Polští architekti v českých zemích v období novověku / Architekci polscy w Republice Czeskiej w czasach nowożytnych

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Mezinárodní vědecká konference: Polští architekti v českých zemích v období novověku
10. října 2019: Manský / Štukový sál Arcibiskupského zámku Kroměříž

Výstava Polští architekti v českých zemích v 19. a 20. století
Vernisáž výstavy: 10. října, 17:15 hod., Štukový sál Arcibiskupského zámku Kroměříž
Výstava se koná v období od 11. - 30. října 2019

Konferenci a výstavu pořádají Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego Rzeczpospolitej Polskiej ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územní památkovou správou v Kroměříži, Nadací Silva Rerum Polonarum, Uniwersytetem Humanistyczno- Przyrodniczym a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Konference a výstava jsou odbornými výstupy z projektu Stopami Poláků ve střední Evropě, který mapuje kulturní a společenské stopy polského etnika na vymezeném teritoriu.

V letošním roce projekt cílí na osobnosti polských architektů a jejich realizace na českém území v 19. a 1. polovině 20. století. I přes sdílenou státní hranici, jazykovou blízkost a některé společné momenty v národních dějinách se  česká a polská kultura v novověku ovlivňovaly pouze omezeně, převážně na regionální úrovni. Je to dáno zejména praktickou neexistencí polského státu během 19. století a následnou potřebou jej po roce 1918 vlastními silami znovu vybudovat. Pátrání po dílech architektů polského původu působících na českém území v 19. a 1. polovině 20. století tak nebylo zcela snadné... I tato problematika bude prezentována v konferenčních příspěvcích.

Na konferenční jednání navazuje výstava Polští architekti v českých zemích v 19. a 1. polovině 20. století, která na sedmi panelech seznamuje s architekty polského původu, kteří utvářeli podobu českých měst. Tyto autory často s Polskem spojuje jen místo jejich narození. Vyšší studia již vesměs absolvovali mimo území dnešního Polska ve Vídni či Berlíně a touha po úspěšné kariéře stavebního podnikatele nebo žádaného architekta ovlivnily i jejich další působení ve střední a západní Evropě. Do nejednoho z osudů zasáhly i vyhrocené antisemitské nálady a protižidovská opatření konce 30. let 20. století. Výjimku mezi prezentovanými autory tvoří Tadeusz Michejda, Polák narozený na území dnešní České republiky, funkcionalista, jenž do značné míry definoval podobu moderních Katovic. Naopak jen málokdo ví, že Friedrich Ohmann, Vídeňák s českými kořeny, průkopník české secese, autor Kramářovy vily a svého času profesor na pražské uměleckoprůmyslové škole, pocházel ze Lvova. Marie Frommer, autorka ostravského obchodního domu Textilia, se narodila ve Varšavě a v Berlíně, kde studovala, se stala se jednou z prvních žen - architektek vůbec. Prosadit se dokázala i v USA. Pozoruhodné jsou rovněž osudy dalších čtyř původem polských architektů, s jejichž životem a realizacemi v českých zemích výstava seznamuje.

Bližší informace 2,99 MB

Zveřejněno / aktualizováno: 16. 10. 2019