Informace o oboru - Literární věda – teorie a dějiny národních kultur

Název studijního programu: Teorie a dějiny literatury
Název oboru: Literární věda – teorie a dějiny národních kultur
Standardní doba studia (v letech): 3 roky
Forma studia: prezenční, kombinovaná

Cíle studia studijního programu:

1. Připravit odborníky, kteří zvládnou metodologii literární vědy, filozofii umění a vědy, literární komunikaci jako součást širšího kulturního dění. Studium se soustřeďuje se na širší kulturologický výzkum literatury a lidské existence, literatury a společnosti, literatury a dějin, napříč literatur a jednotlivých oblastí umění, s vazbou na vnější (mediální, hypertextový, ediční vztah) i na vnitřní (tradiční, regionální problematiku).
2. Zlepšit kvalifikační strukturu pracovních týmů vysokých škol a výzkumných ústavů, připravovat vysokoškolsky erudované literárněvědné odborníky, kteří se orientují v různých myšlenkových a teoretických systémech, dovedou sledovat význam a smysl literatury v širších sociálních a komunikačních vazbách a souvislostech, mají široký kulturní přehled a kompetenci.

Cíle studia studijního oboru:

1. Připravit literárněvědné badatele, kteří budou schopni samostatně řešit metodologické problémy spojené s vědami o umění, teorií a dějinami literatur, s vazbou na širší literární a mimoliterární vztahy, se znalostmi teorie literární komunikace, literární komparatistiky a regionalistiky.
2. Zlepšit kvalifikační strukturu pracovních týmů literárněvědných a kulturologických pracovišť vysokých škol a výzkumných ústavů a připravit je na výzkum v širších sociálních a komunikačních vazbách.

Podmínky, které student předloženého studijního programu musí splnit v průběhu studia a při jeho ukončení:

1. Individuální studijní plán
   1. Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem, který po projednání se školitelem student vypracuje a školitel jej předloží oborové radě. Obsahuje:
      • téma doktorské disertační práce,
      • zaměření samostatné vědecké činnosti,
      • studijní předměty, které absolvuje,
      • plán zkoušek, které vykoná,
      • studijní pobyty na  domácích a zahraničních odborných pracovištích, zejména v Polsku a Slovensku,
      • plánovanou účast na vědeckých konferencích, kterou bude každoročně inovovat,
      • pedagogické působení,
      • harmonogram studia.
   2. Pedagogická činnost v rámci prezenční formy doktorského studia je bezúplatná.
   3. Výuka studijního předmětu probíhá v českém, polském a slovenském jazyce formou přednášek a seminářů organizovaných jen pro tuto skupinu studentů, nebo při menším počtu studentů formou řízeného samostudia a individuálně organizovaných speciálních konzultací, které jsou evidovány a kontrolovány školitelem. Studenti mají možnost navštěvovat další předměty, které nabízí příbuzné doktorské obory na Ostravské univerzity (např. Teorie a dějiny české literatury), mohou absolvovat doktorské kurzy na Slezské univerzitě v Katovicích nebo na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře.

Znalosti, vědomosti a další předpoklady uchazeče pro jeho přijetí ke studiu studijního programu:

