Milovníci umění – sběratelé – mecenáši (výuka v pondělky)

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Podpora umění a zájem o kulturní disciplíny se od počátku novověku stávaly povinnou součástí habitu aristokracie a intelektuálních elit. Budování obrazáren, knihoven či kabinetů kuriozit vypovídalo nejen o jejich finančních možnostech a společenském postavení, ale i o jejich vkusu, uměleckém názoru a kulturním rozhledu. Umělecké sbírky fungovaly jako forma reprezentace, jindy byly očím veřejnosti ukryty a sloužily pouze k osobní potěše jejich majitele. Nejednou při jejich budování vstoupily do popředí pohnutky patriotické či přímo vlastenecké.

Připravovaný cyklus přednášek bude věnován vybraným kapitolám z dějin sběratelství a uměleckého mecenátu v českých zemích se zvláštním zřetelem na region, a to od středověku do současnosti. Objasní genezi sběratelství v kruzích panovnického dvora, církevní hierarchie a vysoké aristokracie a popíše proces demokratizace sběratelství v průběhu 19. století, kdy tento fenomén zasáhl nejen nově nobilitovanou šlechtu či bohaté podnikatele, ale i intelektuální elity.

Rovněž bude poukázáno na roli, kterou soukromí sběratelé sehráli při vzniku a budování veřejných muzejních institucí. Připomenuta bude salónní kultura jako důležitý projev komunikace a forma setkávání kulturních elit. Stranou nezůstanou ani stavební aktivity, jež je nutno vnímat nejen jako naplnění utilitární funkce, ale především jako projev zájmu o architekturu a její podporu.

V jednotlivých přednáškách budou připomenuty sběratelské aktivity na panovnickém dvoře (zvláště Karla IV. či Rudolfa II.), role olomouckých biskupů a arcibiskupů jakožto výrazných podporovatelů umění napříč staletími, některých církevních řádů (Řád německých rytířů) a především moravské a slezské aristokracie (Liechtensteinové, Chorinští, Stolbergové, Lichnovští, Rothschildové, Larischové, Wilczekové ad.) či společenských elit (ředitelé vítkovických železáren, Marie Stona).

Zveřejněno / aktualizováno: 03. 07. 2018