OU > O univerzitě > Struktura univerzity > Fakulty a ústavy > Filozofická fakulta > O fakultě > Aktuality

Ostravská univerzita

  • Obrázek

Proč Ostrava láká nejen urbánní historiky?

Rozhovor s historičkou Andreou Pokludovou

Organizátorem nejprestižnějšího kongresu urbánních historiků by se v roce 2022 mohla stát Filozofická fakulta OU. Ostrava by se zařadila vedle měst jako je Řím, Antverpy, Helsinky nebo Lisabon. Jakou příležitostí může být pro Ostravu příprava jednoho z největších mezinárodních vědeckých kongresů vůbec a čím je Ostrava zajímavá pro urbánní historiky přibližuje doc. Andrea Pokludová z katedry historie FF OU. Právě ona přivedla zahraniční kolegy k myšlence, ukázat Ostravu jako město na hranicích – sociálních, ekonomických i geografických. Město plné příležitostí s možností dynamického rozvoje a vědeckého potenciálu.


Co přesně může urbánní historik zkoumat?

Urbánní historici zasazují člověka do kontextu, vytvářejí plastický obraz života člověka v minulosti. Město vnímají v širších vazbách, například město-venkov, jak se utvářelo ekonomicky a sociálně, jak se přenášejí vzory chování i tržní vazby. Vše sledují v globálním kontextu, všímají si migrace, ekonomiky, je toho opravdu mnoho. Snaží se budoucím generacím přinášet plastický příběh, ukázat, co se osvědčilo, co se naopak neosvědčilo, z čeho lze vycházet, z čeho se lze poučit. Kladou také důraz na kulturní dědictví a jeho prezentaci, veliký posun tak přináší třeba v přístupu k památkové péči. Díky tomu je urbánní historie zajímavá pro muzea a archivy. Velkým a aktuálním tématem je například digitalizace, která zahrnuje také tvorbu 3D modelů měst, jak vznikaly od středověku po současnost. Kolegové ze západní Evropy jsou v tomto ohledu velmi progresivní. My se stále potýkáme s důsledky železné opony, kdy jsme s nimi nemohli spolupracovat.


Ani po více jak dvaceti letech se nám v historiografii nepodařilo dohnat západní kolegy?

Bohužel jsme stále u základního výzkumu, zatímco na západě už dokáží své výzkumy úspěšně aplikovat. Oni již spolupracují s urbanisty, architekty, a nevidí hranice mezi obory, nerozlišují toto je historik, toto je sociolog, architekt nebo kulturní geograf. Nejsou mezi nimi oborové bariéry, tak jako je tomu často u nás. Jejich výzkumné týmy jsou velmi propojené, kdy se jim daří nacházet konsenzus a dokáží efektivně spolupracovat. Naším cílem je dopracovat se právě k té aplikovatelnosti a oborové rozmanitosti.


Co je vaším hlavním zájmem bádání ve vztahu k urbánní historii?

Pro mě bylo nejdůležitější pochopit život člověka v daném městském prostředí, kde často docházelo k turbulentním změnám. Profesor Myška mi v devadesátých letech nabídl jedinečné téma, a to formování inteligence ve druhé polovině 19. století, což jsou strukturální dějiny a mě fascinovalo rozkrývat příběh obrovského rozmachu našeho regionu.

Ostrava byla v polovině 90. let prezentována jako město, které prochází útlumem, poznamenané koncem těžby, město znečištěné, černé, město s řadou sociálních problémů. A do toho jsem začala objevovat Ostravu 19. století, město s dynamickou ekonomikou, které se rozvíjelo. Na začátku 20. století už lákalo významné architekty, právníky, inženýry z celé Evropy. Městská společnost byla v té době nesmírně pestrá a multikulturní. Začalo mě zajímat, jak se dalo prosadit v této městské společnosti, která měla také své výrazné sociálními problémy. Občanská společnost v procesu modernizace je pro mě jedním z nejzajímavějších témat v rámci urbánní historie. Těch několik málo let na přelomu století znamenalo pro region obrovský hospodářský, podnikatelský i kulturní progres.


Výzkumem dějin 19. století se před rokem 90 historici nezabývali? I zde máme co dohánět?

Některá témata se nerozvíjela, jako například podnikatelstvo nebo obecní samosprávy. Co se týče 19. století a modernizačního procesu mnohé jsme už dohnali. V tomto ohledu udělalo ostravské pracoviště obrovský kus práce. Výzkum jsme začali na příkladu průmyslového města, které se nabízelo, posléze jsme přidali i další lokality. Díky tomuto výzkumu jsme začali spolupracovat s pražským pracovištěm, přes které jsem se dostala k urbánní historii. Společně s pražskými kolegy jsme začali jezdit na mezinárodní konference a prezentovat naše výstupy. Právě problematika občanské společnosti, komunální samosprávy, sociální dějiny průmyslového regionu, kterými jsme se v Ostravě zabývali, byly pro ně atraktivní témata. V bádaní obecních samospráv jsme nedoháněli žádné tuzemské pracoviště, ale po vzoru německého výzkumu jsme si vytyčili vlastní směr bádání. Vnímali jsme důležitost komparace, zajímalo nás, proč jsme měli ve výstavbě městské infrastruktury zpoždění za Anglií, Německem či Belgií? Jakými procesy prošla občanská společnost? Jednalo se o ojedinělý výzkum.