1. Vstupní požadavky na studenta:
   Uchazeč je absolventem magisterského studia ve studijním programu filologie a mimo mateřský jazyk rozumí češtině, slovenštině a polštině, protože v těchto jazycích budou probíhat přednášky a konzultace. U přijímacích zkoušek musí prokázat:
   1. Znalost relevantní odborné literatury (včetně zahraniční), předpoklady pro získávání hlubších teoretických znalostí a předpoklady pro samostatnou tvůrčí odbornou práci.
   2. Prezentuje výsledky dosavadní odborné a publikační činnosti, předloží vstupní projekt, v němž odůvodní volbu tématu zamýšlené disertační práce.
   3. Prokáže schopnost a aktivní znalost jednoho západního cizího jazyka (angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny) a  znalost slovanského jazyka (mimo mateřský jazyk).
2. Zaměření a rozsah požadovaných znalostí ve studijním oboru:
   Do doktorského studijního programu jsou přijímáni absolventi magisterských studijních programů slovanských filologických oborů. Základní diferenciace studijního kurikula spočívá v tom, že český jazyk nemusí být pro studenta jazykem mateřským, i když základ bude odpřednášen v českém jazyce. U přijímacího řízení se u cizinců musí ověřit stupeň znalosti českého jazyka, aby byl uchazeč schopen odborně komunikovat na téma ze zvoleného oboru a byl bez problémů schopen samostatně studovat doporučenou literaturu. Umožní se tak studovat zájemcům o literárněvědné studium, aniž by podmiňujícím předmětem byly dějiny české literatury. Předpokládá se ovšem, že všechny písemné práce odevzdává student doktorského studia v  jazyce, který určí oborová rada složená z odborníků českých, polských a slovenských, část přednášek a seminářů mohou být vedeny v českém, slovenském a polském jazyce a zkoušky bude vykonávat v jazyce, který se po konzultaci se školitelem závazně určí.
   Rozsah požadovaných znalostí bude u každého studenta dále specifikován a konkretizován se zřetelem k tematickému zaměření disertační práce, avšak cílem je zvládnout metodologii literárněvědného výzkumu, pochopit vývojové pohyby, strategii textu a kontextu, estetiku textu, vztah literární vědy a pomocných věd literární vědy, interpretaci textu, literární komparatistiku.
   Část doktorského studia, která zahrnuje povinné předměty, je závazná a končí požadovanou písemně zpracovanou prací a zkouškou. Jedná se o předmět teoretického základu, o filozofii a cizí jazyky. Volba dalších studijních předmětů se děje prostřednictvím individuální odborné profilace a patří mezi volitelné nebo výběrové.
   S ohledem na odborné zaměření své disertace může být student zapojen do výzkumných záměrů a grantů řešených na školicím pracovišti, může mu být doporučeno navštěvovat přednášky a semináře konané na dalších školicích pracovištích v rámci OU nebo na jiných univerzitách a institucích, které jsou nositeli akreditovaných doktorských studijních programů. Tato účast je registrována a hodnocena školitelem. Studium je cíleně vedeno k přípravě vědecko-výzkumného a odborného filologického pracovníka v oboru Teorie a dějiny literatur.

Způsob a podmínky kontroly studia: zkoušky, jiný způsob

Zkoušky

1. Dílčí zkouška z teoretického základu – po 1. roce studia.
2. Zkouška z filozofie – do konce 2. roku studia.
3. Zkoušky z cizích jazyků – slovanský jazyk do konce 1. ročníku, západní jazyk do konce 3. ročníku studia.

Další určené povinnosti

1. Na konci 1. ročníku předloží doktorand školiteli dvaceti stránkový projekt disertační práce nebo jednu její kapitolu.
2. Podmínkou vykonání zkoušky z filozofie je předložení písemné práce v rozsahu deseti stran na téma, které pokud možno souvisí s připravovanou doktorskou prací.
3. Součástí zkoušek z cizích jazyků je předložení odborného životopisu a pojednání o doktorské práci v příslušném cizím jazyce. Na tomto základě je student schopen vést odbornou diskusi.

Profil absolventa studijního oboru obsahuje:

• Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných a speciálních:
  Absolvent je obeznámen s nejnovějšími metodologiemi literární vědy. Jeho znalosti prokazují, že došlo k prohloubení, doplnění a rozvíjení teoretického poznání, myšlení, vědomostí získaných v předcházejícím magisterském studiu filologie, dovede pracovat s odbornou terminologií, se strategií textu a kontextu, estetikou textu, ovládá metodologii pomocných věd literárních, má základy z literární komparatistiky. Výsledky své vědecké činnosti publikuje v odborném tisku.
• Kvalifikační připravenost a míru profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe:
  Absolvent je vysoce kvalifikovaným odborným pracovníkem v oboru literární vědy se zaměřením na kulturologické vazby a meziliterární výzkum. Dovede vysledovat vývojový pohyb nejméně dvou kulturních oblastí, orientuje se v literárněvědné oblasti a v problémech filozofického myšlení, v historických, sociálních a kulturních souvislostech. Znalost jazyků slovanských a světových jazyků románského nebo germánského původu mu umožňuje pracovat v mezinárodních badatelských týmech a participovat na řešení samostatných výzkumných projektů.
• Charakteristiku profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání:
  Uplatní se na vysokých školách, ve výzkumných ústavech, vědeckých knihovnách, v literárních archivech a nakladatelstvích, v odborných institucích a organizacích u nás i v zahraničí.

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022