OU > O univerzitě > Struktura univerzity > Fakulty a ústavy > Filozofická fakulta > Součásti fakulty > Centra > Centrum regionálních studií > Věda a výzkum > Publikační činnost

Z publikací Centra regionálních studií

Tomášek, Martin: Krajiny tvořené slovy. K topologii české literatury devatenáctého století. Praha - Ostrava: Dokořán - OU, 2016.

Ve zkoumání vztahu člověka k prostoru se kniha zaměřuje především na krajinu, v naprosté většině na krajinu devatenáctého století, kdy se krajinopisné umění rodí a kdy na poli romantismu, realismu a raného modernismu dosahuje svého největšího rozmachu. Teoretický úvod nabízí zamyšlení nad smyslovou percepcí světa, podstatou literárního zobrazení prostoru a nad fenoménem literární krajiny. Na něj navazuje část literárněhistorická, jež přibližuje vývoj krajinopisu od počátků národního obrození a z této perspektivy sleduje záměry konkrétních tvůrců i dobové tendence. Autorskou snahou je nejen nastolení aspektu krajiny jako podstatného hlediska při literárněvědném výkladu, ale i pokus o reinterpretaci některých kanonických děl a připomenutí textů obecně méně známých či zcela neznámých, jež přesto patří do „krajiny české literatury“, mj. díky pozoruhodné práci s literárním prostorem.


Urbanová, Svatava: Współrzędne czasu i miejsc. Bohemica Posnaniensia 15. Poznań 2016.

Monografie Souřadnice času a míst se vyrovnává s problematikou „nového regionalismu“, jenž reaguje na pohyby v současné společnosti. Vychází z výrazných změn ve vztahu k tradici a kulturním hodnotám, zohledňuje podněty z oblasti paměťových studií (historických a kulturních), odkazuje na rovinu narativních myšlenkových prekonceptů (slovesný folklor, hornická pohádka a pověst), na mytizaci a demytizaci (P. Motýl), těží ze zvýšeného zájmu o reprezentaci prostoru, krajiny a místa v současné vědě. Po teoretické části soustřeďuje svou pozornost na texty vztahující se k literatuře spojené s českým Slezskem a severní Moravou. Do centru pozornosti se dostávají interpretace básnických a prozaických děl spojených s individuální, národní a kolektivní pamětí, pozornost se soustřeďuje na tematicko-obsahové vymezení a děje, které se mohly odehrávat nezávisle na sobě na analogických místech a ve shodném čase (např. od Sv. Pekárka, E. Tvrdé, P. Čichoně, O. Filipa). Nechybí reflexe konkrétních míst s mytizačním gestem (B. Trojak), se zpřítomnělou pamětí a vzpomínkou (P. Hruška, J. Balabán), zohledňují se refigurace směrem k ironii a parodii (M. Stoniš). Ve škále literárních žánrů nechybí ani krimi-thriller (N. Rywiková) nebo grafický román - komiks Alois Nebel.

» Recenze


Malura Jan - Tomášek Martin (eds): Příroda vs. industriál. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Ostrava: FF OU, 2016.

Kolektivní monografie vzešlá ze stejnojmenného sympozia, které se odehrálo 10.-11. září 2015, je po Městu a Krajině již třetí z cyklu mezioborových sympozijních publikací reflektujících vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Tentokrát se kniha věnuje aspektům uměleckého vnímání industriální krajiny či periferie a snaží se jít zároveň ke kořenům a stopovat počátky zájmu o tyto fenomény. Předmětem zájmu jsou Ostrava a Ostravsko (např. v české a německé regionální literatuře či ve fotografiích Viktora Koláře), severní Čechy (reflexe prózy Josefa Jedličky, ale též oficiální komunistické propagandy při bourání Mostu), své místo tu mají Kladno Bohumila Hrabala, souvislosti urbanismu a životního prostředí i toponyma Bohumína a Karviné. Hovoří o proměnách postojů k průmyslové krajině, od prvotního oceňování po moderní negování. Kapitoly se věnují strojům a továrnám v konfrontaci s přírodním a lidským světem, zobrazením průmyslových zón i ustupujících krajin, stejně jako vizím kvetoucích či skomírajících měst.