Jaká byla vaše cesta do Evropské asociace pro urbánní studia?

Cesta vyplynula z výzkumu procesů modernizace v městském prostředí, který se prováděl při katedře historie a Centra pro hospodářské a sociální dějiny. V Praze nás kolegové přesvědčili, že se jedná o problematiku, kterou bychom měli prezentovat na kongresu v Gentu (2010), kde bylo hlavní téma multikulturalita měst a proměny v 19. – 20. století. Společně s kolegyní Hanou Šústkovou, která se historií zabývá z pohledu archivářky, jsme podaly žádost pořádat celou sekci na téma multikulturalita a multietnicita měst ve středoevropském prostředí 19. století. Pravidlem u konferencí tohoto typu je, že sekci by měli pořádat dva odborníci vždy z jiné země. My jsme to nevěděly, přesto se nám podařilo v CFP uspět.

O čtyři roky později mě paní profesorka Ľuda Klusáková navrhla místo sebe za členku výboru do Evropské asociace pro urbánní studia. V loňském roce jsem byla na 14th International Conference on Urban History v Římě do výboru znovuzvolena na další čtyři roky.


Co to znamená pro vaši vědeckou kariéru?

V zahraničí si mě spojují s Prahou a já vždy tvrdím, že jsem z průmyslové Ostravy, kde je také univerzita. Díky konferencím se nám daří navazovat nové kontakty, seznamovat se s výstupy zahraničních kolegů, i s tím, co se v dané problematice zkoumá v jiných zemích, jaké jsou nové přístupy. Toto vnímám jako zásadní stejně jako vytvářet povědomí o ostravském pracovišti mezi zahraničními kolegy a rozvíjet potencionální mezinárodní spolupráci.


Podle jakého klíče se zástupci do výboru vybírají, jaké země mají největší zastoupení?

To je právě problém, protože ve výboru nejsou zastoupeny země, ale regiony. Každý z 18 členů zastupuje nejen region, ale i obor urbánních studií a vybrané období.


2020 bude kongres o urbánní historii v Antverpách a v roce 2022 usiluje Filozofická fakulta OU o organizování tohoto opravdu velikého kongresu. Jaká je naděje, že Ostrava bude dějištěm této prestižní události?

Na půdě výboru i kongresu jsem vždy vystupovala jako historik, který pochází z průmyslového regionu s bohatou historií a atraktivními tématy ke studiu. Ostravu jsem prezentovala z pohledu mulikulturality, přes problematický multietnický vývoj – zmizelí sousedé – Židé a Němci, i jako místo paměti a průmyslového dědictví. Ostrava je podle mého názoru město na hranicích: geografických, etnických, sociálních, ekonomických i politických. Navíc prošla dynamickými proměnami, totalitárními režimy, následnou transformací, s níž se musela vyrovnat, je zatížena ekologickými problémy. Ze strany kolegů vyvolává opravdový zájem, protože má, co nabídnout. Nyní například z pohledu průmyslového dědictví. To je pro zahraniční kolegy velmi atraktivní téma, protože část průmyslového dědictví je v západní Evropě buď již nějakým způsobem zachována, nebo nenávratně ztracena. Na příkladu Ostravy mohou vidět možnost obnovy, vysledovat paralely i dopad totalitárních režimů na vývoj města. Ostrava je zajímavá i tím, že není hlavním městem, které je ve svém vývoji vždy odlišné, protože je obvykle centrem správy a vzdělání. Nejen Ostrava, ale celý bývalý východní blok představuje z pohledu urbánních studií stále určitou neznámou. Šance je podle mého názoru vysoká.


Nejen díky své interdisciplinaritě má kongres velké renomé. Co by to pro Ostravu znamenalo?

Znamenalo by to především možnost prezentovat město a jeho okolí. Do Ostravy by přijelo až 600 odborníků na urbánní historii z celého světa – architekti, historici, sociologové, a další odborníci z mnoha příbuzných oborů. Je to možnost vytvořit povědomí o Ostravě ve světě, ukázat, že je to město s obrovským potenciálem k rozvoji jako moderního městského sídla a patří do kontextu celoevropské historie. Je to i na vedení města, jakým způsobem uchopí tuto příležitost. Ostravu a celý Moravskoslezský kraj zatím nikdo příliš nevnímá jako atraktivní turistickou lokalitu, přitom se domnívám, že má turisticky stejný potencionál jako třeba Kutná Hora nebo lázeňská města, a to právě díky průmyslovému dědictví. Nevidím v tom rozdíl.


Zveřejněno / aktualizováno: 01. 04. 2019

facebook
rss
social hub