Mezinárodní vědecká konference - Parémie národů slovanských VI

Ve dnech 9.-10. října 2012 uspořádala Katedra slavistiky FF OU v Ostravě letos již po šesté v pravidelném dvouletém cyklu mezinárodní vědeckou konferenci Parémie národů slovanských.

Konferenci zahájila vedoucí katedry doc. PaedDr. Blažena Rudincová, CSc. uvítacím projevem. Po té vystoupila doc. PhDr. Eva Mrhačová, CSc., která před 10 lety, u příležitosti 150. výročí úmrtí významného slavisty Františka Ladislava Čelakovského a vydání jeho Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, založila tradici vědeckých setkávání slovanských frazeologů na katedře slavistiky FF OU v Ostravě, a krátce připomněla průběh všech uplynulých ročníků.

Účastníky konference přišli také pozdravit představitelé konzulátů Ruské federace a Polské republiky, Ing. Aleš Zedník, Ph.D., honorární konzul RF v Ostravě, a Anna Olszewska, generální konzulka PR v Ostravě, kteří zdůraznili význam tematického zaměření konference pro studium etnické sounáležitosti slovanských národů a vyjádřili plnou podporu dalším ročníkům konference.

O tom, že studium parémií v rámci frazeologie je stále aktuální, svědčí poměrně hojná účast zahraničních badatelů na letošním ročníku konference, řada přínosných referátů i podnětné diskuse, které se během jednání rozvinuly. Konference se letos zúčastnilo 28 referentů (z 32 přihlášených) ze slavistických pracovišť v Polsku, Ukrajiny, Ruské federace, Běloruska, Slovenska a České republiky. Jednacími jazyky konference byly jako tradičně všechny slovanské jazyky.

Program obou dnů konference byl sestaven tak, aby byla respektována tematická příbuznost příspěvků. S ohledem na studovanou problematiku bylo možné příspěvky rozdělit do pěti tematických okruhů:

1. Obecně teoretické otázky terminologie a klasifikace frazeologických jednotek (Насиба Гусейнали Aббасова), osobnosti polské paremiologie (Jadwiga Miękina-Pindur);
2. Jazyková konceptualizace skutečností spojených s existencí člověka ve frazeologizmech např. frazeologizmy s komponenty: práce (Татьяна Балуш, Aнжела Чуханова) a lenivost (Renata Dźwigoł), bohatství, peníze (Emilia Wojtczak) a bída, (Eлена Невзорова-Кмеч) a dluhy (Ljuba Mrověcová), potíže (Barbara Mitrenga), dopady činů (Юлія Голоцукова), smutek (Iwona Steczko), pohostinnost (Urszula Kolberová), hodování (Renata Bizior), rodinné zvyky (Justyna Małek), mystika (Pаїса Козак, Ewa Straś), příroda (Marta Pančíková), autoobraz Polska a Poláka (Krystyna Jarząbek);
3. Existence a funkce frazeologizmů v textech různých stylů a v různých komunikátech např. v textech biblických (Stanisław Koziara), publicistických (Інна Лакомська), politických (Dorota Suska), internetových (Ядвига Тарса), v hovorovém jazyce (Cергей Лихачев, Татьяна Лихачева), v profesním jazyce (Ewa Młynarczyk), v umělecké literatuře (Лариса Наконечна, Татьяна Сергеевна Кочетова);
4. Strukturálně-sémantická analýza a transformace frazeologizmů (Dariusz Tkaczewski, Krystyna Ratajczyk), existence vlastních jmén v příslovích (Alicja Nowakowska, Beata Afeltowicz);
5. Funkce frazeologizmů v edukačním procesu (Edyta Skoczylas-Krotla, Мария Фляк).

Účastníci konference obdrželi při registraci recenzovaný sborník (recenzenti: prof. dr hab. Mieczyslaw Balowski a dr hab. Andrzej Charciarek) se shodným názvem Parémie národů slovanských VI, který obsahuje 32 příspěvků lingvistů z Polska, Ázerbájdžánu, Běloruska, Ukrajiny, Ruska, Slovenska a České republiky v pěti slovanských jazycích: v polštině, ruštině, ukrajinštině, slovenštině a češtině. Zájemci o tuto tématiku v něm mohou najít mnoho nových poznatků a podnětů pro svou badatelskou práci.

Závěrem lze konstatovat, že konference splnila svůj účel. Účastníci konference získali prostřednictvím prezentovaných příspěvků nové informace o pragmatických, sémantických a kognitivních bádáních, která jsou v současné paremiologii slovanských národů aktuální.

Mimo odbornou část bylo zajisté přínosem večerní společenské setkání s kolegy z oboru, které proběhlo ve velmi přátelské atmosféře.

Zveřejněno / aktualizováno: 12. 03. 2017