Invitantur scholares...
UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
srdečně zveme všechny studenty latinského jazyka na českých a slovenských univerzitách k účasti na studentské vědecké konferenci Invitantur scholares, pořádané Katedrou latinského jazyka a kultury Filozofické fakulty Ostravské univerzity. V roce 2024 se konference uskuteční 17. září.
Cílem setkání je, aby se studenti latinské filologie seznámili se svými kolegy z jiných univerzit, aby v přátelském prostředí získali nové zkušenosti s prezentací problematiky, jíž se zabývají při přípravě bakalářských a magisterských prací, a aby načerpali podněty pro další odbornou činnost.
Téma svého vystoupení spolu s krátkým abstraktem zasílejte do 9. září 2024 na adresu . Maximální délka příspěvku je 20 minut.
Cestovné si účastníci hradí sami, konferenční poplatek se nevybírá. Studentům, kteří by z vážných důvodů nemohli vystoupit prezenčně, bude umožněno přednést příspěvek on-line formou.
Těšíme se na Vás!
Za tým pořadatelů
doc. Mgr. Anna Pumprová, Ph.D.
KLA FF OU
17. září 2024, Filozofická fakulta Ostravské univerzity,
Čs. legií 9, E 305 (budova E)
Program
Karel Zoubek (FF UK, Praha)
Nikola Kicošová (FF MU, Brno)
Zuzana Marešová (FF UK, Praha)
Richard Jakeš (FF MU, Brno)
Marie Soukupová (FF OU, Ostrava)
Martin Berger, Jana Marková (FF OU, Ostrava)
Jakub Tichý (FF OU, Ostrava)
Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Cca od 15.30 volně navazuje Occasio bibendi pro studenty latiny všech ročníků v Mirroru.
Abstrakty
Kallimachovy hymny a jejich vztah k homérským hymnům
Karel Zoubek (FF UK)
Kallimachos představuje jednu ze zásadních postav řecké literatury, přesto je v českém prostředí poněkud neprávem opomíjen. Přednáška se proto zaměřuje na to, jak Kallimachos ve svých hymnech navazuje na předcházející tradici, především na homérské hymny. Tato analýza navíc ukazuje některé Kallimachovy poetické principy, kterými se řídí a které zároveň ve svých hymnech obhajuje.
Uvádzanie priamej reči vo Vergiliovej Aeneide
Nikola Kicošová (FF MU)
Diplomová práca sa zaoberá analýzou uvádzacích prostriedkov priamej reči v poetickom diele Aeneis a ich komparáciou s prostriedkami prozaických diel klasického obdobia. Cieľom práce je prostriedky vyhľadať, zistiť ich frekvenciu a výsledky porovnať s výsledkami zistenými v próze. Práca sa delí na tri kapitoly. Prvá zahŕňa teoretické východiská priamej reči, štruktúry jej podobné a možnosti jej uvádzania v latinčine. Druhá prezentuje konkrétne príklady prostriedkov a priamych rečí s dosiahnutými výsledkami. Tretia obsahuje porovnanie našich výsledkov s výsledkami analyzovaných prozaických textov.
Překladem, který musí poctivý odborník odmítnouti, vzkřísil Ovidia z popele století: Ivan Bureš
Zuzana Marešová (FF UK)
Ivan Bureš – překladatel a středoškolský profesor, který všemi prostředky propagoval antickou kulturu. V době, kdy prvorepubliková cenzura konfiskovala erotickou literaturu, debutoval prvním českým překladem Umění milovati. Překladatelskou metodu přizpůsoboval tak, aby vycházela vstříc měnícímu se publiku, které postupně ztrácelo znalost originálů a antických reálií. Úsilí přeložit Ovidia (jeho vlastními slovy) „jako báseň, nikoli filologickou památku“ bylo kritizované jako neúcta k originálu a ledabylost. Na úkor filologické věrnosti totiž ve verši vysvětloval mytologické odkazy, a navíc nerespektoval pravidla pro přízvučnou nápodobu časoměrných meter. Příspěvek představí Burešovo překládání v kontextu převládající dobové praxe, proč o něm slovníková hesla chybně uvádějí, že po kritice změnil překladatelskou metodu z původního volného tlumočení ve více konzervativní, a jak jeho odkaz ovlivňují revidovaná vydání překladů vycházející po jeho smrti.
Latinské regimina sanitatis rukopisu VI Fc 14 Lobkowiczkej knižnice v Nelahozevsi
Richard Jakeš (FF MU)
Cieľom príspevku je stručne predstaviť stredoveký zdravovedný žáner regimen sanitatis a uviesť výsledky identifikácie ôsmych životospráv lekárskeho rukopisu VI Fc 14 z 15. storočia, ktorý sa nachádza v Lobkowiczkej knižnici v Nelahozevsi. Ide o unikátny súbor anonymných regimin, ktorý doteraz nebol v odbornej literatúre popísaný. Príspevok objasní využívané postupy pri snahe o identifikáciu, a to na základe incipitov, obsahu jednotlivých regimin a spôsobov ich spracovania (použitia autorít, poradia tém, užitie špecifickej slovnej zásoby). Na záver príspevok oboznámi s problémami pri transkripcii jedného regimina a jeho prekladu do slovenského jazyka. Vybrané regimen je doposiaľ známe len v tomto nelahozeveskom opise.
Jan z Jenštejna a sbírka zázraků Miracula beate Marie Visitacionis
Marie Soukupová (FF OU)
Příspěvek stručně představí život a dílo třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna (z. 1400). Pozornost bude věnována zvláště Jenštejnově sbírce zázraků Miracula beate Marie Visitacionis, kterou tento pozoruhodný zástupce českolatinské literatury středověku sepsal u příležitosti zavedení svátku Navštívení Panny Marie.
Rukopisy sbírky zázraků Jana z Jenštejna
Martin Berger, Jana Marková (FF OU)
Cílem příspěvku je představit čtyři rukopisy, v nichž se sbírka zázraků Jana z Jenštejna dochovala: rukopis Apoštolské vatikánské knihovny se signaturou Vat. Lat. 1122 a tři rukopisy Univerzitní knihovny ve Vratislavi se signaturami I F 777, I F 621 a IV Q 103. Příspěvek se zaměří zejména na dataci rukopisů, na jejich obsah a na to, v jaké podobě se v nich Jenštejnova sbírka mirákulí dochovala.
Vývoj a redakce textu sbírky zázraků Jana z Jenštejna
Jakub Tichý (FF OU)
Příspěvek tematicky navazuje na předchozí vystoupení věnované rukopisům sbírky zázraků o svátku Navštívení Panny Marie Jana z Jenštejna. Zabývá se otázkou jejich vzájemné závislosti, vytýká shody a rozdíly ve struktuře i znění v nich zaznamenaných textů a předkládá hypotézu o časové posloupnosti vzniku jejich redakcí.
Zveřejněno / aktualizováno: 10. 09. 2024