» Recenze


Śladami Polaków na czeskim/austriackim Śląsku - Stopami Poláků v českém/rakouském Slezsku. Częstochowa: Fundacja "Silva Rerum Polonarum", 2016

Publikace, navazující na stejnojmennou konferenci, která se  uskutečnila v Petrovicích u karviné na podzim 2015, je složena ze čtyř hlavních částí - Historického nástinu, který knihu uvádí přehledem česko-polských vztahů na vymezeném území od středověku do 20. století, a tří dalších kapitol pojmenovaných podle typu česko-polského střetávání jako Polské vlivy, Poláci v českém/rakouském Slezsku a na severní Moravě a Česko-polský prostor. Česky a polsky psané studie zahrnují široké spektrum vědních oborů (historie, literární věda, muzikologie, jazykověda, dějiny umění a architektury, divadlo, etnografie) a jsou doplněny obsáhlými anglickými abstrakty. Knihu vydala nadace „Silva rerum Polonarum“ ve spolupráci s Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky a Filozofickou fakultou Ostravské univerzity.


Jakub Ivánek: Ostravské sochy. Databáze uměleckých děl v architektuře a veřejném prostoru města Ostravy. Ostrava: Fiducia – Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu – Jakub Ivánek, 2015.

Databáze Ostravské sochy se snaží představit pokud možno úplný pohled na uměleckou výzdobu města Ostravy v současnosti i historii. Zájemce v ní tedy najde hesla děl existujících i zaniklých. Přítomny jsou realizace v exteriéru i interiéru významných budov města. Ostravské sochy zahrnují nejen práce sochařské (plastiky, reliéfy), ale též mozaiky, sgrafita, vitráže, nástěnné malby ad. Volně dostupná databáze se snaží popularizovat umění a upozornit na jeho důležitost v rámci městského inventáře, prostoru, v němž žijeme a který tato díla kultivují, ale také chce poskytnout základní informace o zařazených dílech, jež bude možno dále zužitkovat v odborném výzkumu. Již samo zachycení jednotlivých objektů může mít zásadní význam pro budoucí paměť města i jeho současné vnímání, které by ideálně mělo vést ke kultivaci veřejného prostoru. Projekt vzešel z dlouhodobější dokumentace uměleckých děl v terénu, archivech i literatuře, kterou prováděl pracovník Centra regionálních studií FF OU Jakub Ivánek, autor všech hesel. Databáze je provozována kulturním klubem Fiducia.

rozhlasový pořad
televizní reportáž
rozhovor


Czajkowski, Krzysztof - Malura, Jan - Spyra, Janusz (red.): Historik a literát na provincii / Historyk i pisarz na prowincji. Ostrava: OU, 2015.

Publikace je výstupem dvou konferencí zaměřených na osobnost historika a literáta na provincii. První část tvoří texty, které se dotýkají různých problémů utváření profese odborného historika v provincii v průběhu 18. a 19. století. Druhou část publikace tvoří literárněhistorické příspěvky o regionálně působících literátech (z českých autorů se referuje např. o Třanovském, Bezruči, Lysohorském, Filipovi, Šavrdovi). Vsazují tuto problematiku do široké perspektivy a reflektují ji na ploše různých historických období z různých hledisek, např. z pohledu kulturní identity regionů a paměti míst. Publikace přináší nové poznatky k danému tématu, analyzuje změny postojů zkoumané skupiny směrem k centru a otevírá k němu mezinárodní a interdisciplinární diskuzi.


Urbanová, Svatava - Holaňová, Šárka - Tkačíková, Denisa: Bibliografie literatury pro děti a mládež českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. vydání (rozšířené a upravené). Ostrava: FF OU 2015.

