Významní polští (etno)lingvisté na slavistice
Dne 28. ledna 2014 měla katedra slavistiky FF OU jedinečnou příležitost hostit dva přední polské jazykovědce, slavisty, folkloristy a etnolingvisty. Na pozvání ostravských slavistů zavítal do Ostravy prof. dr hab. Jerzy Bartmiński a prof. dr hab. Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska, reprezentující nejvýznamnější badatelské centrum jazykového obrazu světa v Polsku, tedy Univerzitu Marie Curie Skłodowské v Lublinu. Oba lingvisté vystoupili v rámci komponovaného bloku přednášek věnovaných problematice kognitivní lingvistiky, jazykového obrazu světa a stereotypů v jazyce.
Profesor Jerzy Bartmiński se ve své přednášce Językowy obraz świata i sposoby jego badania. O programie etnolingwistyki kognitywnej zaměřil především na klíčové pojmy teorie jazykového obrazu světa a metodolgii výzkumů, jaké nabízí kognitivní (etno)lingvistika, a to jak v polském, tak v evropském (světovém) kontextu. Prof. Bartmiński zdůraznil zejména hledisko subjektivní narace a specifika verbalizované interpretace skutečnosti. Vyjma typických ukázek práce v bádání jazykového obrazu světa, např. na materiálu frazeologizmů a přísloví, poukázal prof. Bartmiński také na možnosti zkoumání neologizmů ve sféře pojmenování užitkových předmětů, institucí, jevů nebo dokonce pojmů spojených s měnící se společností.
Úvodní teze v další části přednáškového bloku dále rozvinula profesorka Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska ve svém vystoupení Rekonstrukcja obrazu świata w »Słowniku stereotypów i symboli ludowych«. V něm prof. Niebrzegowska-Bartmińska posluchače seznámila především s praktickým využitím výzkumů jazykového obrazu světa na materiálu lidové slovesnosti. Představila koncepci a metodologii Slovníku stereotypů a lidových symbolů, jehož cílem je, slovy autorky, „pokus o rekonstrukci tradičního obrazu světa a člověka“. Základními zdroji Slovníku..., který začal vycházet v roce 1996 a celkem bude čítat 7 svazků, je materiál polských lidových textů 19. a 20. století, k němuž vědci přistupují s ohledem na jazykový systém (tzn. etymologii, sémantické a slovotvorné deriváty, frazeologizmy), užití v konkrétních textech a etnografické aspekty.
Zájem a široké možnosti teoretického a praktického využití etnolingvistických metod ve vědecké práci dokládá fakt, že přednášek se kromě pracovníků, studentů a doktorandů katedry slavistiky zúčastnili také zástupci katedry českého jazyka a historie. Vše nasvědčuje tomu, že spolupráce ostravských slavistů s oběma profesory a lublinským etnolingvistickým centrem bude pokračovat i v budoucnu.
Zveřejněno / aktualizováno: 12. 03. 2017