeckého dokazování, smyslového vnímání a zdravého rozumu. Kantem kritizovaná nesvéprávnost člověka měla být vymýcena vzdělaným soudcem, který se opře při stanovování pravdy (spravedlnosti) o poznatky vědy a svůj rozum. Spousta dosavadních přečinů byla posuzována jinak a také jinak trestána. Cílem nebylo zločince odstranit, ale napravit, aby byl pro společnost užitečný a prospěšný. Soud tedy začal zjišťovat „polehčující okolnosti“, např. původ pachatele, prostředí, ve kterém žil, možnost nápravy, kauzální proces apod.
Za zločince byli původně považováni také sebevrazi, jejichž tělo bylo trestáno posmrtně. Zhruba od 17. století se však postupně od trestů upouštělo a stále více se prosazovala snaha sebevraždu „omluvit“. V tomto procesu dekriminalizace se rovněž prosazovala věda, jelikož při vysvětlení sebevraždy hráli stále větší roli lékaři a moderní medicína. Na příkladu vyšetřování sebevražd Roziny Krkoškové a Jakuba Bartlíka z roku 1828 bude vysvětlen nový způsob chápání a vlastně tolerance sebevrahů.
Za zločince byli původně považováni také sebevrazi, jejichž tělo bylo trestáno posmrtně. Zhruba od 17. století se však postupně od trestů upouštělo a stále více se prosazovala snaha sebevraždu „omluvit“. V tomto procesu dekriminalizace se rovněž prosazovala věda, jelikož při vysvětlení sebevraždy hráli stále větší roli lékaři a moderní medicína. Na příkladu vyšetřování sebevražd Roziny Krkoškové a Jakuba Bartlíka z roku 1828 bude vysvětlen nový způsob chápání a vlastně tolerance sebevrahů.
Bio:
PhDr. Radek Lipovski, Ph.D.
katedra historie FF OU
Pochází z Jablunkova, vystudoval Gymnázium v Českém Těšíně a historii na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Krátce pracoval v Archivu města Ostravy, od roku 2008 působil jako tajemník Centra pro hospodářské a sociální dějiny FF OU, jehož členem je dosud, a od roku 2013 jako tajemník katedry historie FF OU. V současnosti je v pozici zástupce vedoucího KHI FF OU. Ve výzkumu se zaměřuje na historickou demografii a kulturní dějiny 18. a 19. století. Za Filozofickou fakultu byl hlavním řešitelem projektu Velký historický atlas českého Slezska.
katedra historie FF OU
Pochází z Jablunkova, vystudoval Gymnázium v Českém Těšíně a historii na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Krátce pracoval v Archivu města Ostravy, od roku 2008 působil jako tajemník Centra pro hospodářské a sociální dějiny FF OU, jehož členem je dosud, a od roku 2013 jako tajemník katedry historie FF OU. V současnosti je v pozici zástupce vedoucího KHI FF OU. Ve výzkumu se zaměřuje na historickou demografii a kulturní dějiny 18. a 19. století. Za Filozofickou fakultu byl hlavním řešitelem projektu Velký historický atlas českého Slezska.
Datum a čas:
20. listopadu v 15:45 – 17:30
Přednášející:
Místo:
budova E FF OU E206
Přednáška:
Taking Humans into Account When Designing Graphs
Anotace:
Graphs are a critical means of communication. However, graph makers often receive very little training on how to use graphs to communicate effectively. In this lecture, we will discuss the importance of graphing, some fundamental principles of good graphs, and share some examples and explanations of good and not-so-good graphs.
About:
Department of Psychology, FA UO. His main area of psychology is cognition and perception. His research focus mainly on visual perception, including visual illusions, biological motion, depth perception, and visual scene analysis. He received his education at Oakland University and Vanderbilt University (USA), and worked at several US universities, focusing on cognitive psychology, statistics and experimental psychology.