Přehled knižní kultury v oblasti literatury pro děti a mládež v regionu českého Slezska a severovýchodní Moravy (první vydání z roku 2000 neslo název Literatura pro děti a mládež Slezska a severní Moravy) je obohacen o tvorbu a recepci posledních patnácti let a je značně rozšířen o další zdroje. Po vývojovém přehledu, který je periodizován a žánrově rozlišen, se uvádějí v abecedním řazení autor a nakladatelství, zveřejňují se bibliografické údaje a odkazy na kritické reflexe. Unikátnost příručky spočívá mj. ve vazbě na regionální folklorní slovesnost, která si prodlužuje životnost právě prostřednictvím literatury určené dětem.


Urbanová, Svatava - Dokoupil, Lumír - Ivánek, Jakub - Kadlec, Petr (eds): Valašsko - historie a kultura. Ostrava - Rožnov pod Radhoštěm: FF OU - Valašské muzeum v přírodě, 2014.

Kolektivní monografie je věnovaná Valašsku v nových perspektivách několika vědeckých disciplín. Kniha obsahuje 45 textů rozdělených do 6 oddílů podle oborů, jejichž perspektivou je region Valašska nahlížen - etnografie, historie, jazykověda, literární věda, architektura a valašská krajina (poslední oddíl vznikl tematickým vytčením jednoho z předních specifik sledovaného regionu a spojením optiky několika disciplín jako pomyslné završení knihy). Bohatý obrazový doprovod sestává nejen z věcných ilustrací jednotlivých textů, ale také z unikátních starých krajinářských fotografií diskutovaného regionu ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.


Ivánek, Jakub - Smolka, Zdeněk (red.): Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. vydání (upravené a rozšířené). Ostrava: FF OU, 2013.

Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy je aktualizované a výrazně rozšířené vydání původní regionální encyklopedie z roku 2005 (Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy). Přináší hesla kulturních a historických fenoménů z historie i současnosti regionu - hesla výkladová (celkový přehled vývoje regionu, souhrnná hesla tematických oblastí), hesla institucí, věcná hesla i hesla osobností. Encyklopedie zahrnuje oblast historie, literatury psané česky, německy a polsky, výtvarného umění, architektury, hudby, demografie, folkloristiky, divadelnictví, jazykovědy, rozhlasu, televize a žurnalistiky.


Malura, Jan - Tomášek, Martin (eds): Krajina. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Ostrava: FF OU, 2012.

Kolektivní monografie je mezioborová. Kniha je uvozena pohledy estetika Karla Stibrala, dále se objevují studie antropologa a kulturního geografa Přemysla Máchy, kunsthistorika Petra Tomáška a historika architektury Martina Strakoše; literárněvědné uvažování o fenoménu krajiny, jež v knize převažuje, našlo svá ohniska v oblasti starší české literatury, v rámci realismu jako uměleckého směru a zobrazovací metody nebo v šířeji pojatém regionálním záběru. Úvod obsahuje přehled dosavadního domácího humanitně zaměřeného bádání o krajině, v závěru jsou hledány souvislosti mezi představenými aspekty a jednotlivými autorskými přístupy. Vedle sebe se zde mj. ocitají autoři barokní, Zeyer, Klostermann a Rais s Josefem Knapem, Květou Legátovou či Garym Snyderem, nechybí obrazy industriálního Ostravska, které sousedí s horskou krajinou reprezentovanou Beskydy a Jeseníky.


Malura, Jan - Tomášek, Martin (eds): Město. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Ostrava: FF OU, 2011.

Kolektivní monografie sedmnácti českých, slovenských a polských autorů a autorek se zabývá městským prostorem v literatuře a výtvarném umění, přitom se rovněž přihlíží k sociálně-kulturním kontextům. Reflektuje teoretická východiska zkoumání prostoru, studuje rozmanité způsoby konstrukce prostoru v literárním textu i žánry a toposy městské literatury. Především se zabývá konkrétními historickými reprezentacemi města zejména v  raném novověku a v období 19. a 20. století. K dalším tématům knihy patří např.: vizuální kultura středověkého města, metafory města, specifičnost městského tématu ve slovenské literární kultuře, obrazy maloměsta i velkoměsta v moderní české próze, proměny Ostravy v díle Jana Balabána, urbánní prostor jako reprezentace revolučních společenských vizí.


