Vychází druhý díl knihy Valašsko historie a kultura II.

Román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně proslavil obec Žítkovou v oblasti Bílých Karpat natolik, že se celý kraj během několika let ocitl v obležení turistů. Valašsko je region, který je pro svou osobitost, folklorismus a tradici neméně turisticky vyhledávaný a zajímavý, jen čeká na objevení toho svého „silného příběhu“.

Valašsko v tuto chvíli více než romanopisce právem fascinuje historiky, etnografy a lingvisty. Filozofická fakulta Ostravské univerzity ve spolupráci s Národním muzeem v přírodě odkrývá pozapomenutou každodennost tohoto regionu. Knižní novinka Valašsko – historie a kultura II. navazuje na předchozí první díl, který vydala Ostravská univerzita v roce 2014, a u čtenářů se setkal s velikým zájmem. Navazující díl je tematicky více vymezen. Ústředním motivem je téma obživy, které bylo pro člověka žijícího v tvrdých podmínkách horského úpatí zcela klíčové, a pro jeho zabezpečení vynaložil veškeré úsilí zahrnující mimo jiné také magické praktiky. Čtenář postupně zjišťuje, že i v horských částech regionu se způsob obživy v době od počátku 19. století do druhé poloviny 20. století postupně proměňoval a vliv modernizace měl dopad na mnohá odvětví, od odívání přes složení jídelníčku až po pojetí práce. Publikace není jen popisem zemědělských prací, pastevectví, procesů zpracování a hospodaření, ale téma pojímá mnohem šířeji. Zachycuje, jakým způsobem si místní lidé obživu zajišťovali ve vztahu k vnějším podmínkám, jaký význam měly zvyklosti, jak zacházeli s krajinou, jak se měnilo složení stravy, jak se vyvíjel jazyk i zalidnění regionu… Kniha reflektuje také období modernizace a kolektivizace, která významně zasáhla do tradičního způsobu hospodaření a nakládaní s krajinou na Valašsku.

„Většina kapitol zaujme i neodborné publikum, protože se dotýkají atraktivních témat, jako je oděv, čím se živili pasekáři a pastevci, jak se vyráběla velikonoční vejce. Pro mě byla zajímavá kapitola o tuřínu, který dnes už téměř nejíme, ale dříve byl vedle brambor a zelí významnou plodinou pěstovanou v Evropě po celá staletí a nezřídka tvořil základ jídelníčku,“ doplňuje Jakub Ivánek, editor publikace a ředitel Centra regionálních studií při Filozofické fakultě Ostravské univerzity.

Mizející tradice na fotografiích

Čtenáři ocení i rozsáhlou obrazovou přílohu, která dokumentuje běžný život, lidové motivy, oděvy i umělecké řemeslo. Na mnoha fotografiích si čtenáři mohou prohlédnout zaniklá stavení, vybavení jizby, rozložení polí, důležité i všední okamžiky, které stálo za to zachytit. Díky tomu se nám dodnes zachoval zlomek zaniklé historie.

„Cenným dokladem jsou právě fotografie, které jsou stále někde schované po prarodičích na půdách. Ty se ještě objevují, ale je jich čím dál tím méně. V knize najdeme i příspěvky, které nejsou vyloženě o textu, ale hlavní sdělení je obrazové, jsou plné bohatství tradičních řemesel a prací,“ uvádí dr. Ivánek. Autoři se tak mnohdy opírají více o dobové prameny a starší zápisy či fotografie než o pamětníky. Nově analyzují a interpretují dokumenty zaznamenané od počátku 19. století. Významným zdrojem informací jsou právě dobové fotografie, ale i části oděvů, nářadí a další hmotný materiál, který je uchován v muzejních sbírkách. Terénní výzkum má dnes už jen velmi omezené možnosti. Tradiční způsoby hospodaření a obživy postupně zanikaly už během 20. století a není mnoho pamětníků, kteří by to zažili. Výjimkou je například pan Ludvík Stoklasa z Velkých Karlovic, kterého při tradiční svážce dřeva na speciálních saních zachytili etnografové Vít a Aleš Smrčkovi. Součástí knihy je proto i DVD s krátkým dokumentem, kde je tato práce zdokumentována.

Valašsko bylo i místem, kde vedle tradičního pastevectví a salašnictví postupně vznikaly i první pivovary či továrny na výrobu skla a koberců. Významnou část tvoří kapitoly dokládající rozvoj průmyslu, který měl následně dopad na složení obyvatel i jejich způsob získávání obživy.

Etnografie, historie, jazyky, literatura a umění

Kniha je rozdělena do pěti částí, přičemž neodbornému publiku budou patrně nejbližší ty, které se zabývají etnografickými tématy. V těchto kapitolách se dočtou o přípravě pokrmů, o možnostech přivýdělku obyvatel Valašska, jaké nosili oděvy, jaké měli zvyklosti a obyčeje, v co věřili. Druhá část věnovaná historii si ponejvíce všímá modernizačních procesů, demografických proměn i samotných podniků, které nabízely jiný než zemědělský způsob obživy. Další část se zabývá jazykem, především nářečím. Následující kapitoly zachycují obživu na Valašsku prostřednictvím literatury a umění. Tedy jak se Valašsko projevovalo v poezii, v tisku i v beletrii. Část zabývající se uměním čtenáře seznamuje s výrobou koberců v gobelínové manufaktuře, s výrobou skla i s tradiční dřevěnou architekturou. Kapitoly věnované etnografii, literatuře a umění tak čtenáři nabízí zajímavé srovnání, jak bylo na Valašsko nahlíženo očima autorů literárních a výtvarných děl, a jaký byl reálný obraz.

„Kniha sestává z jednotlivých příspěvků, čtenář si proto může vybírat jen určité kapitoly, které ho zajímají. Podle mého názoru je vynikajícím zdrojem poznání obrazu života v části našeho regionu. Už na konferenci zaujaly příspěvky týkající se například magie hojnosti, nejrůznějšího zaříkávání, které mělo zajistit úrodnost, což je zajímavé pro chápání, jak lidé žili v souladu s přírodou, ale ta jim někdy házela klacky pod nohy,“ uzavírá dr. Ivánek.

Valašsko – od Kopřivnice po Slavičín…

Autoři vycházeli z odkazu jednoho z klíčových badatelů Jaroslava Štiky, který region Valašska vymezil několika mapami. Jednotlivé oblasti označili jako vlastní, okrajové a přechodné i podle vědomí sounáležitosti obyvatel jednotlivých lokalit. Za vlastní Valašsko lze chápat oblast kolem Vsetína, přitom vymezíme-li oblast na základě pasteveckého způsobu života v historickém záběru, oblast Valašska by mohla zasahovat celé Karpatsko a Beskydsko. Pro badatele je však kromě salašnického způsobu obživy, specifických kulturních návyků nebo slovní zásoby zásadní právě vědomí přináležitosti vlastních obyvatel k tomuto regionu, zda se sami obyvatelé přiřazují k Valašsku či nikoli.

Publikace Valašsko – historie a kultura II. lze zakoupit v Univerzitním knihkupectví Ostravské univerzity.

Zveřejněno / aktualizováno: 06. 09. 2019