O psychologickém testování - rozhovor s prof. PhDr. Tomášem Urbánkem, Ph.D.
Ve středu 23. dubna 2014 v 15,00 hod. proběhla další z cyklu akcí nazvaných Inspirativní osobnosti současné psychologie, kterou uspořádala katedra psychologie FF OU. Jejím protagonistou byl Prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D., který se proslovil na téma Aktuální otázky psychologického testování v ČR. Na závěr svého vystoupení se stal kmotrem jedné z čerstvých monografií z produkce autorů katedry psychologie (Mlčák, Z., Záškodná, H. Prosociální charakteristiky osobnosti dobrovolníků. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2013).
Zúčastnění posluchači si tak mohli vyslechnout přednášku významného českého psychologa, který pracuje jako vedoucí metodologického oddělení brněnské pobočky Psychologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně. K jeho širokým výzkumným zájmům patří psychometrika, psychosémantika, kvalitativní metodologie, statistická analýza dat, faktorová analýza či sémiotika. Prof. Urbánek byl řešitelem mnoha významných výzkumných projektů a působí jako dlouholetý člen řady domácích i zahraničních profesních organizací a společností (např. European Association of Personality Psychology, European Association for Methodology, Standing Committee for Tests and Testing of EFPA aj.).
V roce 2005 obdržel Prémii Otto Wichterleho, která se uděluje vybraným, mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR, kteří přispívají vynikajícími výsledky k rozvoji vědeckého poznání. Je autorem několika knih a monografií, v roce 2011 byl jedním z autorů monografie o problematice psychometriky, která patří mezi psychologickou odbornou veřejností k všeobecně uznávaným základním publikacím, vztahujícím se k této tématice. Po skončení přednášky jsem prof. Urbánka požádal o odpověď na několik otázek.
1) Jaké nejdůležitější vlastnosti by podle Tebe měl mít seriozní psychologický test?
To je jednoduché. Validitu, reliabilitu a normy. To, co je součástí dobré standardizace. Je to popsáno ve světové (a částečně i české) odborné literatuře.
2) Jak moc je důležité, že určitý test byl recenzován renomovaným autorem?
Pro mě osobně asi vůbec. Ale pro aplikovanou psychologii by recenze kompetentním autorem mohla být jedna z forem, jak dát odborné veřejnosti na vědomí, který test je kvalitní a který ne. To, že je to zřejmě užitečný způsob, jak si hlídat metody, naznačují i trendy ve světě. V řadě zemí se metody recenzují.
3) Patříme k zemím, které má vydávání a recenzování psychologických testů skutečně dobře ošetřené?
Bohužel vůbec. Ale nějaké, někdy i podobně vážné problémy, jako u nás, jsou v řadě zemí Evropy.
4) Jaký je Tvůj názor na zveřejňování přeložených zahraničních dotazníků v rámci bakalářských nebo magisterských prací?
Na Masarykově universitě uveřejňujeme závěrečné práce na internetu. Citlivá data a také metody je podle mého názoru lepší nezveřejňovat, ale uvést je pouze v tištěné práci. V elektronické podobě je nezveřejňovat. Musíme si ale uvědomit, že o složení a fungování řady testů a dotazníků se může kdokoli dozvědět z volně dostupných knih a odborných článků. Názor, že metody lze spolehlivě utajit, je mylný.
5) Máš nějaký návod na to, jak zabránit tomu, aby na internetu nebyla k dispozici řada psychologických metod?
Nemám žádný návod. Pokud nejsou porušena autorská práva, nelze tomu nijak zabránit.
6) Existují v České republice výsledky nějakých právních sporů, které se týkají nevhodného použití psychologických testů?
Dosud ne. Aspoň o nich nevím. Brzy se dozvíme, jak dopadne žaloba tvůrců jistého barvového testu proti Unii psychologických asociací ČR. Použití diagnostických metod v soudně znaleckých posudcích ale představuje pole, kde se toho asi hodně děje a kde se otázky kvality těchto metod mohou brzy začít řešit.
Děkuji za rozhovor.
Zveřejněno / aktualizováno: 21. 02. 2017