Málková, Iva (ed.): Vícehlasí. Korespondence Viléma Závady. Olomouc - Ostrava: Votobia - OU, 2007.

Edice vzájemné korespondence Viléma Závady s Františkem Halasem, Jaroslavem Seifertem, Vladimírem Holanem a Františkem Hrubínem je výjimečná tím, že poprvé představuje dopisy z básníkovy pozůstalosti , které jsou k dispozici v Literárním archivu Památníku národního písemnictví . Zahrnují texty mnoha známých osobností, jakými jsou F. X. Šalda, F. Laichter, O. Štorch-Marien, B. Fučík, J. Fučíková, J. Kopta, J. Čep, J. Kotohryz, A. C. Nor, Z. Kalista, V. Renč, J. Knap, O. Mikulášek, J. Skácel, L. Kundera, J. Zábrana, I. Diviš, A. Brousek, P. Skarlant, V. Martínek, O. Martínková, A.M. Píša, M. Píšová, A. Sivek, Z. Sivková, O. Králík.


Málková, Iva: Osobnost a dílo Viléma Závady v bibliografických datech. Olomouc: Votobia, 2006.

Publikace představuje osobnost a tvorbu Viléma Závady tak, jak ji poznáváme z bibliografických dat. Sleduje autorovy básně, články, kritiky, stati, jak je otiskoval v novinách a časopisech. Bibliografie shromažďuje také výbory z jeho veršů, jím pořízené překlady, publikace, které uspořádal nebo doprovodil předmluvou či slovem. Zaznamenává také nejdůležitější texty o Vilému Závadovi. Bibliografická data ukazují, že bychom měli osobnost a tvorbu Viléma Závady vykládat podstatně dynamičtěji, a napovídá, že Závadova tvorba vznikala a byla ve skutečnosti vnímána v jiných kontextech, než jak to známe z učebnic.


Dokoupil, Lumír - Myška, Milan - Svoboda, Jiří a kolektiv: Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2. Ostrava: OU, 2005.

rozhovor


Malura, Jan - Kosek, Pavel (eds): Čistý plamen lásky. Výbor z písní pobělohorských exulantů ze Slezska. Brno - Ostrava: Host - OU, 2004.

Edice duchovních písní poprvé zpřístupňuje tvorbu tří výrazných osobností - Adama Plintovice, Kašpara Motěšického a Jana Liberdy, představitele exulantských autorů. Pocházeli z těšínského Slezska, které bylo ve své době centrem evangelického literárního života, později emigrovali na Slovensko nebo do německých zemí. Otištěné texty umožňují sledovat proměny české nekatolické poezie mezi léty 1660-1740, přitom některé jsou mezi evangelíky živé dodnes. Knižní vydání je opatřeno úvodní studií s mnohostranným rozborem tvorby všech tří autorů, nechybí komentáře a vysvětlivky a katalog písní, v němž jsou obsaženy prameny a předlohy textů.


Málková, Iva: Hledání Viléma Závady. Tvůrčí cesty zvláště po roce 1945. Olomouc: Votobia, 2003.

V analytických a interpretačních kapitolách monografie se konkretizuje tvůrčí cesta Viléma Závady zejména po roce 1945. Kniha je rozdělena do tří částí - „Hledání v metatextech“ se věnuje především ohlasům Závadovy tvorby; „Hledání autorské poetiky“ se soustřeďuje na pásmo a motivickou výstavbu, genezi a významové proměny světla jako motivu, tématu a symbolu v prvních šesti sbírkách autora; „Hledání výkladů“ se zaměřuje na Závadův existenční zápas a jeho podoby v literárním životě 40.-80. let 20. století.


Urbanová, Svatava - Málková, Iva: Souřadnice míst. Ostrava: OU, 2003.

