Vnímání ve filosofii mezi Anselmem a Kantem - konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy

Je při vnímání naše mysl aktivní? Je náš přístup ke světu přímý, nebo zprostředkovaný reprezentacemi? Jak chápat kognitivní procesy jako paměť či imaginace, které se zdají být mezi vnímáním a chápáním? Jak se v dějinách filosofie měnil přístup k tomu, jak vnímáme vnější svět? Těmito a podobnými otázkami se zabývali účastníci konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy, kterou ve dnech 6. a 7. října 2016 organizovaly Katedra filozofie a Centrem pro studium středověké společnosti a kultury - VIVARIUM pod záštitou projektu Kolektivní identita v sociálních sítích středověké Evropy.

Konference byla věnována problematice smyslového vnímání a příbuzným tématům, nakolik byly předmětem filosofické reflexe u různých myslitelů mezi středověkem a raným novověkem. Příspěvky se tedy týkaly dlouhého období od 11. do 18. století. Zatímco první den, během kterého jsme měli možnost přivítat hosty z Finska, Španělska, Řecka či Turecka, byl věnován anglickým příspěvkům, druhý den konference zazněly příspěvky v češtině a slovenštině.

Plenární přednášku proslovil přední evropský odborník na problematiku vnímání ve středověké filosofii José Filipe Pereira da Silva (Helsinky), autor monografie Robert Kilwardby on the Human Soul (Brill, 2012) a editor sborníku Active Perception in the History of Philosophy (Springer, 2014), který v nedávné době mj. obdržel prestižní grant ERC na projekt s tématem „Rationality in Perception: Transformations of Mind and Cognition, 1250-1550“. Ve své přednášce s gilsonovským názvem „‚Augustinianism-Averroisant‘ and the Activity in Perception“ Silva originálně pojednal o tématu aktivity smyslů vnímání a přesvědčivě doložil, že averroistické zpracování této problematiky bylo ovlivněno starší augustinovskou tradicí.

Během prvního dne konference dále zazněly příspěvky věnované některým středověkým myslitelům z františkánského řádu - byl probrán Duns Scotus a jeho teorie smyslů, zvl. pak hmatu (David Gonzalez Ginocchio, Logroño) či jeho teorii singulárního poznání (Lukáš Novák, Praha / České Budějovice); rovněž aktivita smyslů při vnímání podle Petra Oliviho a Petra Auriola (Lukáš Lička, Ostrava). Renesanční filosofie byla zastoupena příspěvkem o vlivu byzantského učence Gemista Plethóna na renesanční italskou filosofii (Apostolos Stavelas, Athény). Zajímavé paralely mezi středověkým a novověkým přístupem zdůraznil Burak Şaman (Istanbul) v příspěvku o jistotě poznání u Avicenny a Descarta. O myslitelích druhé scholastiky pojednal Daniel Heider (České Budějovice), který představil různé výkladové varianty teorie tzv. vnitřních smyslů u některých jezuitů přelomu 16. a 17. století; Tomáš Nejeschleba (Olomouc) pak první den konference uzavřel příspěvkem o teorii vnímání a světla kapucína Valeriána Magniho, spjatého s českými zeměmi.

Druhý dne konference zahájil Marek Otisk (Ostrava) příspěvkem o filosofii vnímání u Anselma z Canterbury. Renesanční témata pak byla zastoupena Cavalcantiho konceptem lásky, nakolik byl recipován florentskými platoniky (Jan Herůfek, Ostrava) či teorií extramise (tedy představou, že při vnímání vycházejí z oka zvláštní zrakové paprsky), nakolik ji do svého pojetí člověka a světa zpracoval luteránský myslitel Valentin Weigel (Martin Žemla, Olomouc). Proměnu obrazu světa, k níž došlo mezi středověkem a novověkem výborně prezentoval Daniel Špelda (Brno) a otevřel tak prostor k výkladu teorie vnímání u Johna Locka (František Medo, Nitra), Josepha Priestleyho (Eva Peterková, Ostrava) a konečně Immanuela Kanta (Jakub Sirovátka, České Budějovice).

Konference nejen otevřela pole pro zkoumání jedné filosofické problematiky napříč delším časovým obdobím, aniž by bylo nutné parcelovat jej pomocí tradičních historiografických kategorií, ale zároveň umožnila setkání tuzemských a zahraničních odborníků na danou problematiku, které vedlo k navázání cenných kontaktů.

Lukáš Lička
Fotografie: Eva Peterková, David Černín

Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy
Konference Issues of Perception between Medieval and Early Modern Philosophy

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022