Datum a čas:
20. listopadu v 16:35 – 18:00
Přednášející:
Místo:
budova E FF OU E205
Workshop:
Trauma: informovaný přístup v psychologii – vědou osvícený pohled na lidské trápení
Anotace:
Workshop přináší současný pohled na trauma a jeho dopad na lidské osudy. Mapuje vznik a možné trajektorie vývoje komplexního i jednorázového traumatu, jeho aktuální dopad na tělesné i psychické procesy člověka a jeho vztahové pole. Vlivem komplexního traumatu vzniká až 30% duševních poruch v dospělém věku, může být jedním ze zdrojů emocionálních problémů, narušení pozornosti, stojí u vzniku řady závislostí. K následkům traumatu patří i zvýšení rizika onemocnění onkologickým onemocněním, diabetem, hypertenzí a dalšími somatickými onemocněními. Workshop je doplněn kazuistikami z psychologické praxe.
Bio:
Mgr. et Mgr. Martina Friedlová, Ph.D.
Působí jako odborná asistentka Katedry psychologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, psycholožka ve zdravotnictví a supervizorka. K jejímu profesnímu zaměření patří psychologie rodiny, problematika traumatu, téma zvídavosti a zvídavosti vůči sobě a téma celostního modelu v duševní hygieně a v podpoře duševního zdraví. V terapeutické praxi vychází z transformační systemické terapie podle Virginie Satirové, sandplaya práce se symboly dle Wilsonové a Pearsona, využívá postupů muzikoterapie a tanečně pohybové terapie. V kontextu psychotraumatologie pracuje metodou EMDR. Je autorkou a editorkou řady publikací a metodik, řešitelkou projektů v oblasti uměleckých kreativních terapií, lektorkou akreditovaných kurzů MPSV.
Působí jako odborná asistentka Katedry psychologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, psycholožka ve zdravotnictví a supervizorka. K jejímu profesnímu zaměření patří psychologie rodiny, problematika traumatu, téma zvídavosti a zvídavosti vůči sobě a téma celostního modelu v duševní hygieně a v podpoře duševního zdraví. V terapeutické praxi vychází z transformační systemické terapie podle Virginie Satirové, sandplaya práce se symboly dle Wilsonové a Pearsona, využívá postupů muzikoterapie a tanečně pohybové terapie. V kontextu psychotraumatologie pracuje metodou EMDR. Je autorkou a editorkou řady publikací a metodik, řešitelkou projektů v oblasti uměleckých kreativních terapií, lektorkou akreditovaných kurzů MPSV.
Rezervace místa:
kapacita 25 míst (rezervace)
Datum a čas:
21. listopadu v 16:00 – 17:00
Přednášející:
Místo:
budova E FF OU E313
Workshop:
Jazyk filozofie Immanuela Kanta – výzva pro současnost
Anotace:
Prakticky zaměřený workshop se zaměří na jazyk Immanuela Kanta v morální filozofii. Ta je často obtížně pochopitelná kvůli specifickému jazyku, a proto si účastníci vyzkouší analýzu vybraných úryvků z Kantovy filozofie, překlad z německého originálu a budou diskutovat o pojmech „povinnost“, „kategorický imperativ“ nebo „maxima“. Účastníci si za pomoci digitálních nástrojů otestují možnosti překladu Kantových myšlenek do současného jazyka a budou diskutovat o možnostech a chápání jeho morálních dilemat ve 21 století. K dispozici bude elektronický handout, který si účastníci dotvoří na základě své práce na workshopu.
Bio:
Mgr. Milan Pišl, Ph.D. (*1982), vystudoval germanistiku na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a věnuje se nejen jazykovědným, ale zejména aplikovaným disciplínám – hospodářské němčině, překladu a tlumočení. Zajímá se o kulturu a historii německy mluvících zemí a osobností, věnuje se dlouhodobě systémům strojového překladu a organizuje Česko-německé kulturní dny v Ostravě. Pravidelně publikuje doma i v zahraničí a spolupracuje s Vídeňskou univerzitou na projektové řadě transkunst.
Datum a čas:
21. listopadu v 17:30
Přednášející:
Místo:
OUshop (budova G)
Událost:
Křest knihy Valašsko 3
Datum a čas:
22. 11. v 16:30 – 17:30
Přednášející:
Místo:
budova E FF OU E309
Přednáška:
Gesta – staňte se součástí výzkumu
Zveřejněno / aktualizováno: 12. 11. 2024