Soubor dvanácti studií spojuje téma domova, kulturní a citové paměti. Základ tvoří teoretické studie, v nichž se sledují otázky regionu a regionalistiky. Na ně navazují interpretace konkrétních děl L. Hořké, J. Glazarové, M. Podešvové, J. Zogaty, K. Legátové, J. Balabána, I. Binara, M. Stoniše, J. Vraka, M. Kundery, tedy jednak autorů těsně spjatých se Slezskem a severovýchodní Moravou a jeho konkrétními místy, jednak se vychází z univerzálně platných teoretických úvah o vazbách autorů na domov a krajinu. Hledají se souvislosti mezi konkrétním místem a lidským osudem, mezi topikou a toposem, mezi místem a jím podmíněným významem. V určitém čase mají dosah identifikační, podílejí se na utváření identity individuální, generační, národní, regionální.


Smolka, Zdeněk: Básník mezi legendami, mýtem a realitou. Kapitoly z literatury o Petru Bezručovi. Šenov - Ostrava: Tilia - OU, 2002.

Monografie reflektuje dosavadní sekundární literaturu o Petru Bezručovi. Sleduje život autora a jeho díla v procesu recepce v různých historických obdobích s ohledem na centrální témata bezručovského bádání. Ukazuje literární i mimoliterární příčiny vzniku protichůdných konkretizací a interpretací Slezských písní.


Svoboda, Jiří: Cesty a zastavení. Kapitoly z české literatury dvacátého století. Ostrava: OU - Tilia, 2002.

Soubor studií, které jsou tematickým i metodologickým řešením spojeny tak, že představují volně pojatý celek věnovaný klíčovým osobnostem české literatury 20. století. Na počátku je studie o Masarykově České otázce, po ní následují studie o A. Sovovi, F. X. Šaldovi, K. Čapkovi, A. Novákovi, F. Halasovi, F. Hrubínovi, J. Kolářovi a dalších. Z regionální tematiky zaujmou především studie o J. Čepovi „Prozaik mezi domovem a cizinou“ a J. Zogatovi „Stranou světa, ale v centru dění“. Literárně historická interpretace je v knize uplatňována se zaměřením na analýzu tzv. klíčových děl ve vývoji spisovatelovy tvorby, přičemž jsou sledovány vazby tvůrčích osobností na jejich literární kontext.


Málková, Iva - Urbanová, Svatava a kolektiv: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945-2000). Olomouc - Ostrava: Votobia - OU, 2001.

Literární slovník zahrnuje 284 abecedně řazených hesel, jež se vztahují k autorům, nakladatelstvím a časopisům participujícím na literárním životě regionu více než čtyř poválečných desetiletí, zahrnuje autory polské národnostní menšiny, překladatele, publicisty, textaře, dramatiky i autory, kteří píší v nářečí. V bibliografické části se usiluje o úplnost, protože vstupní premisou se stává přesvědčení, že nejen název nakladatelství, rok a místo působení, ale také ohlasy na vydaná literární díla vypovídají o přijetí této specifické kulturní oblasti.


Malura, Jan - Kosek, Pavel (eds): Matěj Tanner: Hora Olivetská. Brno - Ostrava: Host - OU, 2001.

Edice představuje knihu jezuity Matěje Tannera (1630-1692) o moravském poutním místě na  známé hoře Kotouč u Štramberku, kde se v období baroka konala hojně navštěvovaná procesí. Hora Olivetská líčí v první části historii vzniku štramberské pouti, zasvěcené utrpení Ježíše Krista, ale zaznamenává i řadu místních pověstí. Další části knihy pak přinášejí různorodé texty určené pro poutníky, kteří se vydávali po trase křížové cesty na vrchol hory. Otiskované modlitby, písně a rozjímání jsou ve většině případů pozoruhodnými literárními díly s typickými prostředky barokní poetiky. Edice je uvozena literárněhistorickým pojednáním, které posuzuje Tannerovu knihu v kontextu české kultury a literatury spojené s barokními poutěmi.


Urbanová, Svatava: Region bez hranic. Sociologická sonda do vnímání literatury Ostravska. Olomouc: Votobia, 2001.

