K počátkům Ústavu pro regionální studia OU

Zdá se to neuvěřitelné, ale Ústav pro regionální studia OU, dnes působící pod názvem Centrum regionálních studií FF OU, trvá již dvacet let. Když v roce 1995 vypsalo MŠMT ČR soutěž na realizaci badatelských projektů, které svým zaměřením měly podnítit a zřetelněji profilovat vědeckou činnost na vysokých školách, napadlo mě, že se naskytla příležitost vypracovat projekt, který by mohl navázat na činnost literárních historiků někdejší Pedagogické fakulty v šedesátých letech, formované prof. A. Sivkem a J. Pleskotem; byl jsem s nimi pracovně spojen a díky nim jsem také získal své první badatelské zkušenosti. Při práci na projektu Ústavu pro regionální studia jsem si uvědomil nutnost kontinuity s tím, co bylo již vykonáno, současně jsem si byl vědom, že literaturu vzniklou v našem regionu nelze zkoumat v daných hranicích, ale také ve vazbách na celonárodní kontext. Problém regionalismu již řešila řada literárních historiků u nás i v sousedních zemích (Arno Lubos, Z. Hierowski, A. Novák, B. Slavík), v nových podmínkách se však jevila nutnost nového pohledu na tuto oblast literární tvorby. Ve svém projektu jsem položil důraz na tyto tematické oblasti: současný stav literatury v regionu, existence tří etnik v našem kraji, české, polské i slovenské, v neposlední řadě mi šlo i o mezioborové vazby (historie, kultura, dějiny umění, lidová slovesnost ad.). Regionální problematika se díky činnosti Ústavu stala znovu předmětem zájmu i dalších pracovišť na naší fakultě, především historiků (prof. Myška, prof. Dohnal, prof. Dokoupil), také polonistů, kunsthistoriků, jazykovědců a dalších oborů. Náš Ústav od počátku usiloval o zkoumání literatury z hlediska kulturněhistorických kontextů a postupně si vytvářel předpoklady pro celistvý obraz našeho regionu. Slezsko a severovýchodní Morava byly vnímány nejen z daného historického hlediska, na jedné straně národnostně vymezeného a na druhé se vzájemně neustále ovlivňujícího, který v konečném pohledu bylo nutno chápat jako specifický středoevropský region. Tato koncepce je velmi náročná, ale naznačuje badatelské možnosti, které v počátečním stadiu Ústavu nemohly být naplněny; navíc Ústav po roce 2005 nezískal další nutné prostředky pro svou činnost.

K jakým konkrétním výsledkům tedy Ústav v počáteční etapě mohl dospět (tedy do roku 2005)? Z mnoha jeho publikací připomenu pouze tři, které počáteční fázi badatelského úsilí uzavíraly a současně otevíraly možnost nových výhledů: Region a jeho reflexe v literatuře (1997), Kapitoly z literárních dějin Slezska a severní Moravy (2000) a Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy (2005), která se nedávno, v roce 2015, pod vedením prof. Urbanové dočkala nového vydání. V této souvislosti nemohu nepřipomenout ještě jednu skutečnost. Při plnění badatelských úkolů našeho Ústavu postupně vyzrávaly osobnosti, které dnes reprezentují ostravskou bohemistiku, mám na mysli Jana Maluru, Ivu Málkovou, Martina Tomáška a Zdeňka Smolku. Velmi bych si přál, aby se podobně v dalších letech profilovaly nové osobnosti; jde o činnost, kterou naše fakulta bytostně potřebuje.

prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc.


Zveřejněno / aktualizováno: 12. 03. 2017