FAQ

Centrum pro hospodářské
a sociální dějiny
Ostravská univerzita
Reální 5
701 03 Ostrava

  
cz   en


Aktuální výzkumné projekty CHSD

Cílem a posláním projektu bude základní výzkum problematiky ekonomické a sociální stránky historického procesu modernizace, vnímaného ve smyslu definice sociologa Reinharda Bendixe, adaptované pro historický výzkum zejm. německými sociálními historiky Hansem-Ulrichem Wehlerem (v jeho pojetí historische Sozialwissenschaft), Jürgenem Kockou a Rakušanem Michaelem Mitterauerem (kritische Sozialgeschichte). Vycházíme z Wehlerovy charakteristiky historického procesu modernizace jakožto "na zcela specifické konstelaci výchozích podmínek spočívajícím typu sociálních změn, které nastoupily v 18. století ... Jejich základ byl položen v anglické průmyslové revoluci a v politické revoluci francouzské (též americké). Spočívá v hospodářském a politickém příkladu jednotlivých pionýrských společností a na ně navazujícím procesu změn následovníků ... Ti jsou postaveni před problém svou historicky vzniklou strukturu a své typické kontrasty (vč. impulsů modernizace) uvést do souladu se zvenčí přicházejícími idejemi a technikami."

Jde o klíčovou problematiku přechodu od tradičních společností (agrárních se stavovským uspořádáním) ke společnosti občanské (industriální), které je v současné době zejm. v evropské a americké historiografii věnována zvýšená pozornost, mimo jiné také proto, že v tomto procesu se v podstatě generovala naše současná společnost a poznání procesu modernizace umožňuje porozumět její složité struktuře a komplikovaným vztahům. V českém vědeckém prostředí jde o problematiku historickým výzkumem téměř nedotčenou, resp. nesoustavně popsanou, což by našemu pracovišti umožnilo získat průkopnické postavení v celkovém plánu hospodářské a sociální historiografie. Je našim cílem vyhnout se vnímání procesu modernizace jako imanentního, na člověku nezávislého procesu, ale zdůraznit zřetel k jeho antropologizaci (konkrétní člověk jako její tvůrce a nositel). Úspěšnou sondu v tomto smyslu (jako dílčí výsledek spolupráce vznikajícího výzkumného týmu) a ověření zejm. francouzské a německé metody studia modernizace jsme podnikli v publikaci "Člověk v Ostravě v 19. století" (Ostrava 2007, 256 s.).

Kromě důrazu na antropologický rozměr globálního procesu modernizace budou zkoumány jeho regionální dopady. Vycházíme zde z předpokladu (ověřeného už před léty např. při studiu jedné ze sfér modernizace - moderní industrializace, resp. protoindustrializace), že historický proces modernizace přes svou globální povahu nebyl procesem transparentním, ale prosazoval se regionálně. Z toho vyplývala jeho regionální specifika, závislá zejm. na připravenosti regionu přijímat impulzy zvenčí.

dlouhodobém horizontu (cca 5 až 8 let) by se předmětem bádání staly zejm. proces moderní kapitalistické industrializace (vnímaný v souladu s moderní světovou historiografií jako regionální fenomén), proces utváření občanské společnosti a adaptace sociálních skupin tradiční společnosti (šlechta, duchovenstvo, měšťanstvo, selský stav, podstavovské vrstvy ad.), proces profesionalizace, dopady industrializace na populační vývoj a migrace, na změnu sociální stratifikace a struktur, sídelních struktur, proměny mentalit a utváření nových "mentálních map". V krátkodobém horizontu (cca 3 až 5 let) by do popředí zájmu vstupovala problematika industrializace, proměn sociálních a socio-profesních struktur a formování občanské společnosti jednak v obecné (teoretické) rovině, jednak ve výměru regionálního fenoménu a pilotní modelové studie jednoho nebo několika vybraných konkrétních historických regionů, na nichž by byla ověřena nosnost badatelské hypotézy a zejm. efektivnost metodických postupů (vč. optimalizace informační, zejm. pramenné báze). Výsledky týmu za toto období by měly vyústit v řadu dílčích studií (case studie) a monografií, všímajících si jednotlivých stránek modernizačního procesu, a ve sborník monografických studií "Region a modernizace", které by se mohly stát podkladem pro širší diskusi o správnosti a zejm. nosnosti vytyčeného programu a adekvátnosti použitých metod a východiskem pro směrování dalšího bádání.

Vlastník zprávy: Mgr. Radek Lipovski, Ph.D. | Aktualizováno: 14. 08. 2008
 

© Ostravská univerzita 2006 - 2017
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava 1
telefon: +420 597 091 111, +420 553 461 111
e-mail: studiumzavináčosutečkacz, infozavináčosutečkacz, podatelnazavináčosutečkacz

YouTube | Facebook | Google+ | Twitter | Instagram
RSS | Technický kontakt