Všechno má svou historii, aneb proč je dobré znát dějiny

Dějiny tvoříme neustále my všichni od nepaměti. Jsou o tom, co se událo, ale i naše přítomnost se stává během vteřiny minulostí a tedy dějinami. Dějiny tvoří historii, slouží k poučení z minulosti do budoucnosti. Historie umožňuje zkoumat současnost na základě minulosti, bez znalosti minulosti nelze pochopit přítomnost.

Dynamikou svého vývoje stojí dnešní moderní společnost v protikladu k  společnosti tradiční. Počátky jejího formování lze vnímat v souvislosti s transformací, která proběhla v tradiční stavovské společnosti v průběhu 18. a na počátku 19. století. Pro tuto historickou epochu je charakteristický proces modernizace, kdy dochází například k rozvoji průmyslu a technologií, k přesunu obyvatelstva z vesnic do měst, transformuje se společenský a kulturní život, demokratizuje se politicky systém atd. Studium modernizace je však komplikováno faktem, že vzhledem k návaznosti na řadu současně probíhajících procesů je obtížné přesně ji časově vymezit. Ačkoliv jako počátek tohoto procesu bývá v odborné literatuře v této souvislosti uváděno 18. století, o jeho konci, respektive jeho přelomu do fáze postmoderny, nepanuje jednoznačná shoda. To, kde končí jedna éra a začíná nová historická etapa, se dá určit až zpětně, což je také mj. úkolem historické vědy.

Aleš Zářický získal titul profesora již ve 37 letech.
Copyright: Radovan Šťastný
Sodafabrik Hrušov 1910
Copyright: soukromý archiv Aleše Zářického
Sodafabrik Hrušov 1914
Copyright: soukromý archiv Aleše Zářického

Nové pohledy na výzkum historie se snaží přinést i katedra historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě a Centrum pro hospodářské a sociální dějiny. Hlavním výzkumným zaměřením je analýza historického procesu modernizace včetně jeho dopadu na náš region. V českém vědeckém prostředí jde o problematiku historickým výzkumem téměř nedotčenou. Česká, respektive československá historiografie disponuje značným počtem studií, zabývajících se vývojem jednotlivých segmentů globálního procesu modernizace. Systematický popis této problematiky na příkladu historického regionu však doposud chybí. Výzkum fakulty směřuje k ověření teze, že soubor změn, vytvářejících historický proces modernizace, je souběžným výsledkem působení změn vnitřních i vnějších, že každá sociální struktura je určena vnitřní diferenciací i vnější situací, a že změny v různých sektorech se vzájemně a zpětně ovlivňují. Dále prověří hypotézu, že modernizace nebyla přes svou globální povahu transparentním procesem, ale prosazovala se regionálně. Z toho vyplývala jeho regionální specifika, závislá zejména na připravenosti regionu přijímat impulzy zvenčí. Historie jednotlivých regionů, jejich diference a reakce na historické situace nám mohou poodhalit, jaké rozdíly můžeme v regionech očekávat jako reakci na události budoucí.

V centru pozornosti výzkumu stojí především ekonomické a sociální projevy historického procesu modernizace na území Rakouského Slezska a Severní Moravy a jeho srovnání s obecnými vývojovými trendy. Takto definovaný výzkum také vytváří další možnosti analýzy a prostor pro případné srovnání s jinými modernizujícími se regiony.

„Smyslem výzkumu je prověřit nosnost a smysluplnost těchto teoretických tezí a současně zaplnit deficit v české historiografii, v níž stále chybí snaha uchopit tuto problematiku celistvě v rámci vybraného historického regionu,“ dodává k významu výzkumu vedoucí výzkumného týmu prof. Aleš Zářický.

Centrum pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity je největším pracovištěm tohoto druhu v České republice, spolupracuje nejen s katedrou historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, ale i s dalšími vědeckými institucemi v České republice. Provádí excelentní výzkum s mezinárodně srovnatelnou kvalitou a integruje odborná zaměření jednotlivých badatelů do výzkumu aktuálních a v české historiografii dosud málo probádaných problémů, které však mají klíčový význam pro pochopení komplikovaných vztahů soudobé společnosti.

Tento PR článek je zpracován s využitím propagačních a vědeckých materiálů poskytnutých vědeckým ředitelem Centra pro hospodářské a sociální dějiny prof. Alešem Zářickým.


Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022