Kolik emocí se skrývá na facebooku, kdo se bál hurikánu „Sandy“ a jak to bylo s „Tajnou knihou“ Ireny Obermannové aneb Výzkum emocí na KGE FF OU přináší další plody

Facebook, hurikán „Sandy“ a „Tajná kniha“ Ireny Obermannové. Tři zdánlivě spolu nesouvisející věci či fenomény. Hurikán „Sandy“ napáchal ve své době ohromné škody v USA. Irena Obermannová popsala ve svém románu milenecký vztah s Václavem Havlem a vyvolala vlnu pobouření a znechucení v české veřejnosti. Na facebook mnozí chodíme, mnozí jej odmítáme, mnozí jsme na něm závislí a nemalé procento lidí se svým přátelům ohlásí via facebook dříve, než si ráno vyčistí zuby. Tedy – jaká je souvislost?!

Přesto však tyto tři věci či fenomény něco společného mají. Všechny tři vyvolávají v různé míře emoce. Pozitivní, negativní, nebo obojího druhu. A u emocí ještě chvíli zůstaneme.

Emoce jsou tak staré jako lidstvo samo. Radost, smutek, strach, zlost…Můžeme ještě pokračovat. Každý z nás emoce vyjadřuje (směje se, pláče, skřípe zlostí zuby atd.), každý z nás někdy svým chováním chce vyvolat emoce u jiných osob, případně referuje například v rozhovoru o tom, že někdo jiný se v té či oné situaci choval emotivně. A podobně jako lidé, se chovají i texty. Ačkoli se ale v řadě textů emoce objevují, nepatřil výzkum jazykových prostředků manifestujících emoce k frekventovaným tématům v lingvistice. V posledních letech ale přece jen došlo ke změně.

Již od roku 2009 se Katedra germanistiky FF OU věnuje výzkumu emocí v česko-německé konfrontaci. Na tomto aktuálním a v kontextu především české germanistické lingvistiky doposud nepříliš probádaném tématu pracuje tým kolegů kolem profesorky Lenky Vaňkové, tým skládající se z pracovníků Katedry germanistiky FF OU ve spolupráci s kolegyněmi z Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Výzkum se realizuje v rámci projektu Výrazové prostředky emocionality v německo-české jazykové konfrontaci (GA ČR 405/09/0718: 2009-2013).

Jak již naznačuje název projektu, je cílem bádání „emočního týmu“ poukázat na to, jakými jazykovými prostředky (na morfologické, syntaktické, lexikální, stylistické a textové rovině) jsou vyjadřovány v češtině a němčině emoce, a to v nejrůznějších textových druzích. Během několika let, kdy emoční bádání probíhalo, byly analyzovány beletristické texty, dramata, lidové písně, filmové recenze, internetové debaty na nejrůznější témata (sportem počínaje a politikou konče) ale také i literatura pro děti a mládež, odborné texty, populárněvědné časopisy, a nebo i texty náboženské. Během výzkumu se vycházelo ze tří možností, jak se mohou emoce v textu manifestovat. Mezi tyto možnosti patří: vyjádření emocí, popis emocí, případně vyvolání emocí. Dané možnosti se v textech mohou objevit izolovaně, například autor literárního textu popisuje určitou emoci (radost, smutek, strach…) postavy, případně autor reklamního textu chce vyvolat pozitivní emoce ve vztahu k produktu; mohou se ale objevit také paralelně, kdy například ve filmové recenzi poznáme postoj autora k danému filmu, ale můžeme objevit i snahu recenzenta o vyvolání pozitivních nebo negativních emocí u čtenářstva. Při bádání se vycházelo z aktuálních poznatků korpusové lingvistiky. Emoční témata zaujala nejen kmenové pracovníky katedry, ale stala se předmětem četných disertačních, diplomových a bakalářských prací.

Výzkum emocionality se nicméně neomezoval výhradně na publikační činnost kolegů. V rámci projektu byly uspořádány dvě konference (v letech 2010 a 2013). A právě v těchto dnech byla dne 26.4. za účasti zahraničních hostů (prof. Norberta Richarda Wolfa z Würzburgu, hostujícího profesora naší katedry a prof. Wilhelma Schellenberga z Univerzity Erfurt) slavnostně pokřtěna kolektivní monografie emočního týmu katedry, jež vychází pod názvem „Emotionalität in deutschen und tschechischen Medientexten“ (Emocionalita v německých a českých mediálních textech). Do monografie byly pojaty příspěvky, které byly v ústní podobě předneseny na nedávné konferenci v únoru tohoto roku a které představují souhrn dlouhodobější výzkumné činnosti autorského kolektivu.

Tematická paleta přispívajících autorů pak byla velmi pestrá. Úvodní příspěvek Hany Bergerové se věnuje emocionalitě v časopisech pro mládež, Eva Cieślarová zkoumá emoce v dopisech čtenářů v časopisech „Der Spiegel“ a „Týden“, Eva Hrdinová představuje emoce v recenzích na kontroverzní román Ireny Obermannové „Tajná kniha“, konkrétně v recenzích, které sama Obermannová zařadila do pokračování „Tajné knihy“, jež vyšlo v roce 2012 pod názvem „Panoptikum české“. Martin Mostýn věnuje svou pozornost emocionalizaci ve sportovním zpravodajství. Strategie, jakými autoři „emocionalizují“ články v českých a německých populárněvědných zdravotnických časopisech charakterizuje Lenka Vaňková. Závěr publikace je pak zcela ve znamení tzv. „nových médií“. Jiřina Malá popisuje emoce v českém a německém zpravodajství o katastrofách (konkrétně se dozvíme z jejího příspěvku o tom, jak české a německé zpravodajské texty vnímaly hurikán „Sandy“ z roku 2012), Milan Pišl se zaměřuje na emoce v českých a německých textech objevujících se, kde jinde, než samozřejmě - na facebooku.

Doufáme, že nová publikace z oblasti emoční lingvistiky poslouží odborné veřejnosti jako další východisko pro výzkum a všechny zájemce o německý jazyk a kulturu poinformuje o jazykové podobě aktuálních německy psaných textů. Publikaci však celý náš emoční tým nechápe výhradně jako vědecký příspěvek. Je také pozdním dárkem k životnímu jubileu našemu kolegovi, profesoru Norbertu Richardu Wolfovi, který stál u zrodu projektu samotného a po léta pomáhá naší katedře pomocí, radou, ale také svým životním optimismem!

Zveřejněno / aktualizováno: 01. 12. 2016