Publikací Rakouské Slezsko v procesu modernizace završuje katedra historie 60 let své badatelské činnosti

Obsahově hutná dvoudílná monografie Rakouské Slezsko v procesu modernizace 1742-1914 uzavírá jednu důležitou kapitolu katedry historie a Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Odborné i laické veřejnosti se do rukou dostává zásadní historický přehled mapující nejvýznamnější období našeho regionu v širším kontextu evropských dějin.

Dvoudílná publikace je výsledkem více než šedesátiletého badatelského úsilí členů ostravské katedry historie v čele s prof. Milanem Myškou (ⴕ 2016), ale i badatelů z archivů a muzeí u nás i v zahraničí. Na jejím vzniku se podílel tým více než tří desítek historiků včetně doktorandů, přičemž některé kapitoly zpracovávali kolegové z Prahy či Polska, kteří se na pět let stali součástí ostravského badatelské týmu v rámci řešení projektu GAČR, jehož hlavním výstupem je právě tato rozsáhlá publikace uzavírající celý projekt. „V roce 2008, kdy vzniklo Centrum pro hospodářské a sociální dějiny jako centrum excelence na Ostravské univerzitě, jsme se rozhodli věnovat procesům modernizace a předsevzali jsme si, že na základě dlouholetých i dílčích výzkumů připravíme syntetizující monografii, k čemuž jsme se odhodlali v roce 2012. Koncepce práce vycházela z předpokladu, že právě Rakouské Slezsko je vzhledem ke své velikosti a dynamickému socioekonomickému vývoji, k němuž na jeho teritoriu od poloviny 18. století docházelo, ideální „laboratoří“ pro výzkum modernizace,“ uvádí prof. Aleš Zářický, který byl hlavním řešitelem projektu GAČR a zároveň vědeckým redaktorem celé monografie.

Hospodářství, společnost a obyvatelstvo v procesu modernizace

Publikace rozhodně nezklame jak odbornou veřejnost, tak i tu laickou. Monografie je rozdělena na tři hlavní části - hospodářství, společnost a obyvatelstvo, přičemž každá část se skládá z celé řady kapitol zahrnujících problematiku zemědělství, nástup a rozmach průmyslové výroby, rozvoj dopravy, bankovnictví, roli šlechty v době modernizace, rozvoj a proměny samospráv, ale i třeba spolkový život nebo utváření městského prostoru. Významná část je věnována také vzdělávání a demografickým procesům. Přestože se jedná o odbornou publikaci s obsáhlým rejstříkem a poznámkovým aparátem, i poučený laik si může najít oblast, která je pro něj zajímavá. „Nicméně jsme tak zcela nedosáhli všeho, čeho jsme v rámci projektu dosáhnout chtěli,“ přiznává prof. Zářický. „Na některé části jsme museli rezignovat, i tak má kniha dvojnásobný rozsah, než se plánovalo. Trochu záměrně jsme upozadili například kulturní vývoj a širší pozornost by si zasloužila také problematika průmyslového dělnictva. Předpokládali jsme, že téma nižších a nejnižších vrstev společnosti bylo již dostatečně zpracováno, ukazuje se však, že vyžaduje určitou revizi a moderní přístup. Naproti tomu jsme upřednostnili například šlechtu, neboť jsme toto téma považovali za málo zpracované. Výzkum se ale samozřejmě vyvíjí dál a v dalších pracích se budeme věnovat i těm upozaděným kapitolám,“ dodává prof. Zářický. Přesto je v mnoha ohledech monografie novátorská, a i z pohledu mikro dějin přináší mnohdy zcela nové poznatky či přehodnocuje některé obecně vžité představy. Pro badatele zabývající se středoevropskými dějinami v širším kontextu, obecně modernizačními procesy či naším regionem, by se dalo říct, že je publikace zcela zásadní.

O regionální dějiny je zájem i v zahraničí

„Dalším úkolem obou pracovišť bude připravit monografii v cizojazyčné verzi, což bude vyžadovat značnou obsahovou úpravu, kdy bude třeba některá témata zohlednit více, jiná méně, aby výstup již svou strukturou v maximální míře odrážel hospodářskou a společenskou realitu této korunní země. Díky dlouholetému a široce koncipovanému základnímu výzkumy bylo možné přistoupit k realizaci odborného monografického výstupu v českém jazyce, který je primárně určen čtenáři, jenž je s danou problematikou alespoň rámcově seznámen. Nyní nás čeká úkol neméně náročný, a to představit vybrané problémové okruhy z širší perspektivy, a interpretovat jejich specifika čtenáři, který sice region vnímá jako jednu z průmyslově nejrozvinutějších oblastí světa, ale zároveň o ní nemá bližší povědomí,“ dodává prof. Zářický, který vychází z předpokladu, že průmyslově nejrozvinutější část rakouské monarchie bude badatelsky velmi zajímavá také pro zahraniční historiky, jimž umožní srovnávat své výzkumy také s naším regionem, a zasadit je tak do ještě širších celoevropských souvislostí.

Bez zahraničních kolegů a studentů by se práce neobešla

Během řešení projektu se ukázalo, jak je důležitá přeshraniční spolupráce i zapojení studentů. Vzhledem ke geografickému vymezení Rakouského Slezska se čeští historici neobešli bez základního výzkumu polských kolegů či bez dílčích závěrečných a seminárních prací studentů, které se nějakým způsobem dotýkají sledované problematiky. Studenti spolupracovali například na výzkumu historie těžby železné rudy v Horních Uhrách, jež byla hlavní surovinou pro vzkvétající Třinecké železárny, věnovali se problematice utváření nových průmyslových odvětví, dějinám vybraných šlechtických rodů, demografickému výzkumu a v neposlední řadě spolupracovali i na redakčních úpravách.

Monografie Rakouské Slezsko v procesu modernizace však není ani zdaleka jediným výstupem. V rámci řešení projektu vydalo Centrum pro hospodářské a sociální dějiny na šest desítek vědeckých výstupu. Za všechny uveďme komentovanou edici pamětí předního rakouského manažera a dlouholetého ředitele vítkovických železáren Paula Kupelwiesera, monografie „Modernizace církve od zrušení jezuitského řádu do II. vatikánského koncilu“, „Nová šlechta v rakouském Slezsku po roce 1848“, „Koleje a město“, jež je věnována problematice městské kolejové dopravy ve vybraných moravských a slezských městech před první světovou válkou, „Populace Rakouského Slezska a severovýchodní Moravy v éře modernizace“ či i pro zainteresovanou odbornou veřejnost přitažlivé „Ostravské pivovarnictví v éře kapitalismu“.

Publikaci objednávejte přes e-shop univerzitního knihkupectví.

Zveřejněno / aktualizováno: 01. 02. 2021