Publikace podává zevrubnou informaci o empirickém výzkumu s názvem "Chápání regionu a regionální tematiky ve Slezsku a na severní Moravě“, který se realizoval na jaře 1998. Zaměřuje se na recepční akt, vypovídá nejen o sociální realitě a proměnách v teoretických a vědeckých literárněvědných přístupech, ale také o posunu v reflexích pojmů regionální a celonárodní literatura, region a centrum, tradice a tradicionalita. Srovnávají se zde výsledky s tematicky podobně zaměřeným výzkumem z první poloviny 80. let, konstatují se změny ve východiscích a metodologii (včetně zvolené dotazníkové metody) a upozorňuje se na posílený význam masmédií, informativní a zábavné funkce, na decentralizační projevy a odlišné vnímání tradice a tradicionality.


Kolektiv: Kapitoly z literárních dějin Slezska a severní Moravy. Ostrava: OU, 2000.

Kolektivní monografie je souborem literárněhistorických studií chronologicky řazených, které jsou věnovány regionální literatuře české oblastí Slezska a severní Moravy. Literatura je pojednávána ve vztahu k historii, jazyku, lidové slovesnosti či národnostním a náboženským tradicím. Přítomny jsou studie o období středověku, renesance, 19. a 20. století, zejména však o soudobé literatuře regionu - tedy literatuře 90. let 20. století.


Malura, Jan - Kosek, Pavel (eds): Jan Josef Božan: Slaviček rájský. Brno - Ostrava: Host - OU, 1999.

Edice je prvním pokusem o hlubší poznání a zpřístupnění kancionálu, který je znám pod názvem Slaviček rájský. Byl sestaven Janem Josefem Božanem, rodákem z Frýdku a později katolickým farářem v Chroustovicích, a vydán byl roku 1719. Patří k nejznámějším dílům české poezie vrcholného baroka, zaměřuje se na nejmladší vrstvu textů, mezi nimiž jsou skladby s typickými barokními tématy (písně vánoční, mariánské, o světcích cizích i domácích, o marnosti tohoto světa apod.) a s charakteristickými znaky dobového básnického stylu. Kromě toho jsou do edice zařazena prozaická rozjímání z kancionálu, která úzce souvisejí s vyspělým kazatelstvím českého baroka. Součástí je rovněž notová příloha několika písní.


Svoboda, Jiří (red.): Region a jeho reflexe v literatuře. Ostrava: OU, 1997.

Soubor studií přednesených na mezinárodní vědecké konferenci o regionalismu a literatuře v regionu konané na FF OU 26.-27. listopadu 1997. Příznačná je oscilace mezi teorií o regionalismu a literárněhistorickými studiemi. Přítomny jsou nejen studie věnované regionu českého Slezska a severovýchodní Moravy, ale pozornost je věnována také jiným regionům v českých zemích, případně i v Polsku a na Slovensku. Autoři publikace považují zhodnocení literatury v regionech za předpoklad výkladu celonárodního literárního kontextu.


Svoboda, Jiří (red.): Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region. Ostrava: OU, 1997.

Soubor studií dokládá zvláštní postavení regionu českého Slezska a severovýchodní Moravy v rámci českých kulturních dějin. Pozornost je zaměřena na vývoj kulturní tradice regionu a jeho specifičnost. Historický aspekt se prolíná hledisky různých vědních oborů - jazykovědy, folkloristiky, literární vědy, kunsthistorie, muzikologie i teatrologie. Vývoj konkrétního prostoru sledují studie zaměřené na oblasti Těšínska, Opavska i širšího Ostravska (zahrnujícího též Frýdeckomístecko či Pobeskydí), které nesou každá svá další specifika. Časově je akcent položen na dobu od poloviny 19. století, kdy dynamika průmyslového vývoje přesunula těžiště regionu do Ostravy, do roku 1945. V kulturním ohledu je sledována jak polarizace regionální a celonárodní kultury, tak i snaha vytvářet v rámci regionu celonárodní hodnoty.



Prostorová sympozia

Dvoudenní sympozium pořádané Ústavem regionálních studií, katedrou české literatury a literární vědy a katedrou dějin umění FF, proběhlo 8.–9. září 2011 v klubu Fiducia.
facebook
rss
social hub